Tančím, abych žil

Máme tady dvě kultury: 1) nigaz, r'n'b, chudoba 2) obleky, klasické tance a hudba. Nemám rád obleky a nemám rád yeah, yeah common, check it out, baby. Taneční mě teda nikdy takhle nenakoply, ale možná to je proto, že nejsu američan. A to je jedině dobře a su na to hrdej. Vyloženě ten film nezatracuju, protože jsem ho přežil poměrně bez potu z očekávání konce. I když klasickou hudbu moc neposlouchám, poznám tango. A taky poznám, když to je blbý tango. A přesně takový se objevilo ve scéně, kdy jim to Banderas ukazoval s tou blonckou. Úplně stejnej blbej styl tanga, jak v Smím prosit. Asi nějakej novej styl tanga - v pozadí s beaty. Křeč. PS: a nevím, proč je v žánru muzikál, když hudba tam jenom hraje. (05.11.2007)

Netradiční taneční film, který se zaměřil na klasické tance a samozřejmě nemohl jinak než lehce ustoupit modernějším prvkům tance (jinak by to samozřejmě největší sígry z NY nezaujalo). Postavy nejsou nijak zvlášť zajímavé, snad až na charismatického Banderase; máme tu mladou černošku, jejíž máma je kurva a ona sama čelila pokusu o znásilnění, plnoštíhlý pár trápící jejich objem, studentku na výměnným pobytu bez sebevědomí, hodnýho černocha z kriminálního podsvětí atd. Školáci si postupně najdou cestu k tanci a vyvrcholí to soutěží o prize money proti mnohaletým skillerům vedených bohatou a sexy Morgan. Mám klasické tance rád, přestože sám tančit ani jeden neumím. Film je samozřejmě přitažený značně za vlasy, protože amatéři se po pár týdnech nemohou rovnat veteránům, ale docela dobře se na to koukalo. Trapný scény jsem zaznamenal dvě; návštěvu bělocha u Pierra a závěrečný mejdan v moderním stylu, který nakonec nikomu nevadil. Ještě bych rád vyzvednul herce, kteří se mi líbili - Antonio Banderas mě bavil, šarm má v krvi a stejně tak ten zápal je vidět v jeho filmech často. Alfre Woodard jako ředitelka školy, zpočátku svině a nakonec dobračka. John Ortiz jako minipadouch. A samozřejmě mojí oblíbenkyni z Amerika hledá topmodelku - Yayu. Je to stále kočka :-) (29.11.2014)

Vtipné, rytmické, Antonio Banderas × Bronx, hip hop nebo co. Nápad to byl dobrý, ještě že to bylo podle skutečné události, protože tohle by člověk nevymyslel. Taneční prostředí je hezké, takovéto podobné filmy jsou veselé, stejně víte jak to skončí, ale i tak se vám to líbí. Sledujete hlavní hrdiny jak se zlepšují ve svých trénincích, kde všechno to úsilí vede ke konečnému vítězství. Zde to nebylo jinak. Jen ten konec se mi nelíbil. Když se fakt skvěle zatancovalo tango na soutěži a člověk byl opravdu u vytržení jak hezké to bylo, tak ty děcka z ulice pustí na soutěži klasického tance, kde je vše uhlazené a elegantní, svojí "cool" hudbu a všichni se tam na ní vrtí. Ale co, film ničím neublížil, nic nevzal, nic nedal. (13.09.2009)

Naivni pohadka, ktera mi neukazala to co jsem potreboval videt. A to tu psychologii, kterou donutil "deti ulice" tancovat klasicke tance. Proste z niceho nic se jim to zalibilo a uplne pan Friedlander preskocil tu nejzajimavejsi cast. Pak nam pouze naserviroval naivni pohadku, ktere predchazelo, neco co se pohadce ani zdaleka nepriblizuje. To je jako, kdyby rybarovi skakaly ryby primo do vaku na ryby a to je horsi nez videt tancovat Clinta Eastwooda. (13.09.2009)

"Máš strach, že tě budu vést ??" ;) Fantastický Tonny Banderas ve své vůbec nejosobitější a nejrozkošnější roli.. Málokomu bych roli příšerně nakažlivého optimisty Pierra Dulainea, v téhle jinak nesmírně nevěrohodné báchorce seriálové hráčky, režisérky Liz Friedlander, uvěřil jako jemu.. (26.09.2015)