Reklama

Reklama

„Noční motýl v lásce znamená, že je marná, že je ztracená,“ zpívala hlavní hrdinka filmu v písni, která se zařadila mezi evergreeny nejen kvůli nesmrtelné melodii Císařského valčíku Johanna Strausse (v úpravě Romana Blahníka), ale především kvůli příběhu, který jako ústřední hudební motiv provázela. Film Noční motýl (1941) natočil režisér František Čáp podle povídky "Staša" z knihy Vojtěcha Mixy "Medvědi a tanečnice" a podle scénáře, na němž spolupracoval s Václavem Krškou. Vypráví příběh nešťastné lásky, která stáhla slušnou dívku do bahna nevěstince. Na první pohled slzotvorná kalendářová historka pro nepříliš náročné paní a dívky však dostala díky citlivému scenáristickému zpracování a suverénnímu režijnímu pojetí nové dimenze. Tvůrci zdůraznili především psychologické akcenty melodramatického příběhu v přímé závislosti na historických a sociálních podmínkách, v nichž se příběh odehrával. Film sám byl pojat jako velkorysá kostýmní podívaná, k níž výtvarně bohaté období konce století dodávalo všechny předpoklady (výtvarník filmu Jan Zázvorka jich dokonale využil), a odehrával se v jakémsi geografickém vzduchoprázdnu, i když mnohé reálie (třpyt důstojnických uniforem, pompéznost dámských toalet) zřetelně upomínaly na staré Rakousko-Uhersko, což podtrhoval i ústřední hudební motiv ze Strausse. Řemeslnou dokonalost filmu zdůraznily i znamenité herecké výkony především Hany Vítové v roli „padlého anděla“, vychovatelky Marty (její pravděpodobně nejlepší výkon před kamerou) a Adiny Mandlové v menší, ale pro příběh velmi důležité roli její přítelkyně, prostitutky Kiki. Mezi představiteli mužských postav se objevila také slavná jména jako Gustav Nezval, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský a Eduard Kohout. Vznikl film, který ve své době prokázal životaschopnost a úroveň české kinematografie i v omezených protektorátních podmínkách. (Česká televize)

(více)

Recenze (105)

Bart 

všechny recenze uživatele

Jeden z důkazů toho, že za okupace se točily převážně jen dobré filmy. Na odpady nebyly peníze. Škoda, že nadějný režisér Čáp v roce 1949 emigroval. Možná by v 50. letech pozvedl úroveň naší kinematografie. Vítečná Hana Vítová i Adina Mandlová. I mladý Rudla Hrušínský ukázal, co z něj jednou bude za herce. Dobrý E.Kohout v roli barového hosta pana Leopolda a Anna Steimarová v roli madame z baru. ()

Sidonka 

všechny recenze uživatele

Tento film nemá v sobě banalitu, sladkou nereálnost ani naivitu, jaké melodramata obvykle mívají. Přesto nepůsobí pochmurným dojmem. Někde se o něm píše i jako o filmu smyslném. Je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů z tohoto období, protože má v sobě tak akorát nadávkovanou neuspokojivou realitu, z které se divák nehroutí a zároveň skvěle zaujme a pobaví. Navíc zde hraje ještě mladičký Hrušínský, Beneš, Marvan a jiní dobří herci. DĚJ (MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY): Nezkušená chudá Marta doplácí na žárlivost své zaměstnankyně a rozmazlenost její dcerky, je propuštěna z bytu kde pracovala jako chůva. Lítost nad nešťastně poblouzněným vojákem, kterého hraje S.Beneš a který ve filmu žije ve stejném fiktivním posádkovém městě jako Marta, ji vede k poddání se tomuto obdivovateli. Pouze ze soucitu. Sama je nešťastně až chorobně zamilována do jiného ženatého muže (nadporučíka Vargy) a soucítí s člověkem podle jejího mínění v podobné situaci. Ví, jak nevyslyšená láska dokáže bolet. Floutkem "Benešem", který touží spíše po jednorázovém požitku a dobytí ctnostné ženy, je však hned po první noci opuštěná. Končí na ulici. Zneužité kamarádky se ujímá známá z nočního podniku - společnice Kiki (přesvědčivě zahraná Adinou Mandlovou). Kiki nezkušenou dívku, která nemá živobytí, zaučuje v novém prostředí a film nabírá tragičtější ráz. Drama je střídané s pěknými písněmi, přátelstvím mezi dívkami, flirtováním s návštěvníky z lepší společnosti, hranou veselostí večerního barového polosvěta, na kterou si Marta po pár skleničkách a časem zvykne. Nějaký čas dočasně žije jako úspěšná neokoukaná dívka sloužící pro milé rozptýlení zámožnějších hostů. Pronásledování přecitlivělým, nevyrovnaným studentem však nakonec vede k tragédii. Nebo spíše k vysvobození ze života a nešťastného světa, který Marta neuměla žít? ()

Reklama

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

..."Marto, co tady děláte?"- "Co tady dělám? Štefku"... Hodně dobře natočené drama (ač sem tam upadá do melodramatu), jenž, jak to má být, i dramaticky končí, přestože některé věci byly spíše úsměvné. Nevím, zda záměrně, nebo to jen mně tak po těch letech, které od natočení uběhly, přišlo. Výborné obsazení - půvabná, prve naivní a stále nešťastná Vítová, roztomile zkažená Mandlová, vznešeně krásná a studená Glázrová, a dobře hrající Nezval, Hrušínský, Kohout i Beneš (ač žádný z nich není mým idolem z té doby, bylo se na ně radost dívat) a Marvan v jedné ze svých menších rolí, v neposlední řadě krásné kostýmy, až člověk si říká, jestli by někdy nešlo tím kolečkem, které řídí běh života o kousek pootočit, aby se ten marně nepachtil za tou a ta zase za tímhle... ;-)) ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Na svoju dobu a teritórium zrejme veľmi odvážne dielo. Vidíme tu dokonca aj ženské prsia, pričom v jednej výborne nakrútenej scéne nesmiete žmurkať. Inak ide o melodrámu existencionálnych rozmerov, ale v spojitosti so zameraním na secesnú výpravu a kostýmy to do seba všetko presne zapadá. Ak príbeh nepoznáte a neprečítali ste si obsah, film vás navyše prekvapí svojim vývojom. Pričom na začiatku iba vyvolá otázku, ktorého z dvojice si Marta vyberie, scenár je ale našťastie komplikovanejší. ()

Mikino00 

všechny recenze uživatele

Musím se přiznat, že už dlouho jsem neviděl tak nesympatickou hlavní hrdinku, která mi hodně lezla na nervy. Vítová jakby byla po celý film duchem někde jinde, linii s vojákem jsem vůbec nevěřil, celé to bylo vlastně takové nijaké, nevýrazné. Aspoň, že to zachraňovala Adina, které její role naprosto sedla. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (12)

  • Film patril jednu dobu medzi trezorové, nakoľko cenzorom vadila jeho erotická senzačnosť. (Raccoon.city)
  • Ústredná melódia filmu v úprave Romana Blahníka je Cisársky valčík (Kaiser-Walzer) skladateľa Johanna Straussa mladšieho. (Kubrickon)
  • Národní cena 1942 pro Adinu Mandlovou, režiséra Františka Čápa, kameramana Ferdinanda Pečenku a architekta Jana Zázvorku. (argenson)

Reklama

Reklama