Ararat

Už krátko po začiatku filmu som bol z postáv dopletený a medvediu službu tomu urobil aj zmätočný text distribútora. Rozprávanie o natáčaní filmu, ktorý má byť podstatou príbehu mohlo byť zaujímavé, ale odniesol som si z neho iba niekoľko silných scén, väčšinou násilných a celkovo nepekných, keďže ide o genocídu. Nič mi nehovorili ani scény s maliarom Gorkým a možno by som si radšej pozrel ten historický veľkofilm s lacnými kulisami a faktickými nepresnosťami. Možno inokedy na druhýkrát nájdem silu a pochopenie aj pre Ararat. (28.01.2014)

Atom egoyan nepatrí k najprístupnejším režisérom a rovnako jeden z jeho osobnejších filmov taký tiež nie je. O arménskej genocíde sa toho v našich končinách nevie (teda ak nepočúvate System of a Down) a autor sa s touto látkou vysporiadal viac než dôstojne. Na príbehu nakrúcania filmu o genocíde prelína históriu so súčastnosťou a zároveň ukazuje aký by mohol byť iný prístup k tejto látke (teda zobrazenie príbehu v naturalistickom štýle). On však volí cestu umeleckejšiu, ktorá však pre bežnejšieho diváka zároveň nie je tak atraktívna a viac ju docenie návštevníci filmových klubov. Tých však zase nemusí zaujať príbeh kanadských Arméncov, ktorý je miestami torchu príliš klišé a preto to tento film nemá ľahké. Mne sa však páčil a považujem ho za nadpriemerný (70%) a podiel na tom, má aj slušné obsadenie prevažne dvorných Egoyanových hercov ako A.Khanjian či E.Koteas a zo známejších C.Plummera. Teda celkovo zhrniem umelecká výpoveď, ktorej problémom je práve prílišná ambicióznosť, ale zároveň zaujímavý film o málo známeh histórii. (06.05.2005)

Vytkl bych snad až přílišnou scénáristickou vykonstruovanost filmu, vše do sebe tak perfektně zapadá, že film nakonec působí až poněkud akademicky odtažitě a chladně. Na druhou stranu se Egoyanovi podařilo najít myslím velmi vhodné zpracování tématu arménské genocidy, kterou nahlíží hned z několika pohledů časových – současnost, nedávná minulost (osud Raffiho otce), genocida roku 1915 a život po ní (americký exil Arshila Gorkého); a osobních – přímí pamětníci, potomci pamětníků (režisér Saroyan), současní Arméni již dávno narození v exilu, Kanaďané nebo dokonce poloviční Turek žijící v Kanadě. Tak se Egoyanovi podařilo zobrazit nejen události vyhlazení Arménů ve východním Turecku ale i jejich dopad a recepci v současnosti. Téma by šlo jistě zpracovat i jako patetický historický velkofilm – jak se o to ostatně pokouší ve filmu režisér Edward Saroyan – ale myslím, že by to nepůsobilo o moc lépe než nevěrohodně namalovaný Ararat na pozadí městečka Van, z kterého ho ve skutečnosti nelze spatřit. PS Autor "oficiálního textu distributora" film zřejmě opravdu neviděl. (29.04.2012)

Jelikož je mi toto téma dost blízké, nemohu nedat méně než pět hvězdiček... FilmBox občas dokáže opravdu překvapit výběrem. Jen kvalita dabingu, kdy byly anglické překlady arménských replik ponechány bez překladu do češtiny, byla rozporuplná. To už by bylo lepší film vůbec nedabovat a ponechat ho celý s titulky včetně těch pro arménské a turecké dialogy. (05.02.2012)

║Rozpočet $15,5milióna║Tržby USA $1,555,959║Tržby Celosvetovo $2,743,336║ Ďalšia smutná etapa ľudstva o ktorej sa skoro nevie. Keby sme asi vedeli o každej genocíde na ľudoch, by sa nám asi ťažko žilo s pocitom že sme ako že stvorený na obraz boží! Fakt celé zle, koľko zverstiev dokážeme na sebe páchať. Atom Egoyan si vyberá dosť ťažké námety, ktoré sa neľahko podávajú. Tu si poradil svojsky a ponúka film vo filme, čo ako ako tak zmierni celkový dopad. /60%/ (25.11.2008)