Být skinheadem

Jako zasvěcená osoba ze scény nemohu jinak hodnotit než maximem možných hvězd. Přesto se však jedná o kvalitní dokument. Širšímu diváctvu ukáže nezaujatý pohled jak na Boneheads tak na Trojan Skins. Nám zas ukáže, jak debilní můžou bejt ty vesničani ze Švédska se svojí vesnickou odnoží BaH, redneckové z Texasu který chtěj spasit bílou rasu (vzhledem k jejich proporcím si myslím že ji chtěj spasit u Burger Kingu) a jak nebezpečný hovada můžou číhat v Las Vegas. Asi bych to povinně pouštěl všem, kteří se přihlásí k autonomním nacionalistům, a tvrdí o sobě že jsou skinheads. (18.10.2010)

Hvězdičkování se tu odvíjí asi taky od toho, koho tohle téma subkultury skinheads zajímá a koho ne. Vedle toho je však i samotný dokument velmi zajímavý a dobře zpracovaný. Schweizer se v problematice orientuje, názorově roztříštěné skupiny vyváženě zachycuje a snaží se popisovat, než aby zbytečně tvořil nějaký názor, který si snad všichni po zhlédnutí udělají sami. Tedy v tomhle tkví síla Skinhead Attitude. ...a neodpustím si poukázat na tupost americké rennie a té další amerikánky a jejich pohled na záchranu bílé rasy. No a tohle si právě třeba Schweizer odpustil :) (12.03.2007)

Vcelku pěkný dokument mapující skinheadskou scénu napříč různými zeměmi a obdobími. Vrhá nové světlo na subkulturu, která je mnohými považována ze něco zcela jiného než ve skutečnosti je. Ukazuje, že skinheads nejsou jenom nablblá hovada v bomberech a kanadách, ale skupina lidí se svou vlastní svébytnou historií, módou a životní filosofií. A co je nejdůležitější - vyvrací zažitý vzorec, podle kterého skinhead = hajlující nácek. Pro člověka, který je v této subkultuře trochu zběhlý nebo je dokonce její součástí, však dokument není ani přesto dokonale objektivní. Neptejte se mě proč, je to hodně složité. Tak jako tak považuju tento dokument za dobrou pomůcku pro ty, kteří se chtějí o skinheads dozvědět něco víc, než si mohou přečíst z novin. (12.05.2011)

Od mala se zajímám o punkovou hudbu její historii a odvětví. Pochopitelné je, že tato hudba se nedá poslouchat doma u počítače, ale je jí potřeba podpořit naživo. Na mnoha menších i větších koncertech se častokrát objevily Skinheadi (S.H.A.R.P.) Ještě dlouhou dobu jsem pořádně netušil rozdíl, který se u Skinheads dělí na dva tábory. Myslím, že v tomto dokumentu je to krásně vidět. Snad jednou přijdou časy a bílí a černí budou držet pospolu poslouchat SKA, Reggae, tancovat a popíjet pivo... (22.03.2013)

Musím přiznat, že jsem se včera díval na Religulous, takže proto tento dokument na mě zapůsobil jako živá voda! Kdybych to asi viděl jindy, tak bych snad i zvažoval hvězdičku dolů! Snaha o vyváženost a nestrannost byla naznačena, tedy možná byla zbožným přáním a tak se i do dokumentu promítla! Ovšem "objektivní" rozhodně tento dokument není! Bylo jasně vidět ke které názorové frakci skinheads autor jasně inklinuje, které nechává větší prostor pro vyjádření (musíme ovšem uznat, že se šarpy se debatuje lépe než s B§H a White Power) a kterou i lépe "vykresluje"! Jinak toto považuji za záslužný a odvážný projekt, který se snaží poukázat na nečernobílost skinheads hnutí, na názorovou rozrůzněnost uvnitř oproti jednoznačnému radikálnímu odmítnutí médii! Tím, že dokument sám prochází genezí od kořenů až po současnost, vyjevuje pohnutou historii, která vedla až k dnešní nesmyslné zpitvořenosti a upozorňuje na to, že hnutí odporu proti rasistickému házení do jednoho pytle je možná silnější mezi skinheads než mezi námi, kteří je často velmi povrchně směšujeme a velkohubým gestem rádoby tolerance odsuzujeme! Dle mého je kastování na jakékoli skupiny ve finále nesmysl, ale když se tak již děje, tak se chci seznámit s fakty, aby mé sympatie směřovali pro mě správným směrem a nebyl zaslepeným chrličem ohně a síry na něco, co vlastně ani neznám! (26.07.2009)