Mezi mužem a ženou

V reakcích a recenzích mnohdy vzpomínané "Before Sunrise" a "Before Sunset" jsou pro platoniky, "Mezi mužem a ženou" je pro realistické romantiky – to není snaha o poetismus, ale přesný popis filmu, jehož jádrem je již několikrát realizovaný příběh setkání dvou dříve zamilovaných lidí po letech. Zde však dostává novou energii díky onomu realisticky romantickému pohledu a také originálnímu vyprávění. Rozdělení rámu na dva obrazy je využito k naznačení distance mezi oběma postavami, které jen zřídka přecházejí do prostoru druhého, ale také k vytváření kontrapunktu k hlavnímu dění. V klíčových chvílích se v jednom z obrazů přestřihne do minulosti postav, na jejich současné partnery či na nevyřčenou a pouze v hloubli srdce či mysli strašící vizi, toho, jak by si on či ona představovali vývoj situace. Míra vhledu do dění a naprosto přesné dialogy i jemné nuance gest, výrazů tváře a detailů, které se staví ústřední dvojici do cesty, jsou výmluvně přesné a svým oproštěním od idealismu, ale současným setrváním v maximální empatii neskonale uhrančivé. Nemalý vliv na tom mají úchvatní hlavní představitelé, kteří při balancování na různých emocionálních pólech působí nevídaně bezprostředně. (06.10.2009)

Oficiální text distributora je mírně zavádějící a ani rozdělení obrazu neslouží pro rozličné genderové pohledy na průběh děje a jednotlivé situace. Předností filmu Mezi mužem a ženou je komorní prostředí a široký záběr celistvého uzavření. Na malém prostoru a v krátkém čase je zobrazen osudový vztah od jeho počátku přes konec až k bilancování a hledání odpovědí. Stálé elektrizující napětí a přirozená souhra ústřední herecké dvojice dodává netradičně zobrazenému příběhu podstatu prožitku. Životní zkušenosti dokáží přinést nadhled i nezodpovězené životně důležité otázky a znejistění. Krása života je ve velikosti okamžiků, nikoli v každodenní všednosti. Hlavní ženská postava (šarmantní Helena Bonham Carter) se nechává unášet podmanivou sílu krátké chvilky, vracející do nejvelkolepějšího úseku života nadšení a očekávání. Únik ze spořádanosti je tolik potřebným nadechnutím před návratem zpátky. Hlavní mužská postava (velmi zajímavý Aaron Eckhart) se snaží zachytit nejvyšší vzmach vlastního života navzdory běhu času. Do dlaní láká osudovou lásku zarputilou vytrvalostí. Nebojí se padnout na kolena, strach má jen z opětovné ztráty a náhrady zoufalství. Z dalších rolí: neodbytný svatební kameraman (Thomas Lennon), starostlivý kardiolog Jeffrey (Philip Littell), či ústřední pár ve velikosti minulosti (Erik Eidem a Nora Zehetner). Silnou stránkou filmu je komplexnost, netradiční formát, dynamika, všetečné otázky, nejasné odpovědi a důrazné provedení. Formát zpracování je osobitý, ale také matoucí při proklamovaném rozdělení. Film Mezi mužem a ženou je příjemným vybočením z obvyklosti. Ach, ten život! Vztahy, nedorozumění a dychtivost vedou k cíli i zatracení. (15.04.2017)

Pôsobivá dialógová seansa dvoch, kedysi zamilovaných ľudí, ktorí po počiatočnej atmosfére ľahostajnosti a dospeláckej irónie, nepatrne vynárajú na povrch to, čo ich ťaží. Najviac ma fascinuje, ako sa ľudia večne dokážu skrývať za trpký sarkazmus, v slzavých očiach sa im črtá náznak osudovej nenapraviteľnej chyby z čias zabudnutej mladosti, len im divák číta z boľavej duše. Jeden z filmov, ktorý si vystačí s kvalitným scenárom a vynikajúcimi hercami. Scéne s Helenou Bonham Carter "Som šťastná.... som šťastná? Vážne som šťastná" som nedokázala odolať. Prekrásne, no nepravdivé presviedčanie samej seba o dokonalosti vlastného života. (26.06.2011)

Rozdělení obrazu má zřejmě vyjádřit neslučitelnost světů obou hrdinů. Akceptoval bych ho u krátkého cvičení, nikoli u celovečerního filmu. Formální experiment v některých momentech funguje, ale ve spoustě dalších naopak překáží. Přesto i tam kde funguje pouze zdůrazňuje skutečnosti, které by divák pochopil i bez něj. (19.01.2010)

Film jsem dostal za úkol v rámci výcviku v ženské duši. A tak se teda sám sebe ptám, proč to tak je, proč každý scénář, který napíše žena končí tak, že hlavní hrdinka odmítne nějakého muže, kterého kdysi milovala. Neobvyklý způsob snímání je jako experiment zajímavý, ale brzo člověka začne spíše obtěžovat, protože často přemýší nad tím, jak je to uděláno a jak daleko od sebe se herci fyzicky vyskytují a tak. Stručně řečeno, jde o dost neelegantní a krkolomný způsob jak dostat diváky doprostřed rozhovoru a jak demonstrovat nemožnost autentické komunikace a autentického proživání mezi SPOILER. (01.02.2011)