Chirurgové

Poměrně dost bizzardní a šílený seriál. Proč , jelikož si pomatuju na díl, kdy tam koleduje kluk bez uší a chce nový. Pak je tam černoch co chce uříznout zdravou nohu. Když mu řeknou, že mu nikdo zdravou nohu neuřízne, tak vezme jinýmu pacientovi co si uřízl nechtěně motorovkou prst a přinesl to vše sebou do nemocnice, nebot ten prst byl zamotaný v pile. Černoch pilu vezme řeže si tam nohu sice ho zarazí, ale stejně už mu jí musí uříznout nebot už jí měl nařízlou a dotyčný je spokojený , že dosáhl svého. Jestli tohle je normální tak nevím. V Americe je možný všechno. (30.09.2009)

Uff, tak po shlédnutí finále páté řady musím říci, že Shonda Rhimes toho na "bedra" svých diváků nakládá opravdu hodně. Ta tam je určitá veselá nezávaznost většiny dílů prvních řad. Samozřejmě i v čtvrté a páté řadě je plno okamžiků, které na vaší tváři vykouzlí úsměv, ale přesto se mi zdá, že Chirurgové výrazně potemněli. Je paradox, že ač postupně ze seriálu odešly tři mé nejoblíbenější postavy, cítím, že si mne Meredith a spol. "omotávají kolem prstu" čím dál více. Jen se hrozím finále další sezóny. Chirurgové se ale definitivně stávájí naprostým skvostem americké televizní tvorby! (15.08.2010)

Jsem zastáncem toho,že k nějákému tématu,které s sebou všechny seriály i filmy nesou by mělo být i něco navíc jako bonus. Tímto bonusem je u Chirurgů souhrn hlášek,osobních prožitků většiny postav a také zde nechybí důraz na jakési propojení aférek s prací,které celou věc okoření natolik,že jste do toho skoro uplně zamotaní. Velice mě naštvalo pár smrtí oblíbených postav,které po delší době působení velice špatně snáším...No a co se týče lékařského prostředí tak je to jeden z nejlepších. (03.07.2012)

Ach ti doktůrci. Tento seriál má zvláštní vliv. Po zhlédnutí pár dílů vám připadá, že doktoři mají v nemocnici jen srandu. A že každý chodí s každým. Ono to tak trochu je. Ale stačí přidat pár dílů, kde je kapku vetší masakr, nechat zemřít postupně pár chirurgů, pár jich vyhodit a některé nechat samovolně odejít, každému naložit nějaký ten velký životní problém a když už se zdá, že u nich bude všechno dobré, vrátit je na začátek a nechat je, ať se s tím poperou znovu. Plus trocha dobré hudby, ta ještě nikdy nikoho nezabila, pár neokoukaných tváří (ale samozřejmě sympatických), dobře vypadající město a k tomu nemocnici (ano, Seattle je velmi vhodný pro nemocniční prostředí - je mi smutno, kouknu se ven. Prší. Jsem šťastná, kouknu se ven. Prší. A štěstí mě přejde a jsem smutná. A tak pořád dokola). Neříkam, že postavy nejsou šťastné. Ony jsou, ale jen chvilkově. To by taky nebyl seriál, že?! Ale pryč s tou kritikou. Chirurgové je totiž ten nejlepší seriál z nemocničního prostředí (sorry Housi, ale já už se v tobě - v posledních seriích - nevyznám)! (20.08.2011)

Další seriál z lékařského prostředí tentokrát ze Seattlu, kde je v Grace Hospital na chirurgické stáži 5 čerstvých absolventů medicíny z Harwardu. Jejich životní trable, vzájemná profesní rivalita, osobní tajemství a hlavně ty problémy elévů „Já jsem lékař, ale nejsem lékař“ k tomu přísná šéfka Miranda „Spíte kdy se dá a kde se dá“. Seriál sice nemá strhující tempo „Pohotovosti“ ani ten svérázný humor, ale má tu správnou porci napětí, radosti a smutku, partu sympatických protagonistů a tu každodenní dávku nešikovnosti začátečníků. P.S. Doufám, že si nevypěstuji stejnou závislost jako na ER. (09.01.2006)