Chirurgové

Asi muj nejoblibenejsi serial a to sem jich videl desitky. Na to, ze se chysta devata serie si obdivuhodne drzi kvalitu snad az na pulku pate serie kdy je linie s Izzie trochu blba a skoro me v tu chvili odradila od dalsiho sledovani. Pekne se dari cas od casu nahradit nektere postavy. Celkove mi skoro vsichni v Seattlu prirostli k srdci a tesim se na kazdy dalsi dil. Akorat s tim sokujicim koncem temer kazde serie by uz si mohli dat trochu pohov, parkrat je to fajn ale uz to zacina byt moc vykonstruovany. (15.08.2012)

Moje srdeční záležitost. První serie se tváří jako vtipný, lékařský, romantický seriál, ale postupně už to taková legrace není. Řeší mezilidské vztahy a problémy každodeního života a mezi tím vším je ještě čas na životní moudra a scény při kterých člověk brečí smíchy(štěstím, nebo jen nad tím co všechno se vám může přihodit. Scény při kterých vám tuhne krev a scény, kde se vám dělá špatně i když vám normálně krev ani vnitřnosti nevadí...:D Další velkou předností je skvělá hudba..takže pokud vám nevadí trocha krve :) tak rozhodně doporučuju. ----" Maybe we like the pain. Maybe we're wired that way. Because without it, I don't know; maybe we just wouldn't feel real. What's that saying? Why do I keep hitting myself with a hammer? Because it feels so good when I stop." ---"Pain, it comes in all forms. The small twinge, a bit of soreness, the random pain that we live with everyday. Then there is the kind of pain you just can’t ignore, a level of pain so great that it blocks out everything else, makes the rest of your world fade away until all we can think about is how much we hurt, how we manage our pain is up to us. We anaesthetize, ride it out, embrace it, ignore it, and for some of us the best way to manage pain is to just push through it."----- ----"Pain, you just have to ride it out, hope it goes away on its own, hope the wound that caused it heals. There are no solutions, no easy answers. You just breathe deep and wait for it to subside. Most of the time pain can be managed, but sometimes the pain gets you when you least expect it, hits way below the belt and doesn’t let up. Pain you just have to fight through, because the truth is you can’t outrun it, and life always makes more."--- (12.03.2012)

Další seriál z lékařského prostředí tentokrát ze Seattlu, kde je v Grace Hospital na chirurgické stáži 5 čerstvých absolventů medicíny z Harwardu. Jejich životní trable, vzájemná profesní rivalita, osobní tajemství a hlavně ty problémy elévů „Já jsem lékař, ale nejsem lékař“ k tomu přísná šéfka Miranda „Spíte kdy se dá a kde se dá“. Seriál sice nemá strhující tempo „Pohotovosti“ ani ten svérázný humor, ale má tu správnou porci napětí, radosti a smutku, partu sympatických protagonistů a tu každodenní dávku nešikovnosti začátečníků. P.S. Doufám, že si nevypěstuji stejnou závislost jako na ER. (09.01.2006)

Svojou pohodovou atmosférou ma tento neskutočne cynický a čiernohumorný seriál úplne dostal. Postavy sú sympatické, ale nie príliš, aby začali liezť na nervy. Humor je všadeprítomný a dialógy sú vynikajúce. Hercom role sadli. Zaujímavý je čiernohumorný vzťah autorov seriálu k pacientom. Tým veľa nedarujú a pacienti sa zabíjajú ako na bežiacom páse. Dramatické osudy postáv sú dramatické tak akurát a neskĺzajú do tuctovosti soap opier. Konečne jeden skutočne skvelý oldschool seriál medzi všetkými tými ultramodernými LOSTami, ALIASmi, či 24kami. PS: seriál má právom kultový a obdivovaný soundtrack s mnohými skvelými kapelami, z ktorých nesmiem nespomenúť speváka menom Pete Droge, ktorého Under the Waves zaznela na konci druhej série (01.12.2006)

Poměrně dost bizzardní a šílený seriál. Proč , jelikož si pomatuju na díl, kdy tam koleduje kluk bez uší a chce nový. Pak je tam černoch co chce uříznout zdravou nohu. Když mu řeknou, že mu nikdo zdravou nohu neuřízne, tak vezme jinýmu pacientovi co si uřízl nechtěně motorovkou prst a přinesl to vše sebou do nemocnice, nebot ten prst byl zamotaný v pile. Černoch pilu vezme řeže si tam nohu sice ho zarazí, ale stejně už mu jí musí uříznout nebot už jí měl nařízlou a dotyčný je spokojený , že dosáhl svého. Jestli tohle je normální tak nevím. V Americe je možný všechno. (30.09.2009)