Zamrzlá země

Neuvěřitelně pozérská sociální depka, která má tendence vršit katastrofy do té míry, až se z tragédie stává fraška. Inspirace Tolstým i celková snaha proniknout pod povrch sociální mizérie zůstávají jen vyumělkovaným tvůrčím gestem - sice režijně dobře zvládnutým, ale místy až úsměvně přearanžovaným. Bude to znít nefér, ale Louhimies by si měl pustit Mraky odtáhly a podívat se, jak se dá podobný žánr dělat čistě, bez rádoby-naturalistického machrování a krkolomného přehánění. A pak by si měl znovu pustit Magnólii a nakoukat, jak že se to má s možností ignorovat v podobném filmu náhodu, absurditu a konstrukt a vydávat ho za sociální realismus "s přidanou vypravěčskou hodnotou". Navrch by se ještě poučil, že pokud splétám osudy několika postav, měl bych to dělat důsledně a méně utilitaristicky. Na "citlivého humanistu" se režisér a scenárista chová až překvapivě cynicky, když některé postavy jednorázově zneužívá pro svůj bohulibý záměr ukázat zlý a nehostinný svět okraje. Obdobný případ jako česká Poupata, film, který je tak zakoukaný do mizérie svých postav, že mu uniká všechno okolo. Bohužel právě to okolo je nejpodstatnější. (23.03.2013)

Po shlédnutí Paha maa by se mohlo zdát, že Finsko je pěkně zkurvená země. Jde totiž o naprosto nařízenou střelu, která vám přivodí depresi, tak rychle, že se nestihnete ani bránit. Během stopáže lehce přes dvě hodinky je nám naservírováno několik vzájemně na sebe navazujících a zároveň také prolínajících nešťastných příběhů, až se nestačíte divit, co všechno se může během takovéto chvíle lidem stát. Opravdu se nestane za celou dobu jediná pozitivní událost. Strašně nepříjemně se na to kouká. Děj je takový rozvláklý, sledujeme až příliš mnoho postav a tahle dějová nekonzistentnost zabraňuje k těsnějšímu vztahu k postavám. Typický severský depresivní film. (15.03.2015)

Tarantinovský propletenec příběhů z šedé zóny společnosti, ovšem seversky řádně depresivní a bezútěšný. Ta bezvýchodnost byla tak naléhavě autentická, že jsem si chvílemi až říkal, že i ve Finsku přece musí také někdy vyjít slunce. Ale nevyšlo. Kauzální řetězec, jehož prvohybatelem byla padělaná pětiseteurovka, byl neúprosně civilní, žádná přehnaná akce, žádné efektní střihové přechody či záběry kamer, žádné cool hlášky, pouze civilní běh života, v němž stojí vedle sebe existenční i existenciální. Drsná země - Paha maa...další z úhlů pohledů na to, proč je právě v severských státech největší míra sebevražd... (26.07.2009)

Chladná smrť pod kolami vlaku , chladné srdce opilcovo , chladný charakter mrdajúci kámošovu holku , chladná miestnosť s truhlou , chladné sviece a chladné staničné podchody . Všetko chladné v chladnej krajine . (28.08.2010)

Ocenění: MFF Athény - scénář Bergen International Film Festival - cena poroty Göteborg Film Festival - cena FIPRESCI, cena Nordic Film, cena Nordic Vision Jussi Awards - kostýmy, režie, střih, film, scénář, zvuk, vedlejší herec (S. Peltola), vedlejší herečka (M. Kuusniemi) Leeds International Film Festival - Zlatá sova MFF Moskva - zvláštní cena poroty (15.04.2013)