Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
Opět mistrné dílo DJC s nezapomenutelnými hláškami jako: "A toto bola naozaj pekna akcia", "Asi si děti říkáte, kde mám dva své druhy? Kampak se asi, ti čerchmanti poděli? Nikam se nepoděli děti, umřeli". Nicméně oproti ostatním hrám nezapomenutelného českého génia Járy Cimrmana se mi tato zdá poněkud méně vyvážená, neboť velmi silné pasáže, jako návštěva Děda Vševěda, se zde střídají s těmi slabšími, jako kupř. souboj s obrem Kolodějem a celkově není z mého subjektivního pohledu tak "prošpikovaná" humorem jako ostatní Cimrmanova díla. Pořád se však jedná o nesmírně kvalitní hru, která dokáže rozesmát takřka za jakékoliv situace a určitě si nezaslouží méně než 80% ()
To je tak, když se dva znesváření bratři princové Jasoň a Drsoň rozhodnou oženit s princeznou Zlatovláskou. Ale ouha, zaklel ji obr Koloděj! A princezna tolik touží mít zase zlatý vlas, maličkou nožku (teď má třiačtyřícítky), útlý pas, okrouhlý bok a ňadra dmoucí!! A tak nezbývá než navštívit děda Vševěda, na kterého se smí mluvit jen ve verších. Co dodat... jedním slovem dokonalé!! ()
Z tohoto Cimrmana vzešli asi nejklasičtější hlášky. Za všechny řeknu jen: "Tady všude seděl. Jak sedíš ty, ty a ty." nebo "Trpaslík je dobrý plavec, ale nevydrží." a konečně hláška, která mě absolutně dostala: Krátkozraký: " Asi si říkáte, děti, kde mám své dva druhy? Kampak se asi ti čerchmanti poděli? Nikam se nepoděli, děti, UMŘELI!" Jedna z nejlepších Cimrmanovských her. ()
A nejhorší jsou trpaslíci... ano ano, přátelé, Jára Cimrman tohle věděl daleko dřív, než J.R.Tolkien spatřil světlo Středozemě a rozdělil tenhle malý národ (ne náš, oslíci) na Trpaslíky a Skřety. ..Nebo to spolu nesouvisí??.. Jednou jsme jeli se ženou a dvěma malými dětmi ( tehdy necelých 5 a 7 let ) na dlouhou cestu autem, více než pět hodin. Asi mnozí víte, jak se těžko děti na tak dlouhou dobu zabaví. Pak řidič a cestovní šaman výpravy v jedné osobě ( sám veliký Já ) dostal nápad pustit v přehrávači záznam hry z DJC "Dlouhý, široky..." Záznam se otočil snad čtyřikrát, a to na přání dětí a na konci cesty bychom nejraději jeli ( a poslouchali ) dál. O tom, že kluci byli celou cestu úplně hodňoušcí, ani netřeba psát. Co dodat, tohle opravdu stojí vždy za vidění a slyšení ( nebo aspoň slyšení:) ()
Tato hra je jedna velká perla. Já se směji od začátku do konce a ještě hodinu potom. Klasické hlášky, které se používají i v normálním životě, mě nikdy nepřestanou bavit. Mám k této pohádce velmi specifický vztah. Byla to první hra, se kterou jsem byla seznámena. Takže srdéčko přikazuje mít toto v paměti pro mé další generace. Viděno i naživo - naštěstí ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- Na snímku je velice značně slyšet, že se často meziaktní hudba překrývá s hudbou v sále a s postsynchronem dodaným, aby byla meziaktní hudba lépe slyšet. Často je možné tedy slyšet hudbu dvakrát. Ze sálu a z postsynchronu. Často je také hudba jiná, neboť originální hudba meziaktní hudba mezi obrazy bývá delší. (mnaucz)
- Hlas obra Koloděje patří Zdeňku Svěrákovi. (mnaucz)
- Tato hra má, co se týče audiovizuálního záznamu, svého předchůdce. V roce 1987 byla natočena stejná hra ještě v Divadle Solidarita pro Československou televizi a na VHS. Obsazení se moc nelišilo. Rozdíl byl, že v přednáškách vystoupil Ladislav Smoljak, coby technik vystoupil Genadij Rumlena. Ve hře pak jako Zlatovláska vystoupil Jaroslav Vozáb a jako Děd Vševěd Jaroslav Weigel. (mnaucz)
Reklama