Řek Zorba

Jeden z nejdojemnějších filmů všech dob stojí na bohatýrském životním výkonu Anthony Quinna coby Řeka Zorby v kontrastu s plachým mladým anglickým esejistou (A. Bates). Nádherná hudba Mikise Theodorakise. Krétští vesničané ve své práci i pomstě. Souboj s gravitací při zprovozňování lignitového dolu. "Život to jsou potíže... Žít znamená rozepnout si opasek a vyhledávat potíže." "Tanec, jen tanec zastaví bolest." "Bůh má velký srdce. Ale jeden hřích nikdy neodpouští. Když ženská zavolá muže do postele a on nejde." "Ženský jsou to takový slabý stvoření. A stačí tak málo. Mužská ruka na prsou a dají Ti všechno co mají." Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=2AzpHvLWFUM (04.07.2009)

Zvláštně a taky bohužel nepříjemně disharmonické. Quinn na jednu stranu famózní, Zorba má neskutečnou životní sílu a jeho nezlomnost přímo sálá a Irene Papas je křehká a zároveň tvrdá ale po celou dobu nádherná. Na druhou stranu jsem nepochopil záměr tvůrců, chtěli-li, skrze Zorbu ukázat protiklad hektickému způsobu života, a ukázat krásu každého okamžiku... tak proč jsou proboha všichni Řekové vykresleni jako banda nenávistných, závistivých hajzlů?! Finální tanec, ač samostatně působivý, v kontextu jen umocňuje schizofrení pocity z téhle hodně svébytné reklamy na Helénskou republiku. (11.07.2014)

Nekonečná pošetilost mužů a marnivost žen? Lžeme a chceme být (jsme) obelháváni? Zorba to řek přesně: "Šéfe, život znamená potíž, jenom smrt ne. Žít znamená odvázat se a potíže hledat!............Sakra šéfe, mám vás tak rád, že to nemůžu neříct. Máte všechno, vyjma jedné věci. Nejste blázen. A člověk musí být trochu blázen, jinak.....(zbytek moudra se dozvíte ve filmu ;-)" (09.12.2007)

Život jako přešlapování s krabicí knih, před prudkým deštěm hájenou vlastním tělem. Knih plných pravd o utrpení těch, kteří se stále dokola marně ptají po smyslu života i umírání. Život v nerozhodnosti, pochybách, nevíře a hloubání. Takový nebyl jen život básníka a esejisty Basila. Kéž by každý mohl mít svého Řeka Zorbu. (31.01.2006)

Nesmrtelný soundtrack je to jediné, co bych si rád z tohoto paskvilu zapamatoval. Zcela nesouhlasím s udělenými Oskary a žasnu nad brutálním nadhodnocením a marně hledám důvody, pročpak se tento film stal kultem. Všemi do nebes posílaný Anthony Quinn mě svojí rolí a projevem spíše iritoval a Alan Bates byl neskutečně nezajímavá postava. Brutálně jsem díky nezajímavému ději ztrácel pozornost a vlastně mi to ani nevadilo. Na pozadí filmu se možná skrývá cosi za zmínku stojícího. Nicméně to "cosi" bylo zabalenou tak tlustou slupkou nudy, že jsem se k tomu ani za více než dvě hodiny neprokousal. Pro mě osobně žalostné a maximálně neatraktivní zpracování. Osudy všech zúčastněných mi byly absolutně lhostejné. Postavy byly do posledního kusy maximálně nezáživné. Věčná škoda. (08.09.2017)