The Last Winter

Nápad filmu i plíživé provedení jeho první části se mi hodně líbilo, obzvlášť kamera a cit pro kontrast v hudbě (průlety nad zasněženou základnou za zvuku Niny Simone, zádumčivý klavírní motiv při nálézání mrtvol). Hodně sympatické je, že si film velice dlouho vystačí bez lekaček a gore efektů, ale jede si po velmi působivé linii "je to Země, která nás chce zabít". Perfektně vystavěná atmosféra se absolutně rozklíží v závěru, který podlehne touze být šokující a zároveň dát divákovi "zlo" přímo před oči. A to už vůbec nemluvím o bizarním maglajzu, který tenhle proces doprovází – v jakémsi ekologicko-mesiášském záchvatu se "Poslední zima" mění na pěkně rychlou oblevu... Přesto díky slušným hercům a solidnímu technickému provedení (včetně režie Larry Fessendena) stojí tahle eko-agitka alespoň za vidění. (22.07.2008)

Jeden z pomerne málo početnej rodinky eco-horror filmov, ktorý však až na pár pekných myšlienok o prírode a na Rona Perlmana (ktorého herectvo ma vždy dokáže zaujať) nemá čo ponúknuť. Film stráca hlavne na atmosfére, ktorá nebola ani z polovice tak mrazivá ako som očakával. Mám rád podobný námet, kde je skupinka ľudí niekde zavretá a vonku ich ohrozuje neurčité zlo alebo nejaký bubák. No v tomto smere je možno až na samotný záver snímok skôr sklamaním. Ako to má vyzerať ukázal napr. Carpenter vo svojom snímku Vec (1982), alebo Darabont vo filme Hmla (2007). Skrátka réžia ma tu neoslovila. Slabší priemer. 55/100 (14.02.2018)

Filmečky odehrávající se v ledových či zasněžených pustinách mám docela rád, zvláště když se jedná o nějaké psychologické drama, nebo takovou Carpenterovu Věc a tento film je k ní mnohými přirovnáván. S čímž se nedá moc souhlasit, protože spolu nemají společného téměř nic. A vzhledem právě k tomuto přirovnání, na které jsem se nechal nalákat, jsem byl po rychlém „vystřízlivění“ tak trochu zklamán. Nejde vyloženě o špatný film, ale přece jenom jsem očekával něco jiného. Hlavní problém je v tom, že něž se tam začne vůbec něco opravdu zajímavého dít (nepočítám handrkování milostného trojúhelníku) je skoro polovina filmu v prdeli. Jako ono se fajn kouká na zasněženou krajinu a pozvolna stupňující se napětí na základně – psychologická stránka filmu byla totiž mnohem lepší a propracovanější než ta hororová, co si budeme (nebo spíš nebudeme) nalhávat, ale když už šlo o horor, tak jsem tak nějak očekával i tu hororovou náplň příběhu a ta přišla až záhy. Ovšem ve formě, že mi málem vylezli oči z důlku tou digitální hrůzou (duch losa ve formě Wendiga, žádné velké terno se tak tedy nekonalo). Asi nejlepší je pasáž s pádem letadla a jeho následky. V těchto chvílích byly mé choutky alespoň částečně ukojeny. To co však následovalo v samotném závěru, se však nedá snad ani slušně okomentovat. Nemyslím tím onen postapokalyptický záběr na opuštěné město, nýbrž putování dvojice Pollack – Hoffman a jejich osud. Bída třená nouzí a jeden z nejubožejších závěrů u podobně laděných filmů. Až jsem se divil, že Ron Perlman do něčeho takového lezl. Dalo se z toho rozhodně vytěžit mnohem více. Takhle jde jen o obyčejný průměr nic víc. 50% (28.07.2019)

No, předem bych chtěl podotknout, že na Věc to v žádném případě nemá. Tenhle film se možná snaží čerpat z její popularity, hlavně umístěním děje...Film by potřeboval lepší práci s atmosférou a hlavně lepší herce. Na některé velmi toporné výkony se pomalu ani nedá dívat. A ten konec jsem taky nějak nepobral...Rozhoduju se mezi 2-3*. Nakonec dám 2*. (06.01.2008)

Psychológia postáv aj atmosféra je super, chvíľami (po návrate strateného člena posádky, ktorý "niečo videl") pripomínajúca Vec. Strašidelná 5-minútová pasáž niekde uprostred filmu jasne dokazuje, že Fessenden horror točiť vie, preto je veľká škoda, že tu tých ľakačiek nie je viac. Viac strachu a menej dobrodružnej vaty (cesta do dediny) a mohlo to byť na pekné 4 hviezdičky. (05.07.2008)