Strašidla z Vikýře

Takovou babičku a dědečka by určitě chtělo každé dítě. Jen by dědeček v podání výborného Rudolfa Hrušínského nemusel létat s rogalem, ale kdyby nelétal, tak by ho nezachraňovala Jana Štěpánková. Zahrada plná strašidel by byla třešínkou na dortu, který bych si klidně dávala před spaním místo večerníčku. (07.04.2010)

Malá docela milá dětská komedie, s tuctovým námětem potrestání lumpa za pomoci nějakého toho nadpřirozeného blbnutí, které dodávají jiskru především skvěle ujetí prarodiče v podání vynikající dvojky Hrušínský a Štěpánková a kde mě asi nejvíc štvala Bohdalová, která svým děsným hlasovým projevem zničila postavu neobvyklého strašidýlka. (22.08.2011)

Strašidla z Vikýře je výchovný film pro děti. Socialistická uvědomělost je sice přítomna, ovšem nikoli v přehnané míře. Film pozvedávají lehce karikaturní postavy hlavních dospělých herců, jejich adaptabilita na rozdílná prostředí přináší záchvěvy úsměvů bláznů. Film chce vychovávat poctivé lidi, pomáhá si nadpřirozenou mocí a snaží se zesměšnit zakořeněnou hamižnost a nečestnost lidského soužití. Hlavní postavou prázdninového příběhu je malá Terezka (sympatická Katarína Šulajová), poslušné děvčátko chce pomáhat potřebným. Každou sebemenší nespravedlnost a ústrk si bere velmi osobně a sama jde příkladně za svou ideou. Pohádkovým elementem je strašidýlko Cvikýř (hlas Jiřiny Bohdalové), který se po Terezčině prosebném naléhání stává soudcem i vykonavatelem nápravy a trestů. Nejrozvernější postavou je Ferdinand Malý (velmi dobrý Rudolf Hrušínský), Terezčin děda, samorostlý umělec a technický zlepšovatel radostného života. Překážky vítá, bez nich by nemohl stále snít o letu k nebesům a ke štěstí. Hlavní ženskou postavou je Ferdinandova žena a Terezčina babička (dobrá Jana Štěpánková) v rozpolcenosti povzbuzování i obav. Svědomitě hudruje a nikdy nezapomene stát na stráži. Vskutku poetické pouto škádlivé harmonie je oslavou života. Nejpanovačnější postavou je Napakunk (vynikající Josef Somr), všehoschopný obchodník a vynalézavý podvodník. Moc peněz je nezpochybnitelná a mamonu podřizuje všechny své kroky. Výraznou postavou je Vilda (zajímavý Michal Dočolomanský), družstevní řidič, který chce s každým vycházet v dobrém. Z dalších rolí: tatínka hledající malý nezbeda a Terezčin kamarád Míša (příjemný Petr Žižka), jeho starostlivá maminka Marie (zajímavá Anna Nagyová-Šulajová s hlasem Miluše Šplechtové), Napakunkova tlustá a nepřející dcera Pepina (Jana Svobodová), Napakunkova trpící a poslušná manželka (příjemná Růžena Merunková), či stará sousedka Koutná (Vilma Jamnická). Dětská tvorba má vychovávat. Nápaditost nemá vzdušný elegantní střih, naštěstí si můžeme s povděkem vychutnat herecké představení. (21.09.2017)

Strašidla z Vikýře jsou pro mne obrovským překvapením. Podle mne je to jeden z nejlepších rodinných filmů, který v sobě má příchuť moderní pohádky a také něčeho trošku strašidelného. Tím je samotné oživlé strašidlo Cvikýř, které vyrobil dědek Malý, věčný snílek, že jednou sám vzlétne na svém vlastnoručně vyrobeném kluzáku. Strašidlo je milé, roztomilé, i když také dělá nějaké ty lumpárny a hodně se podobá samotnému dědkovi Malému. Hlas Jiřiny Bohdalové je už takovou samozřejmostí u takového pohádkového strašidla... Další zajímavou postavou je zbohatlík Napakunk, takový malý kmotr místní vesnice, který si potrpí na sochy svých dog, jenž vypadají jako dalmatinové. Jejich přemísťování z brány na střechu a zase do postele bylo fakt srandovní, stejně jako vylitý kýbl černé barvy na malou Terezku, rozřezávání přilby Hrušínského a Dočolomanského snaha zbavit se svého tetování. Celá tato moderní pohádka se hemží úsměvnými scénami, nádhernými, i když lehkými filmovými triky a navozuje příjemnou rodinnou podívanou. [4931. hodnocení, 84. komentář, 61%] (03.12.2020)

Spíš nepovedený film, který zachraňují Rudolf Hrušínský, Josef Somr a Michal Dočolomanský, kteří plochým postavám dodávají životnost.. Mizerný scenář, špatně vybrané i režijně vedené děti (stačí si vzpomenout třeba na Ať žijí duchové, a je jasné, že to jde jinak). Plus "humor" jak se děda skulil do sena nebo jak se mu "zasekla" hlava do přilby - juj to jsme se ale všichni nasmáli... A nebo ten lump, co neumí použít ruční brzdu a radši se napraví... Ve své době možná průměrná dětská fantazie pro nenáročné ("Chobotnice" nebo "Lucie, postrach" jsou ze stejného rodu, ale fakt trochu jiná liga) , ale po letech už to chce opravdu hodně sebezapření a "přivřené" víc než jen jedno oko, aby se to dalo vůbec dokoukat... Nuda, trapnost, a sem tam světlejší okamžik. (16.08.2020)