Ararat

Atom Egoyan patří mezi mé oblíbené režiséry (získal si mě jednoho večera na čt2 snímkem Exotica), ale z relativně skromné sbírky jeho filmů (není to rozhodně nějaký filmový "grafoman") jsem rozhodně neviděl všechny, což jsem se tak nějak rozhodl napravit... A kde začít jinde než u filmu Ararat, popisujícího události, které se staly přesně před 100 lety (a v podstatě rezonují společností dodnes). Ano, mluvím tu o arménské genocidě. Nebyl by to ale Egoyan, kdyby se oné látky nechopil po svém - tedy celkem originálně. Snímek se odehrává ve více časových rovinách, není rozhodně chronologicky pojatý a v úrovni "rok 1915" se v podstatě ocitáme velmi krátce... Přesto film vypovídá o genocidě velmi dobře a přesvědčivě. Výsledkem je hodně silný příběh s pasážemi, kde asi nebudete mít daleko k slzám (i když to vše je samozřejmě jen film - což tady platí dvojnásob, protože se v tomto případě jedná o "film ve filmu"). Na ploše přibližně dvou hodin jsem se vůbec nenudil (a to se mi zprvu chtělo docela spát a měl jsem v plánu, že si druhou polovinu filmu nechám na příště). Ocenit musím také herecké výkony, kdy na mě velmi dobře působil "veterán" Christopher Plummer, ještě větší veterán Charles Aznavour (scéna s jablky...), i mladý David Alpay. Nejlepší mi ale přišel kanadský herec Elias Koteas (potomek řeckých přistěhovalců), který si střihl dvojroli, z nichž jedna poloha patřila sadistickému tureckému vojákovi jménem Jevdet Bey, rozhovor jeho postavy s režisérem Saroyanem považuji za pomyslný vrchol filmu. Na "modré" hodnocení u serveru ČSFD moc nedejte, ona kolonka "válečný" patrně k tomuto snímku přitáhla lidi, kterým film typu Ararat moc nekonvenuje. A když už nic jiného, tak vás tento film může aspoň přivést k dílu malíře Gorkyho... A to nejlepší na konec, film se dá shlédnout zde :). https://www.youtube.com/watch?v=9UCV3blHvBI (01.05.2015)

Vytkl bych snad až přílišnou scénáristickou vykonstruovanost filmu, vše do sebe tak perfektně zapadá, že film nakonec působí až poněkud akademicky odtažitě a chladně. Na druhou stranu se Egoyanovi podařilo najít myslím velmi vhodné zpracování tématu arménské genocidy, kterou nahlíží hned z několika pohledů časových – současnost, nedávná minulost (osud Raffiho otce), genocida roku 1915 a život po ní (americký exil Arshila Gorkého); a osobních – přímí pamětníci, potomci pamětníků (režisér Saroyan), současní Arméni již dávno narození v exilu, Kanaďané nebo dokonce poloviční Turek žijící v Kanadě. Tak se Egoyanovi podařilo zobrazit nejen události vyhlazení Arménů ve východním Turecku ale i jejich dopad a recepci v současnosti. Téma by šlo jistě zpracovat i jako patetický historický velkofilm – jak se o to ostatně pokouší ve filmu režisér Edward Saroyan – ale myslím, že by to nepůsobilo o moc lépe než nevěrohodně namalovaný Ararat na pozadí městečka Van, z kterého ho ve skutečnosti nelze spatřit. PS Autor "oficiálního textu distributora" film zřejmě opravdu neviděl. (29.04.2012)

Jelikož je mi toto téma dost blízké, nemohu nedat méně než pět hvězdiček... FilmBox občas dokáže opravdu překvapit výběrem. Jen kvalita dabingu, kdy byly anglické překlady arménských replik ponechány bez překladu do češtiny, byla rozporuplná. To už by bylo lepší film vůbec nedabovat a ponechat ho celý s titulky včetně těch pro arménské a turecké dialogy. (05.02.2012)

Špatný film místo něhož mohla vzniknout dobrá rozhlasová hra. Vše nosné a podstatné se zde totiž odehrává výhradně v dialozích, přičemž obrazová stránka příběhu je k těmto dialogům jaksi navíc. Zbytečná. Plná plochých hereckých kreací a interiérových kulis. Tak například retrospektivní scény, které zřejmě měly ilustrovat hrůzy arménské genocidy roku 1915 (ztvárněné formou filmu ve filmu) připomínají spíše oživlé obrazy z divadla Járy Cimrmana. Ještě horší je však propojení motivu dějinné tragedie s rodinnými konflikty hlavních postav. V tomto spojení pak ona dějinná tragedie degraduje do rozměru rodinného konfliktu a rodinný konflikt nabývá velikosti dějinné tragedie, což mělo býti možná uměleckým záměrem, ale na mě to působilo spíše jako čirá a nevěrohodná konstrukce. Korunu tomu všemu pak nasadila zápletka s pašováním drog a s hodným celníkem, jejíž smysl či významovou rovinu jsem už vůbec nepochopil. Bude to asi tím, že jsem od dramatu zachycujícího jedno z nejbolestnějších období historie 20. století čekal o něco víc. Především Arménii - kamennou a bolestnou. A pak také souvislosti, příčiny a následky oněch pohnutých událostí z počátku 1.světové války, o kterých toho víme dnes již tak málo. Leč dostalo se mi několika prázdných scén, psychologického propletence, symbolického obrazu a jednoho pohlavního aktu. (10.03.2006)

Tento film mě velmi mile překvapil. Váhám mezi 4-5 hvězdami, ale jelikož sem škrt, dám jen 4. Líbilo se mi, že děj nebyl jen o genocidě, ale při tom to bylo jasně stěžejní téma. Působění filmu bylo umocněno zinscenovanými historickýmy scénami, které ovšem nebyly do filmu kýčovitě zasazeny jak tomu bývá jinde. Film ve filmu v tomto případě posloužil velmi dobře. Kladně hodnotím, že film nebyl jen jakousi dokumentací genocidy, ale především rozebíral postoje potomků přeživších... Film co vám rozšíří obzory... (21.11.2008)