Režie:
Dušan KleinScénář:
Václav ŠašekKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Zdeněk MaratHrají:
Jiří Bartoška, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Miroslav Macháček, Slávka Budínová, Jiřina Třebická, Tomáš Töpfer, Vítězslav Jirsák, Miloš Vávra, Blažena Holišová, Věra Vlčková, Václav Stýblo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Malíř Horác za pomoci kriminalisty ve výslužbě Vašátka řeší záhadu zamčeného pokoje v souvislosti s podivnou „sebevraždou" sester Vojínových... Horác (J. Bartoška) navštíví svého přítele, bývalého kriminalistu (R. Hrušínský) a je zaujat dvěma zvláštními ženami, které bydlí v domě naproti. Ty staré sestry spolu žijí celý život, škorpí se, dělají si naschvály, ale být bez sebe nemohou. A pak jsou jednoho dne obě dvě sestry nalezeny ve svém zamčeném bytě mrtvé. Otrávily se plynem. Takže oficiálně je případ uzavřen jako sebevražda. Jenže Horácovi se to nějak nelíbí. I když ho jeho přítel kriminalista odrazuje, pátrá dál. Byly ty ženy zavražděny? A má v tom prsty Janza, nebo jejich přítel Pesný, který měl bydlet v jejich bytě? Dramatizace detektivního románu Hany Proškové s jejím oblíbeným hrdinou malířem Horácem byla natočena v roce 1987. (Česká televize)
(více)Recenze (56)
Příběh dobrý, zápletka rovněž, herecká garda zklamat snad ani nemohla, ale to příšerné hraní si s efekty rozostřování obrazu a hraní si s barevnými filtry je ke zblití. Film to vrhá do sféry vomitoidní televizní produkce 80. let. Což je velká škoda, protože natočit to Klein konvenčněji, máme tu detektivní klasiku. Takhle si raději příště nechám ujít .... ()
Výtečná herecká skvadra se potácí na poli příběhu z prstu vycucaného, s místy nefunkčními dialogy a vůbec tomu nepomáhají flashbacky, které působí magořivěji než-li imaginace koksem sjetého Kokršpaněla Anglického. Hrůzností samou o sobě je naprosto se nehodící hudba, která dosti často podráží snahu o vytvoření té správné atmosféry, což je velká, převelká škoda. Mimochodem, hlavní postava je malíř, který neumí malovat, jeho výtvor je hrozná patlanina a postava bývalého policisty Vašátka (ehm, ehm) tvoří věci o třídu lepší. ()
Mám rád starší TV (studiové) filmy. Vyznačují se hlavně realistickou kamerou , kde je vidět pokožka herců bez makeupu s boláky i vředy, které má každý člověk. Ostrý obraz bez přikrášlení ve mne vždy vyvolá větší realističnost než jakýkoliv Hollywood film. Příběh je dosti vleklý, ale vavažují ho herci a ke konci vice flashbagů. Naprosto skvěle unavený Hrušínský i Čepek. ()
Tenhle film mi po shlédnutí před mnoha a mnoha lety v živé paměti vězel ještě pěkně dlouho. Možná jako žádná jiná detektivka... Po novém shlédnutí po těch dvaceti letech se mi zároveň potvrzuje původní dojem, že jde o nadprůměrnou, velmi slušně napsanou, zrežírovanou a zahranou záležitost a zároveň jsem trochu zklamán. Výprava je vskutku zoufale televizní, i když je fajn, že poměrně výrazná část je točena v reálných exteriérech a interiérech. A pak mi taky šíleně lezlo na nervy, jak všichni mluví naprosto a předpisově spisovně. Celkový dojem: 70% ()
Nelze popřít zvláštní kouzlo těchto malých televizních detektivek osumdesátých let, jako je Panenka a další podobná dílka. Zrcadlo nenávisti je velmi tajuplným a zajímavým příběhem, se skvělým hereckým obsazením, kde se Jiří Bartoška, co by malíř Horác, prodírá mystičnem záhadného úmrtí dvou osamělých starých sester. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (4)
- Podle textu Hany Proškové vznikla také rozhlasová inscenace „Křivý prostor“ (2002, režie Hana Kofránková). (Přemek)
- Natáčelo se v Praze na Malé Straně, v restauraci U Dvou koček a na Uhelném trhu, který se nachází na Starém Městě. Na zmíněném trhu se odehrává i děj filmu. (ArthasKarfa)
- Film byl natočen na motivy povídky Hany Proškové „Křivý prostor“, která vyšla spolu se dvěma dalšími v roce 1971 pod názvem „Smrt programátora“. (Zlatohlávek)
Reklama