Diane Arbus: Příběh jedné obsese

Reálná Diane Arbus si snímky outsiderů a všemožně pokřivených lidí získala místo na Pantheonu světové umělecké fotografie. Fantaskní nadreálný film, který o ní natočil Steven Shainberg (Sekretářka) nerekonstruuje události jejího života. Skrze fiktivní příběh vytváří podmanivý klíč do světa jejích fotografií. Pro Diane měla každá fotka svůj příběh, který je do ni částečně vepsán, ale z velké části zůstává nevyřčen. Film ukazuje fascinující, emocionálně pohnutý zrod jedné fotky. (18.08.2008)

Příběh začíná pozvolna a pohodově, poté pomalu stupňuje napětí, přechází do hororové atmosféry, načež, jakmile se původ tajemna vysvětlí, stává se romaticko sentimentálním opakováním motivů známých z jiných děl. Objevné by to snad mohlo být pro ty, kteří nikdy neslyšeli třeba o Krásce a zvířeti (a takových zřejmě nebude mnoho). (10.12.2011)

Kráska a zvíře jako hard art předstírající, že je a současně není životopisným příběhem. Pohádka o osvobození princezny uvězněné ve věži společenských konvencí, tvářící se jako psychologická studie temných vášní v kontrastu zasazená do pestrobarevných kulis, které jakoby vypadly z dobových reklamních fotografií. Občas fascinující, ale občas poněkud přestřelené urputnou stylizací, umělostí, která přepadává do kýče, ale přitom se bije v prsa okázalou nekonvenčností. Všichni se v silně stylizovaných kulisách pohybují a mluví tááák umělecky pomalu, až je to občas komické. A Diane, ve skutečnosti inteligentní, sečtělá, dynamická, je podána spíš jako zaostalá a poněkud dezorientovaná domácí puťka, která se vyplašeným zíráním na chlupy propracuje k osvobození od takových okovů jako je rodina, děti či starostlivý manžel. Filmařsky brilantní, místy magické, s řadou velmi silných až úžasných momentů, obrazů a scén. Přesto ve výsledku spíš sebestředné než upřímné a proto možná jako celek ne až tak přesvědčivé jak by mohlo být, kdyby se tolik netlačilo.. (24.01.2015)

rozhodně zajímavé zpracování jedné krátké epizody ze života "slavné" fotografky (já totiž o ní nikdy neslyšel, ale proč ne ;-). I když smyšlené, tak lehce uvěřitelné. Hlavní postavy jsou opravdu dobře zahrané, ale co u mně snižuje hodnocení, je nevyrovnanost snímku. První polovinu jsem skoro hltal a byl napjatý, ale pak tempo zpomalilo a jen jsem čekal, až bude konec. Takže na konec jen lepší 3 hvězdičky. Sekretářka se režisérovi povedla o něco líp. (04.11.2011)

Imagirnární portrét dle mne znamená "mohlo být, ale nemuselo" a tudíž k zážitku z filmu není třeba jméno fotografky či její tvorbu znát (což je i můj případ). Odhlédneme-li od "exotických motivů" , dá se celý příběh chápat jako celkem uvěřitelná love story ženy, které již nevyhovuje role manželky a asistentky svého muže a pečující matky. Soused Lionel jí nabízí a otvírá nový svět, který se od toho jejího všedního liší snad úplně ve všem - a tak odolat nelze. (24.10.2011)