Jan Cimbura

Cimbura je hrdina jako z americke produkce, skoda, ze ne kazdy cesky divak to dokaze ocenit. Povedeny film ve vsech smerech, kladna postava, hezka kamera, narodni citeni, lidove pisne a ve finale i dobry pribeh. Stepnickova pri kydani hnoje byla taky sexy.-). Samozrejme, ze dejova linka se Zidem tam byt nemusela, na druhou stranu takhle byli mnozi zide nasi spolecnosti vnimani a za lichvou skutecne stali. Krasny film. (27.09.2018)

Putimský sedlák Jan Cimbura byl skutečnou žijící postavou, kterou se nechal inspirovat J.Š. Baar. Narodil se 17.6.1817 v Semicích a zemřel 16.1.1898. Jeho hrob v Putimi je dosud udržován. Měla jsem tu čest Putim několikrát navštívit a projít se po místech, kde se Jan Cimbura pohyboval a žil. Pan spisovatel si postavu Jana Cimbury trošku zidealizoval. Jan Cimbura byl chlap jako hora. Měřll 192 cm, měl obrovské ruce a nohy. Měl také velkou sílu. Prý byl nehezký,zrzavý a na vojně nikdy nebyl. Budu citovat z jeho epitafu: "Zemřelému v Pánu Cimburovi Jánu, postavil nyní, kříž tu jeho syni. Byl to sedlák silný, bohatý a pilný,rád měl v žití shoně, lidi a pak koně. Odpočívej v pokoji." To jenom pro představu, abychom věděli s kým máme tu čest. Období protektoráru nebyla lehká doba, proto se filmaři rádi vraceli do historie, která nabízí nepřeberné množství inspirace. Ve filmu je krásně nasnímaná jihočeská krajina a venkov. Zapomeňte na dobu, kdy byl film natočen a na poselství, které se v něm ukrývá. Nechte se vtáhnout do děje. Staré filmy mají nezaměnitelné kouzlo. (26.02.2009)

I český film má svého superhrdinu - Jan Cimbura - síly má za tři, jeho píle je neúnavná, má rád zvířata i děti, pomáhá ustrkovaným, je zapřísáhlým abstinentem a nekuřákem, je světa znalý a trefí i do Prahy, benevolentní vůči citům přítele - je nemožné najít nějaký kaz. Z tohoto důvodu dnes film vypadá až směšně, stejně jako okatá oslava práce. Navíc zde vysloveně trčí dost drsná scéna z dekadentní Židovy krčmy, která je však na druhou stranu vynahrazena bohatým vlasteneckým vkladem. Avšak jediné, čím film dnes obstojí je Čápova filmařská zdatnost, dynamizující archaický děj, navíc bohatě podpořena nádhernými krajinářskými "malbami" Deglovy kamery. A na závěr ještě zmínka, zda-li Cimburův "celibát" a jeho nepřijetí komunitou není zajímavou tématikou pro queer náhled. (02.12.2009)

Absolutně nereálný příběh o hodném a pracovitém vysloužilci Cimburovi (vojáci zpravidla končili na šibenici, měli vnímaní práva poněkud posunuté). Naprosto odporná Štěpničková. Nereálný hodný sedlák, co daruje kobylu-to je jako kdyby dnes hodný podnikatel vzal SUV za mega a daroval to účetnímu. Takovej blbec ale nikdo není. Jediná reálná scéna je vypalení žida. Ona je prostě celá evropa neměla ráda, protože stejně jako cikáni nedodržovali pravidla. (22.02.2024)

Lehce naivní a prolezlé lidovými písněmi (a to jak zpívanými, tak v orchestrálním podání), přesto působivé. Místy až moc (ženy, které vyrazily do Židova stánku komerce, aby si převzaly své manžely, vytrestaly servírku a vybílily Semitovi všechno zboží, aniž by za ně zaplatily). Žid se za celou dobu objeví pouze třikrát - poprvé, když dva Cimburou zmlácení mladíci přejdou z jedné hospody do druhé (v různých vesnicích), podruhé, když Žid vemlouvavě podsunuje jednomu z nich dlužní úpis. Potřetí je to až při minipogromu, při kterém je dlužní úpis spálen. Zajímavé je, že oba mládenci v této chvíli nadobro zmizí z děje... Sedmdesát let po natočení vnímám Žida jako tragickou postavu, která sice šmelí/lichvaří/whatever, ale zničení veškerého majetku a následný odchod s prázdnýma rukama jen pro ženskou žárlivost si přece jen nezasloužil. (13.08.2011)