Suwingu gâruzu

Je to výborný japonský hudobne založený film. Má výborný príbeh o skupine lenivých a rozmaznaných študentiek, ktoré nechtiac na určitý čas vyradia z činnosti školský hudobný zbor podporujúci športovcov a tak sa rozhodnú, že ich zastúpia a začnú sa učiť hrať na hodobných nástrojoch, aby sa vyhly poobedńajšej matematike a tak založia jazzový zbor. Spracovanie je na tom tiež veľmi dobre, našťastie tu nechýba tá zmena, ked´ sa študentky najprv učia hrať len preto, aby sa vyhly matematike, ale postupne si to obľúbia a robia všetko preto, aby sa tomu mohli venovať stále a snažia sa aj získať peniaze na kúpu vlastných nástrojov. Humoru tu je dosť a určite sa vydaril, salvy smiechu sa moc čakať nedajú, ale milého a zábavného humoru je tu plno. A zaujala ma aj originálne natočená scéna s diviakom. Veľmi dobre sú tu vybraní aj herci alebo skôr herečky, ktoré predstavujú rôzne a zaujímavé charaktery. Výhodou podobných filmov je, že si v nich divák dokáže obľúbiť aj to, čo v skutočnosti rád nemá. Mne sa jazz vôbec nepáči, ale tu som si ho rád vypočul a záverečné vystúpenie je skutočne výborné. Nemôžem dať tomuto filmu plné hodnotenie, pretože tento žáner pre mńa nemá taký potenciál, ale aj tak môžem povedať. že Swing girls je špičkou svojho typu filmu. Objektívna kvalita filmu- 80%, film sa páči mne na 78%. (23.01.2010)

4* jsou moc, ale bylo to takové jednoduché, nenáročné, nevinné, lehce vtipné, lehce naprůměrné. Líbily se mi postavy, jejich minizápletky, obecně asijská nevinnost. Škoda, že při koncertu moje nadšení opadlo, snad proto, že byl buď špatně nazvučen beo šlo o playback. # příběh 6 | hudba 7 | humor 4 | akce 0 | napětí 2 | pustil bych si znovu 6 (25.05.2012)

Radšej než sedieť na letnom doučovaní matematiky by sa nejedna študentská duša upísala diablovi...tieto dievčatá však urobili niečo ešte nebezpečnejšie. Upísali sa jazzu, lebo na svete sú len dva druhy ľudí, tí čo swingujú a tí čo nie. Japonci opäť raz ukázali svetu, že sa dá natočiť inteligentná a pritom poriadne uletená teenagerská komédia bez tekutinových „fórov“ a bez naháňania sa za stratou poctivosti.Swing girls ma oslovili svojim príjemným humorom, entuziazmom a perfektnou hudbou. Nemajú síce ktovieako originálny scenár, jeho prevedenie je však typicky ázijsky inovatívne a zábavné. Určite odporúčam nechať sa zlákať a prežiť s partiou japonských školáčiek v sexi školských uniformách príbeh o zostavení školského Big Bandu. A ešte jedna rada .....keď začujete skladbu od Louisa Armstronga „What a wonderful life“, rýchlo sa chyťte stoličky, pretože by ste z nej mohli od smiechu aj spadnúť. 10/10 (27.04.2006)

Pro mě skvělá hudební komedie u které jsem se ani trochu nenudil... Víte, ono to vlastně nemá nějaký originální děj... Tak proč je to ale skvělé? Nu, protože oni v té Asii umí i sebeprimitivnější děj ztvárnit ve filmu tak, že vám připadá že sledujete velice originální snímek... Takový pocit jsem měl u většiny Asiiských filmů jakéhokoliv žánru.... Swing Girls nejsou vyjímkou... Snímek je podaný s takovou lehkostí, nenuceností až mi připadalo, že jsem reálný divák a to co vidím na obrazovce se skutečně nyní děje a já to prožívám s herci... U valné většiny Asiijských filmů mám tento pocit a proto je mám tak rád... To je ta síla, která odlišuje Asijskou kinematografii od zbytku světa... Swing Girls jsou toho ve svém "žánru" příkladem... Nehraje si to na nějaký přehnaně dramatický film s "nečekaným" koncem... Ne, Swing Girls poklidně plynou příběhem, sem tam pobaví, ale i jinak se divák nenudí a na konci vás nechají tápat: Vyhráli tedy? Nevyhráli? Já si ale říkám: A vlastně není to naprosto jedno? (10.05.2009)

Milujem ázijskú povahu. Oni totiž v (pre nás európanov) obyčajných situáciach dokažu reagoať velice živelne a to sa mi naozaj ráta. A hlavne keď ide o skupinku školačiek (vek sa neodvažujem hádať), ktoré sú otrávené prázdninovou školou a hudobka je tudíž šancou sa trochu uliať. So Swing Girls pri sledovaní priam srší pozitívum a radosť. Mohol by som tu vymenovať hafo scénok, pri ktorých sa sa fakt narehotal, ale skrátim to. Áno, choďte do toho. (23.09.2005)