Babička

Tato verze Babičky je mi milejší, než o pár let mladší barevná verze. Moje fantazijní představy o babičce, Barunce, Viktorce a dalších, o atmosféře té doby celkově, byly v tomto filmu naprosto splněny. Tento film má u mě velký potlesk, mohla bych se na něj dívat stále dokola a vždycky mě osloví a dojme. (08.04.2013)

Vadila mi jen strašidelně namalovaná obočí hereček ve venkovských rolích. Ale jinak krásný film. Pozoruju na svých dětech, jak s každou generací mizí spoustu vědomostí o běžném životě starších lidí. Proto tvůrci v r. 1940 měli nesrovnatelně reálnější představu o starém venkovu a zachytili ji pro nás. Ještě dodám, že film je většinou o životě žen, což by mě jinak asi nebavilo, ale toto je nádhera. Tohle dílo vyžaduje úplnou pozornost a diváka za ni odmění. Na konec ještě poznámka k paní Glázrové: její paní kněžna je nadpozemská ve všech ohledech. (03.12.2023)

Od středu listopadu mají diváci možnost užívat si filmovou BABIČKU, dokud ji o pár desítek let nenahradila vydařenější verze. Před středem listopadu 1940 filmová BABIČKA Vznikala a tudíž ji diváci mohli vidět jen ve psané formě. A to díky naší velké spisovatelce Boženě Němcové. Vyslechl jsem si už dříve i názory, že BABIČKA je velký kýč. Nedá se proti tomu - podle mě - nic říct, neb i to je pravda. BABIČKA je psána srdcem, je dokladem dobře vedeného života, což se projevuje v radách, které dává svým vnoučatům, obzvláště BARUNA k si hodně z jejích rad odnáší. BABIČKA by mohla být vzorem i pro dnešní BABIČKY, a taktéž vnoučata, neb umí předávat zkušenosti, a vnoučata, které se ve filmech objevují zase umí naslouchat a radovat se z přítomnosti moudré ženy. Konec života BABIČKY je důstojným završením lidského života, smutným, jímavým, ale současně už BARUNKA nám dává příslib, že založí novou rodinu, neb má už svého galantního nápadníka, a tak kola lidského života se točí dál... Zajímavosti: Hodně kritiky bylo sneseno na kněžnu, která nebyla tak k lidu hodná, jak je v knize popisováno. Taky, že se k babičce ve skutečnosti nechovala tak, jak Božena Němcová popisuje... Já si spíše kladu otázku, kde se v Boženě Němcové, která tehdy byla v životní situaci tak obtížné, a byla tehdy tak vynervovanána (svědčí o tom její dopisy v těch časech psané) vzalo tolik touhy napsat něco krásného, když lidi kolem jí ji málem ukamenovávali... (01.06.2010)

(Prí)jemný film, ktorý možno neokúzli až tak ako neskoršia verzia zo '71, no milovníkov babičky či sveta, z ktorého ju poznáme, nemôže sklamať. Možno priveľmi nevýrazné detské výkony, trochu rozpačito pôsobiace scény, ktoré však zaiste možno ospravedlniť časom, a pre mňa osobne veľmi nezvládnutý príbeh nešťastnej Viktorky (v neskoršej verzii sa nám ponúkla i aká-taká exkurzia do jej duše či minimálne jej príbehu, čo zákonite dokázalo vydolovať v divákovi viac súcitu). Ale aj krásne hry v mlyne, autenticky sfilmovaná a až dušehojivo pôsobiaca púť, či výborný výkon Terezie Brzkovej, ku ktorej mi však, žiaľ, priveľmi chýbala SKUTOČNÁ Barunka (nie, afektujúcu Natašu Tanskú za takú nemôžem považovať ani náhodou). Ale ktovie, nebyť pre mňa jednoznačne obľúbenejšej a milovanejšej verzie Antonína Moskalyka, možno mi táto Babička uviazne v srdci namiesto nej ... (23.03.2012)

Vždy s dojetím. Vždy s pokorou. Vždy s nostalgií. Tak takhle vidím babičku já. A děkuji Františku Čápovi, že se mu podařilo tak překrásné dílo. A děkuji hercům, protože navždy bude černý myslivec Gustavem Nezvalem aViktorka Jiřinkou Štěpničkovou a babička bude Terezií Brzkovou a Marie Glázrová bude hraběnkou..... :-)) (26.10.2011)