Atentat u Sarajevu
The Assassination at Sarajevo
The Assassination at Sarajevo
Režie:
Veljko BulajičKamera:
Jan ČuříkHrají:
Christopher Plummer, Florinda Bolkan, Maximilian Schell, Irfan Mensur, Radoš Bajič, Jan Hrušínský, Branko Đurić, Libuše Šafránková, Ivan Vyskočil (více)Obsahy(1)
Historická filmová freska popisuje události, které bezprostředně předcházely první světové válce a staly se záminkou k jejímu vyvolání. V létě 1914 pořádá rakousko-uherská armáda rozsáhlé manévry nedaleko hranic s nepřátelským Srbskem, na území Bosny, která se před několika lety stala součástí mocnářství. Následník rakouského trůnu František Ferdinand d’Este se jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády chystá odjet do Bosny i se svou ženou Žofií Chotkovou. Zatímco František Ferdinand se pře o detaily se svým strýcem, císařem Františkem Josefem I., připravuje se proti němu atentát. Bosenští nacionalističtí vlastenci, kterým se podařilo emigrovat do Srbska, se cvičí v používání střelných zbraní a granátů. Trojice mladých bosenských Srbů Gavrilo Princip, Trifun Grabež a Nedjelko Čabrinović se poté vydá na dlouhou a nebezpečnou cestu do Sarajeva, kde má František Ferdinand svou cestu ukončit. Jejich cílem je pouze svrhnout tyrana a pomoci tak Bosně k nezávislosti. Jenže situace mezi evropskými mocnostmi je už několik let napjatá právě kvůli jejich územním nárokům na Balkánu. Čin, který se nakonec podaří dokonat Gavrilu Principovi na Appelově nábřeží v Sarajevu 28. června 1914, se tak stane záminkou pro rozpoutání první světové války, největšího válečného konfliktu v dosavadních dějinách. (TV JOJ)
(více)Videa (1)
Recenze (48)
Nebývá zvykem, že by se českým hercům poštěstilo hrát v mezinárodní koprodukci s uznávanými světovými hvězdami filmového plátna a v produkci, která si může dovolit zobrazit císařské manévry se stovkami vojáků, dobovou vojenskou technikou a zároveň dvorské prostředí bez zbytečných kompromisů. Jenže co je to platné, když výsledkem byl v tomhle případě mdlý film, který může maximálně tak uspokojit středoškolského učitele v případě návštěvy školního představení. Je to zkrátka nevýrazné, typický snímek, který se za dva tři dny vykouří z paměti a který svádí k tomu nadělit třetí hvězdičku tak nějak z povinnosti za ztvárnění významné historické události. Na tak kvalitně obsazený snímek je tam nevýrazná režie i zbytečně rozmělněný scénář. Chybí nůžky, chybí režisérská odvaha a chytrost. Nakonec i historická věrnost faktům poněkud pokulhává. Atentátníci patřili k typickým romantizujícím nacionalistům a Bulajić je nejspíš, aby dostál dobovým požadavkům na angažovanost, líčí spíš jako anarchisty snící o sociální revoluci. Celkový dojem: 50 %. Tři hvězdičky nechávám jenom s přimhouřením obou očí. Je celkem typické, že jsem Sarajevský atentát viděl u příležitosti stého výročí téhle události. Podobný typ filmů svádí přesně k tomuto použití... ()
"Ten, kto chce žiť, musí umrieť, kto sa nebojí umrieť, bude žiť naveky." ___ Tvorcovia nezabudli na nedobrý vzťah Františka Jozefa a Františka Ferdinanda, ale pozabudli na to, že bol antimilitaristom. Jediným argumentom proti útoku Rakúsko-Uhorska na Srbsko a Čiernu Horu v tomto filme má byť existencia Ruska – čo celkom prekvapuje u juhoslovanského filmu... ()
Průměrné zpracování významné historické události, které spíše než čímkoliv jiným zaujme širokou zahraniční koprodukcí. Na jedné straně sledujeme Ferdinandovu cestu po Bosně, v níž kontroluje stav císařského vojska a neustále probírá schylující se válku, na druhé přípravu a přesun jeho budoucího vraha Gavrila Principa a jeho spolubojovníků z teroristické organizace Černá ruka. Film si vystačí s velmi přímočarým scénářem, který je místy natahovaný až do zbytečné délky, aby pak samotný závěrečný atentát doslova „proletěl“ během několika málo minut. Stejně jako Bitva na Neretvě trpí i Sarajevský atentát na Bulajićovu nevýraznou režii, která absolutně nedokáže budovat jakékoliv napětí. ()
Pomerne verne spracovaná historická dráma o atentáte na následníka rakúsko-uhorského trónu Františka Ferdinanda D'Este a jeho manželku Žofiu Chotkovú, ktorý sa udial 28. júna 1914 v Sarajeve, pričom bol jednou s príčin začiatku prvej svetovej vojny. Herecké výkonu sú príjemne, avšak nijak oslnivo odvedené, Christopher Plummer pôsobí trochu mladšie a podobnosť tiež nie je úplne vystihnutá (skutočný Ferdinand mal vtedy 50 rokov). Za omnoho vydarenejšie sa dajú považovať roly či už držiteľa Oscara Maximiliana Schella, alebo Irfana Mensura v úlohe 19-ročného atentátnika Gavrila Principa. Českým hercom, sa kvôli im menším úlohám nedostalo až toľko priestoru. Výpravne je film pekne odvedený, pochváliť treba aj hudbu. Treba povedať, že film pri svojej dvojhodinovej stopáži nenudí, pozadie atentátu je veľmi zaujímavo spracované, i keď je tu niekoľko zbytočnejších pasáži a záver mohol byť viacej napínavejší bez miernych naťahovačiek. ,,...TO BOL POČIATOK NOVEJ ÉRY 20. STOROČIA:" ()
Viděl jsem celkem 3 filmy na toto téma. Tohle zpracování je asi historicky nejvěrnější a nejakčnější. Hrušinský ani Vyskočil ani Šafránková vám film neskazej. Je ale naivní si myslet, že atentát sám o sobě válku nastartoval. Byla by tak jako tak. Lidi jsou tak pitomá a hnusná hovada, že se zabíjeli, zabíjej nyní na Ukrajině a zabíjet se budou! ()
Galerie (19)
Zajímavosti (1)
- Filmovanie prebiehalo v Konopišti, Prahe, Hlubokej, Sarajeve, Zvorníku i Belehrade. (dyfur)
Reklama