Dítě

Práce je pro blbce. O tom není sporu. Alternativní způsoby obživy kladou ale nemenší nároky. Především je třeba říci, že Jimmy, kterého "hraje" 40 různých dětí, jak informuje ČSFD, je extrémně klidné a pohodové nemluvně. Kdyby angažovali belgičtí filmaři jednoho z dárečků, které mám doma já, točili by nejspíš scénář nescénář úplně jiný film. Jelikož si bří Dardennové ve svých filmech zřídkakdy odpustí nějaký mindfuck, vychází postupně najevo, že titulním L'enfant není ani zdaleka na prvním místě polosvatý novorozenec. Dětské rysy nesou všichni v bližším okolí hlavního hrdiny, který jako každý začínající otec netuší, že odhadnout reakce matky je pro zdárný průběh rodinného života klíčové: matka Sonia s dětsky tučným obličejíkem, kumpáni z podsvětí, čímž tvůrci originálně poukazují na skutečnost, že fenomén dětství, především v některých sociálních vrstvách, nabývá podob, které mají s obecnou představou ideálu společného jen málo. Rodiče nechť se připraví na hodně intenzivní zážitek. (01.05.2017)

pokud bych dite videla nekde na festivalu jako neznamy film, apokud mozno o pul hodiny kratsi, uchcavala bych s prominutim blahem. takhle je ale maximalne lepsi prumer, bez jakychkoli citovych vzplanuti (mych). a kdyz ted ctu komentar jhershaw, tak musim jeste poznamenat, ze je to presne - pocit "hm" sem mela taky. (12.01.2006)

Přesně průměr to není, spíš lehce nadprůměr. Nechci opakovat ty, kteří už tento film komentovali, ale jde přesně o to, že nápad to špatný nebyl. Jenže kdybych si v MF Dnes přečetl krátký sloupek o tom, že někdo prodal dítě, aniž by o tom matka nevěděla, tak by obsah sdělení byl naprosto stejný! A předpokládám, že po použití mé fantazie, bych si v hlavě dokázal vytvořit jakýsi imaginární příběh, který by byl jistě originálnější než právě L'Enfant bratrské režisérské dvojice Jean-Pierre/Luc Dardenne. (09.03.2006)

77 % - Dokumentaristicky syrové, a přitom docela poutavé. Dobře vykreslené figury, které mají hloubku, ale stejně jsem se nemohl úplně zbavit jistého pocitu odtažitosti. Prostě dokumentární nahlížení na osudy hlavních hrdinů, ale nejde jim úplně pod kůži. I když na druhou stranu, možná lepší takhle lehce nedotažené než umělé dojení emocí... (12.02.2007)

Dokonalá realistická studie mladíka Bruna, lehkovážného muže okamžiku, který páchá skutky, aniž by přemýšlel nad jejich důsledky. Živí se krádežemi, v zastavárnách prodává všechno, co se prodat dá, aby peníze vzápětí roztočil, utratil, užil. Chvilkové blaho a pak zase pád do bídy a shánění. Věčný kolotoč. Vrcholem jeho "obchodnických" schopností je prodej vlastního dítěte bez vědomí jeho přítelkyně Soni. Neštítí se. Kde jinde by během chvíle vydělal tolik peněz? "Lžeš! Lžeš tak, jako dýcháš.", charakteristické oznámení, které Brunovi vpálila do tváře jeho zoufalá přítelkyně. Jednoznačně nejlepší film bratří Dardennů ze série, kterou jsem měla možnost vidět(Slib, Syn, Dítě). (31.10.2008)