Chirurgové

Moje srdeční záležitost. První serie se tváří jako vtipný, lékařský, romantický seriál, ale postupně už to taková legrace není. Řeší mezilidské vztahy a problémy každodeního života a mezi tím vším je ještě čas na životní moudra a scény při kterých člověk brečí smíchy(štěstím, nebo jen nad tím co všechno se vám může přihodit. Scény při kterých vám tuhne krev a scény, kde se vám dělá špatně i když vám normálně krev ani vnitřnosti nevadí...:D Další velkou předností je skvělá hudba..takže pokud vám nevadí trocha krve :) tak rozhodně doporučuju. ----" Maybe we like the pain. Maybe we're wired that way. Because without it, I don't know; maybe we just wouldn't feel real. What's that saying? Why do I keep hitting myself with a hammer? Because it feels so good when I stop." ---"Pain, it comes in all forms. The small twinge, a bit of soreness, the random pain that we live with everyday. Then there is the kind of pain you just can’t ignore, a level of pain so great that it blocks out everything else, makes the rest of your world fade away until all we can think about is how much we hurt, how we manage our pain is up to us. We anaesthetize, ride it out, embrace it, ignore it, and for some of us the best way to manage pain is to just push through it."----- ----"Pain, you just have to ride it out, hope it goes away on its own, hope the wound that caused it heals. There are no solutions, no easy answers. You just breathe deep and wait for it to subside. Most of the time pain can be managed, but sometimes the pain gets you when you least expect it, hits way below the belt and doesn’t let up. Pain you just have to fight through, because the truth is you can’t outrun it, and life always makes more."--- (12.03.2012)

Musím uznat, že sympatičnější než trochu divná Meredith Greyová je mi stále doktor Green z Pohotovosti, který dvacet minut oživuje sedmdesátiletého dědečka s třemi infarkty, mozkovou mrtvicí a rakovinou plic. Ale... právě jsem viděla konec druhé řady a můžu vám říct - blaho. Emoce, slzy, napětí, přesná hudba... jak na divadle. Myslím to v tom dobrým smyslu slova. I proto koukáme na filmy a seriály. Pro ten knedlík v krku, když umře Maximus v Gladiátorovi, a pro skelný pohled, který upíráme na titulky Americké krásy. A Chirurgům se tohle daří celkem často (příběh o tom, jak se Izzie snaží zachránit Dannyho, patří k tomu nejhezčímu, co jsem v seriálu viděla). Ano, jsou to falešné emoce, ale stokrát kvalitnější a zábavnější než ve Velmi křehkých vztazích nebo Ordinaci. (06.10.2006)

Lamentovat nad sestupnou kvalitou jednotlivých zápletek, ale i zábavností celého seriálu, je již takové klišé, že si ho rád odpustím. Přimhouřím obě oči a s krásnými vzpomínkami se vrátím do dob, kdy Chirurgové byly tím nejlépe vyprofilovaným seriálem, co kdy světlo světa spatřil. Srdcovka, obvzláště první tři sezóny. (24.05.2010)

Jsem zastáncem toho,že k nějákému tématu,které s sebou všechny seriály i filmy nesou by mělo být i něco navíc jako bonus. Tímto bonusem je u Chirurgů souhrn hlášek,osobních prožitků většiny postav a také zde nechybí důraz na jakési propojení aférek s prací,které celou věc okoření natolik,že jste do toho skoro uplně zamotaní. Velice mě naštvalo pár smrtí oblíbených postav,které po delší době působení velice špatně snáším...No a co se týče lékařského prostředí tak je to jeden z nejlepších. (03.07.2012)

Výborný seriál, ktorému však k dokonalosti niečo chýba. Niektoré prípady sú veľmi zaujímavé, niektoré už menej. Výhrady mám voči Ellen Pompeo, ktorej rečový prejav ma irituje a večné rozoberanie jej vzťahu s Derekom mi lezie na nervy. Dúfam, že sa na ňu Derek vykašle:). Od tretej série to už nie je také dobré ako v prvých dvoch, ale stále výborná oddychovka. (06.02.2007)