Diane Arbus: Příběh jedné obsese

Hodně zajímavý příběh, po celou jeho dobu jsem cítil zvláštní napětí, které ještě umocňovala skvělá hudba. Nicole Kidman zahrála jako vždy na výbornou a opět si mě získala o něco více, stejně tak Downey, který svojí, docela netradiční postavu, zvládl taktéž skvěle. Celkový pocit z filmu je prostě skvělý. :) (28.01.2012)

Imagirnární portrét dle mne znamená "mohlo být, ale nemuselo" a tudíž k zážitku z filmu není třeba jméno fotografky či její tvorbu znát (což je i můj případ). Odhlédneme-li od "exotických motivů" , dá se celý příběh chápat jako celkem uvěřitelná love story ženy, které již nevyhovuje role manželky a asistentky svého muže a pečující matky. Soused Lionel jí nabízí a otvírá nový svět, který se od toho jejího všedního liší snad úplně ve všem - a tak odolat nelze. (24.10.2011)

rozhodně zajímavé zpracování jedné krátké epizody ze života "slavné" fotografky (já totiž o ní nikdy neslyšel, ale proč ne ;-). I když smyšlené, tak lehce uvěřitelné. Hlavní postavy jsou opravdu dobře zahrané, ale co u mně snižuje hodnocení, je nevyrovnanost snímku. První polovinu jsem skoro hltal a byl napjatý, ale pak tempo zpomalilo a jen jsem čekal, až bude konec. Takže na konec jen lepší 3 hvězdičky. Sekretářka se režisérovi povedla o něco líp. (04.11.2011)

Diane skrývá pod upnutými knoflíčky cudné halenky soukromé peklo a vedle svého manžela by jako krásná "podržtaška" setrvala v tichém odevzdání možná do konce svých dnů nebýt nového souseda, který je na tom pro svou zjevnou jinakost podobně a jemuž Diane bez zábran nechá pootevřít svoje "tajné složky". Kožich je film, jaký se nevidí každý den, téma by zasloužilo víc "zatnout do masa", ale i to decentní pojetí mě hodně bavilo, stejně tak Kidmanka, která roste, a Robert Downey Jr., který už narostlý je, jen si toho ještě málokdo všiml. PS: Jsem divná, když mi v kožíšku připadal charismatičtější než bez ? :) (16.09.2007)

Diane cíti svoju inakosť, za "inú" ju považuje aj jej okolie. Akurát,že nikto nevie čo s tým. A potom príde ten osudový okamih, veľký tresk, stretnutie s kýmsi, kto je v "inakosti" až po uši a zrazu... Fiktívny portrét fotografky Diane Arbus chcel byť možno tiež "iný" ako väčšina filmov, ale v skutočnosti je vlastne až banálne /ne/obyčajný. Iba občas sa mu darí zakryť neznesiteľný narcizmus, artistnú maniéru, kašírovanosť, predstieranú bizarnosť, neobratnosť , doslovnosť. Steven Shainberg, ak to trochu preženiem, si to chcel rozdať v bordeli s tými najštetkovatejšími kurvami a pritom sa im hanbil ukázať aspoň stredňák, keďže gule si doma zabudol. V jednej scéne hovorí Diane svojmu mužovi (rutinérskemu módnemu fotografovi, ktorý ide práve cvaknúť akúsi reklamu s gazdinkami a žehličkami) s neskrývanou dávkou opovrhnutia: "je to také predvídateľné". No, tento scenáristom nahodený smeč nemôžem nechať tak: platí to najmä o filme. Z predstieranej artistnosti vždy zostane len tristnosť. P. S. Jedna hviezda putuje tvorcom za "pokus", ďalšie dve Nicole Kidman, ktorá opäť raz predvádza herecké umenie z nejakého iného sveta. (05.07.2007)