Mezi mužem a ženou

Film jsem dostal za úkol v rámci výcviku v ženské duši. A tak se teda sám sebe ptám, proč to tak je, proč každý scénář, který napíše žena končí tak, že hlavní hrdinka odmítne nějakého muže, kterého kdysi milovala. Neobvyklý způsob snímání je jako experiment zajímavý, ale brzo člověka začne spíše obtěžovat, protože často přemýší nad tím, jak je to uděláno a jak daleko od sebe se herci fyzicky vyskytují a tak. Stručně řečeno, jde o dost neelegantní a krkolomný způsob jak dostat diváky doprostřed rozhovoru a jak demonstrovat nemožnost autentické komunikace a autentického proživání mezi SPOILER. (01.02.2011)

Upřímně, rozdělení obrazu na dvě poloviny mě u tohoto filmu moc nepotěšilo, bolela mě z toho tak akorát hlava. I když mě příběh obou hlavních postav tak trochu iritoval a problémy, které spolu řešili a situace, které probírali mi nebyly cizí, nejde říct, že mě film zklamal. Ano, trochu tady jde o rozdílné pohledy muže a ženy, ale také o to, kdo je ochoten se něčeho pro někoho vzdát a kdo ne. Jak Helena Bonham Carter, tak Aaron Eckhart odvedli výbornou práci. Tohle dílko mě hodně rozhodilo. Proč lidé, kteří se milovali a stále milují mají potřebu své city tajit, nejsou spolu a zatahují do svých životů jiné lidi, kteří, i když to s nimi myslí jakkoli vážně, stejně od nich dostanou akorát na p...l? Film k zamyšlení o tom, že někdy, i když se ve vztahu rozkrájíte a odevzdáte, stejně tady bude stín někoho, kdo je pro toho druhého důležitější a tohoto pocitu se nezbaví ani za nějakých devět let, natož pak pro celý život. (09.03.2009)

60 % - Jakkoli jsem se celou dobu snažil pochopit formální rozdělení obrazu, nepochopil jsem ho. Občas tam probleskl smysl, například při představách, které kontrastovaly s realitou, ale jinak mi to přišlo spíše rušivé než smysluplné. Jistě originální pokus, ale nejsem si jist, jestli to trochu nezabilo příběh. Btw, oba hlavní hrdinové jsou v téhle konverzačce excelentní. (18.03.2009)

V reakcích a recenzích mnohdy vzpomínané "Before Sunrise" a "Before Sunset" jsou pro platoniky, "Mezi mužem a ženou" je pro realistické romantiky – to není snaha o poetismus, ale přesný popis filmu, jehož jádrem je již několikrát realizovaný příběh setkání dvou dříve zamilovaných lidí po letech. Zde však dostává novou energii díky onomu realisticky romantickému pohledu a také originálnímu vyprávění. Rozdělení rámu na dva obrazy je využito k naznačení distance mezi oběma postavami, které jen zřídka přecházejí do prostoru druhého, ale také k vytváření kontrapunktu k hlavnímu dění. V klíčových chvílích se v jednom z obrazů přestřihne do minulosti postav, na jejich současné partnery či na nevyřčenou a pouze v hloubli srdce či mysli strašící vizi, toho, jak by si on či ona představovali vývoj situace. Míra vhledu do dění a naprosto přesné dialogy i jemné nuance gest, výrazů tváře a detailů, které se staví ústřední dvojici do cesty, jsou výmluvně přesné a svým oproštěním od idealismu, ale současným setrváním v maximální empatii neskonale uhrančivé. Nemalý vliv na tom mají úchvatní hlavní představitelé, kteří při balancování na různých emocionálních pólech působí nevídaně bezprostředně. (06.10.2009)

Chtěl bych se umět skvěle bavit u takto zajímavého snímku, ale on mi vlastně nenabídl nic víc, než konverzaci dvou lidí v sále, ve výtahu a v hotelovém pokoji. Copak o to, zejména ta výtahová scéna byla skvělá, ale já jsem si již něco prožil na to, abych mohl být překvapen tím, odkud a kam směřuje vztah ústřední dvojice. Kdyby se snímek tolik nevyžíval v bolavých duších a rafinovaně sám sebe odlehčil lehce zvýšenou koncentrací vtipu, trefných poznámek a sexu, tak by u mě rozhodně zabodoval více. (14.12.2012)