Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Obrazy ze života na Starém Bělidle ve filmovém přepisu klasického díla Boženy Němcové... O první filmovou verzi Babičky se v roce 1939 vážně zajímal přední avantgardní divadelní režisér Jiří Frejka. Po bezohledné štvanici fašistického tisku se však svého záměru vzdal ve prospěch tehdy sedmadvacetiletého Františka Čápa. Ten natočil pečlivý přepis, který byl viditelně inspirován obrazovými ilustracemi Adolfa Kašpara. Poetická kamera Karla Degla se uplatnila v exteriérech Ratibořic a Starého Bělidla, které bylo výtvarníky Ferdinandem Fialou a Jiřím Duškem pečlivě restaurováno, stejně jako mlýn a Viktorčin splav. K celkovému dojmu přispěla také hudba Jiřího Fialy. Největší předností však byly herecké výkony. Plzeňská herečka Terezie Brzková ve své druhé filmové roli vytvořila babičku krásnou, laskavou a moudrou. Dalším objevem byla mladičká Nataša Tanská v roli Barunky. I další herecké obsazení bylo na vysoké úrovni – Světla Svozilová hrála paní Proškovou, Marie Glázrová byla aristokraticky krásnou paní kněžnou, Viktorku s výraznou expresí ztvárnila Jiřina Štěpničková. Divácký ohlas byl obrovský a film dodnes těší tisíce diváků při každém televizním uvedení. (Česká televize)

(více)

Recenze (150)

Milky. 

všechny recenze uživatele

Bohužel pro film, ale asi dva dny předtím než jsem viděl Babičku, jsem dočetl Babičku! Ostatní verze jsem ještě neviděl, ale tato mě dost zklamala. Přehrávání tak typické pro dobu natáčení zmiňovat nebudu, to k těmto filmům jaksi patří. Ale zkratkovitost a prosekávání knihy úplně na dřeň mi celkem vadila. Klidně 20ti stránkové části knihy tady byly v pohodě odbyty 2mi větami. Chápu, že do hodiny a půl se taková kniha vměstnat nedá, ale tady jsem měl pocit, že byla snaha tam za každou cenu narvat co nejvíc ikdyby to mělo být zmíněné jenom slovem. Já si osobně nebyl ani jistý jestli bych všechno správně pochopil kdybych neznal předlohu. Musím uznat, že jako pohádkový film to bylo pěkné, ale zvláštní přeskakování děje a zřetelné obrovské množství vystřižených scén, které tam nakonec nedali, mi dost vadilo. Proto hodnotím jak hodnotím. Snad jiné verze budou lepší. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Od středu listopadu mají diváci možnost užívat si filmovou BABIČKU, dokud ji o pár desítek let nenahradila vydařenější verze. Před středem listopadu 1940 filmová BABIČKA Vznikala a tudíž ji diváci mohli vidět jen ve psané formě. A to díky naší velké spisovatelce Boženě Němcové. Vyslechl jsem si už dříve i názory, že BABIČKA je velký kýč. Nedá se proti tomu - podle mě - nic říct, neb i to je pravda. BABIČKA je psána srdcem, je dokladem dobře vedeného života, což se projevuje v radách, které dává svým vnoučatům, obzvláště BARUNA k si hodně z jejích rad odnáší. BABIČKA by mohla být vzorem i pro dnešní BABIČKY, a taktéž vnoučata, neb umí předávat zkušenosti, a vnoučata, které se ve filmech objevují zase umí naslouchat a radovat se z přítomnosti moudré ženy. Konec života BABIČKY je důstojným završením lidského života, smutným, jímavým, ale současně už BARUNKA nám dává příslib, že založí novou rodinu, neb má už svého galantního nápadníka, a tak kola lidského života se točí dál... Zajímavosti: Hodně kritiky bylo sneseno na kněžnu, která nebyla tak k lidu hodná, jak je v knize popisováno. Taky, že se k babičce ve skutečnosti nechovala tak, jak Božena Němcová popisuje... Já si spíše kladu otázku, kde se v Boženě Němcové, která tehdy byla v životní situaci tak obtížné, a byla tehdy tak vynervovanána (svědčí o tom její dopisy v těch časech psané) vzalo tolik touhy napsat něco krásného, když lidi kolem jí ji málem ukamenovávali... ()

Reklama

IvonaK 

všechny recenze uživatele

Brzková byla v roli babičky prostě k nakousnutí. 🥰 Jinak kdyby Glázrová měla všude takové přestrojení jako tady, tak bych ji považovala za velice noblesní slečnu a co se týče Štěpničkové, tak ta byla v roli mentálně postižené Viktorky dokonalá. Zahrála to naprosto přirozeně. Akorát se mi moc nelíbí že v knihách a časopisech vyvyšují Natašu Tánskou která kromě toho že nebyla moc pěkná, tak ani neměla pro herectví žádný přínos. ()

Bigrambo 

všechny recenze uživatele

Výborné filmové zpracování nejznámějšího románu Boženy Němcové. V roli babičky se představila Terezie Brzková, pro kterou to byla v 74 letech teprve druhá filmová role (poprvé se ve filmu objevila o rok dříve ve filmu Otakara Vávry Kouzelný dům). A tuto roli ztvárnila opravdu skvěle, stejně jako Jiřina Štěpničková v roli bláznivé Viktorky. No a ty uhrančivé oči Gustava Nezvala... Prostě a jednoduše, tento film by měl patřit k "povinné filmové četbě!“ ()

berg.12 

všechny recenze uživatele

I když je tahle verze rozhodně věrnější venkovskému prostředí té doby, už třeba jen tím náboženským akcentem, působí místy spíš dokumentaristicky a postrádá dramatický náboj své o 30 let mladší verze. A i když svou předlohu v lecčems reflektuje věrněji, přeci jen i Němcová napsala v mnohém barvitější příběh. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (24)

  • Film sa začal natáčať presne 1. septembra 1940. (Raccoon.city)
  • Jitka Duškovou doporučil do role Adélky její strýc, který tehdy pracoval jako architekt na Barrandově. Karel Hašler z ní byl tak nadšený, že už nebylo potřeba žádného konkurzu. (kosticka7)
  • Režisér František Čáp nemohl dlouho najít představitelku titulní role. Sjezdil téměř všechna protektorátní divadla, až si vybral tehdy pětašedesátiletou Terezii Brkovou, pro kterou to byla teprve druhá filmová role. (Olík)

Reklama

Reklama