Poseidon

Videl som to v dobe, keď tento kolos priplul do kín. Vtedy to síce nebolo bohvie čo, ale bavilo ma to, keďže ma bavia dobrodružstvá, kde sa snaží partička ľudí zachrániť. No a Poseidon moje kritéria spĺňa. Nie je to nič extra, ale dobre sa na to pozerá. Casting nie je nič moc extra, najlepší je tam ozaj iba ten Kurt, ale nevadil mi ani Josh Lucas. Čo mi vadilo bolo debilne správanie postav, zázračné vyliečenia a trošku zlý strih, pretože mám pocit, že sa postavy občas teleportuju. Inak ma bavilo pozerať sa na to ako sa partička preživších snaží zachrániť s luxusnej lode, ktorá je obrátená hore pupkom. Tie prachy sú tam vidno. A navyše je to celkom krátke, takže to dobre plynie. A hudba od Badelta je vlastne tiež fajn, presne ako tento film.  Obľúbený soundtrack: Poseidon. 65% - 3* (10.07.2022)

Špatný to neni, ale nijak úžasný zase taky ne. SLušný katastrofák na jedno zhlédnutí. Má dobrodružný ráz - jde rychle k věci a většina se točí kolem hledání cesty z lodi. Nebojí se být drsnější, jednou dvakrát mě zamrazilo. Není to vyloženě napínák, ale v některých momentech napětí funguje hodně dobře, # příběh 6 | hudba 7 | humor 1 | akce 4 | napětí 5 | pustil bych si znovu 6 (04.07.2012)

Z původního Poseidonu už si nic nepamatuju a tak nejspíš proto pro mě nebyl tento film utrpením jako pro mnoho ostatních. Zkrátka skrz naskrz průměrný katastrofický film, předvídatelný až půdu, s nepřekvapujícími postavami, vztahy, úmrtími a obětmi. Škoda, že režisér neměl odvahu odchýlit se alespoň v něčem od zaběhaného schématu katastrofického filmu (21.07.2006)

Určitě Poseidon jen tak nezavrhnu, čekal jsem přesně to, co se na plátně odehrávalo, režisér (v posledních letech značně průměrný) ani herci nedávali nějaké razantní šance na pořádnou podívanou. Petersen jde směle na věc. Nikterak nečeká. Naráz vlny, tupý scénář. Typické nástrahy ztísněných prostor, postupné zužování členů skupiny, která nechce jen tupě zírat (proto tupě jedná) a čekat, až tlak vody zatopí vše živé. Digitální technologie je na dokonalé úrovni, ale každá sekvence jen tak vyšumí do prázdna. Hned se totiž skáče do další scény, do dalšího nebezpečí. Postavy sotva poznáme, předem víme, kdo všechno přežije, i když mně osobně to bylo jedno!! Tím pádem mi sedla i délka filmu. Sterilní, ale koukatelné, technicky brilantní, ale logicky neproveditelné, odosobněné, ale svižné vyprávění. 50% (30.10.2006)

Německý režisér Wolfgang Petersen se po špatně přijaté Troji pokusil napravit hollywoodskou reputaci remakem katastrofického filmu Dobrodružství Poseidonu. A jaký že film se mu za pomoci nejnovějších vizuálních efektů podařilo natočit? Kdo viděl původní, dnes již klasický katastrofický film Dobrodružství Poseidonu z roku 1972, ať jen klidně zůstane u této zkušenosti – nejen podle mého subjektivního názoru velmi dobré – a zapomene, že kdy kdo kde natočil nějaký remake (což bych poradil ostatně ve většině remaků, zvláště pak třeba u takového filmu Mlha, jehož hrozná nová verze se ke mně rovněž nedávno na DVD dostala). Tento totiž vzal to nejhorší z telenovel a pokusil se aplikovat na katastrofický žánr. Výsledkem je zbožné přání diváka, aby všechny postavy zemřely krutou smrtí hned v úvodu filmu, tak dejme tomu do 15., 20. minuty maximálně, a snímek mohl pokračovat něčím zajímavějším. Přitom když odečteme závěrečné titulky, trvá film zhruba 80 minut... Ale abych nebyl nespravedlivý, úvodní záběr beze střihu, který představí celou loď od přídě po záď a horní palubu – včetně kýčovitého záběru na západ slunce – ten se povedl. Jinak vše je natočeno bez emocí, postavám nevěříte ani „Jdu na záchod“, až na dva starší týpky jsou všichni krásní, mladí, úspěšní a řeší milostné problémy (cílení na americké teenagery), zkrátka, Beverly Hills 90210 na zájezdě po katastrofických atrakcích. (31.03.2012)