Faktótum

Opravdu velice slabý a špatný odvar Štamgasta. Oproti vznešenému Mickey Rourkovi tady Matt Dillon působí vyloženě jako amatér (i když to asi není úplně jeho vina) a do této role se prostě nehodí. V jeho podání mi Henry Chinaski ani nebyl sympatický a stejně tak i jeho přítelkyně. Upocené tři hvězdy za to, že je mi toto téma blízké (ač nejsem alkoholik), by bohužel pořád byly moc. (30.03.2009)

Na to aby sme plne vystihli tento film je potrebné čo to vedieť o mene Charles Bukowski, ak by ste dokonca poznali nejakú jeho poviedku alebo báseň vedeli by ste že ten film je verný depresívnej, utopickej a stupídnej spoločnosti ktorou Henry Chinaski prechádza. Harmer vytvoril štúdium človeka tak ako ho pojal Bukowski, ako grobiana, tupca, stratenú existenciu a kupodivu to funguje. Ja som sa pri niektorých scénach kráľovsky bavil a pri niektorých mi bolo Chinaskiho ľúto, pretože toto nie je ani tak komédia ako skôr dráma. Veľmi smutná a trefná. Hudba zhodou okolnosti od norskej speváčky dotvára krásne čaro celému los angeles ako miesto kde sa odohráva jeden obyčajný a pre niekoho nudný príbeh. Bol som očarený herectvom Matta Dillona ktorý vytvoril asi najlepšiu postavu svojej kariéry a ani v crash za ktorý bol nominovaný na oscara nepredviedol také herectvo ľudskej trosky ako tu. Jeho herectvo oceníte hlavne v scénach ktoré sú dlhé a nič sa tam nedeje ale pritom sa tam deje všetko. V týchto scénach je opísaný celý vesmír charlesa bukowského. Vyžívanie sa v statických a dlhých scénach zaváňa miernym fetišom a pomáha nám lepšie preniknúť do tohoto sveta. Hermer aj napriek zručnosti spackal jednu jedinú vec a to scenár. Nie je kvôli tomu neznesiteľný alebo nudný, len nedotiahnutý s miernym pocitom že to malo naviac a mohol sa viacej otvoriť ale dokým bude nad filmami držať stráž cenzúra nemáme absolútnu šancu vidieť ten svet taký ako ho videl Bukowski. Tie knihy sú geniálne. Nech sa hovorilo o panovi prsťenov alebo parféme čokoľvek hlavne tie kecy o tom že sú to romány nezfilmovateľné. nesuhlasím. Realitu dakedy natočíte tažšie. (12.08.2008)

Nemam rad Matta Dillona - komplet vyhasol, je to zasrany American / jo, jo SK a CZ porovnavacia baza je Europa/. Po kvalitnych filmoch ako The Outsiders a Drave Ryby + Vrazda na Brodwayi komplet vyhasol, a rok 2005 ho zastihol ako obycajneho cloveka /takych su miliardy, fakt nekecam/ a dalej? No dalej hovno. Dillon pise knihy a oddava sa neviazanemu sexu so zenami. Sem tam nanho vyskoci nejaka samica /alebo to ma byt naopak? - to je jedno, proste to je furt hetero, a na tom zalezi/ no a na tom je postaveny film. Nefunguje to ani ako zrkadlo odvratenej strany Hollywoodu - tam dominuje suverenne genialny Sunset Boulevard. Kto ma rad Dillona, moze si napliaskat tomu 6 alebo aj 7 hviezd, ja ho vsak neznasam a rovnako nemam rad ani tento film : 30 % (20.06.2015)

Sledovat pribeh Loosera Henryho Chinaskiho, ktery se utapi v chlastu a v nahodnych znamostech ktere utahnul na nejakou tu sklenicku me celkem bavil. Ale co me vylozene vadilo bylo, ze film nenacichnul dobou ve ktere se pribeh odehraval. Napr.scena kdy si pro Chinaskyho dojede sef do mistniho baru ve zlatem nejnovejsim Chrysleru me vazne nesedelo. Celkove pomerne slusny filmek s prijemnym vykonem Matta Dillona a cernym humorem. (10.01.2008)

Neambiciózní výkřik do ticha pro osobní potřebu, jehož čtení vás nezbaví zubního kazu, ani nezachrání černouška v Africe, takže ruce pryč, panstvo. Za svůj život jsem Bukowskiho románů, povídek, básnických sbírek a kdovíčeho ještě přelouskal jako šafránu a v současnosti jsem přesvědčen, že u něj víc než u jiných autorů platí přečtená jedna = přečtené všechny. Na jednu stranu mě na jeho osobě neskutečně irituje jeho nadutost, omezený pohled na svět, nesmyslná kritika ostatních autorů, kterým nesahá po špička penisu, psaní básní ve jménu kvantity nad kvalitou, nudné žvatlání o dostizích a jeho specialita - kritika veškerých politických postojů nebo forem aktivismu. Na druhou stranu ho však v jistých ohledech respektuji jako moudrého, životem protřelého veterána, holduji jeho naturalistickému stylu psaní, bezkonkurenčním popisům šoustání, chlastacích historek a všelijakých fekálností, jeho záviděníhodnému životnímu stylu a nakonec tomu malému procentu básní s nezpochybnitelným přesahem. Má oblíbená Bukowskiho kniha je Škvár, který považuji za jeho nejdospělejší, nejhlubší a nejzábavnější román. Teď konečně k filmu. Faktótum se zbavilo jediného významného neduhu Štamgasta, o kterém se Bukowski konkrétně vyjádřil - Mickey Rourke a jeho teatrální přehrávání. Dillonův herecký projev je úsporný, ale je to také jediný krok k dobru. Pokud se dobře pamatuji, tak kniha Faktótum byla více méně epizodní honba za prací a chlastem v první polovině špinavých čtyřicátých let a tvůrci děj nešikovně převedli do současnosti. Dillon Bukowskiho hraje dobře, ale je na něj málo ošklivý, jeho zasouvačky jsou moc zachovalé, košile moc čistá, interiéry moc čisté, dobře si pamatuji, jak si v knize museli utírat prdele novinami, protože neměli na hajzlpapír, všude je zkrátka málo špíny, sraček, blitek, šoustání a chlastání. V jednotlivostech se příběh filmu od knihy výrazně neliší, naopak struktura vyprávění je dost roztříštěná, tmel mezi epizodami je těžce nezáživný a vlastně i těm epizodám chybí šťáva, zkrátka a dobře na důstojnou adaptaci si ještě počkáme. (17.02.2013)