Lincoln

Fascinující filmový dějepis. Steven Spielberg s vypravěčským talentem sobě vlastním vykreslil silný a přesvědčivý portrét muže, který se stal (americkou, ale vlastně i globální) ikonou (a to do té míry, že v jiných dnešních filmech loví vampíry). Abraham Lincoln je takovou americkou obdobou Masaryka (nebo spíš naopak :-)). Genialita Spielbergovy režie tkví v tom, že udělal z podstaty věci neatraktivního kuloárního boje o prosazení 13. dodatku americké Ústavy cosi jako strhující soudní drama, nebo spíš analogii tohoto v USA tak populárního subžánru. Nesporným kladem je, že se tvůrci vyhnuli patetickému ztvárnění, ba naopak lze souhlasně kvitovat fakt, že demokracie a politika je a vždy byla hojně špinavým řemeslem. Zajímavá je též analogie k dnešku, kdy i přes těžké stíny korupce dopadající na současnou politickou elitu (a to platí univerzálně, jak v USA, tak i celé Evropě, o naší samosprávě ani nemluvě) existuje stále naděje, že vlády zamíří pozitivním směrem... Další celkem hodně povedená filmová učebnice dějepisu a jasná vize toho, komu se budou letos udělovat oskaři (minimálně Daniel Day-Lewis je horkým favoritem)... PS: Snad jediná má výtka tkví v tom, že v podtónu filmu je silně cítit paternalismus amerického (euro-atlantického) náhledu na svět, až přespřílišné ukotvení, jakoby ideologie lidských práv nebyla jen jednou z mnoha...ale chápat se to dá... ,,Největší počin 19. století. Schválený pomocí korupce, díky úsilí a pomoci nejryzejšího muže v Americe." (03.01.2013)

Mohla bych remcat, že tentokrát zabloudil ve svém vlastním muzeu režisér, ale proč bych to dělala, když jsem tam dvě a půl hodiny spokojeně bloudila s ním? Stevova donášková služba nám tentokrát místo velkolepého historického opusu dodala pod nos vcelku komorní politické drama s Třináctým dodatkem coby hlavním hrdinou, jehož skromným pomocníkem je šestnáctý prezident, a já si nestěžuju. Protože jsem coby bonus dostala důkaz, že i když to u mnoha současných filmů není vidět, tak se ten chlap za kamerou pořád počítá mezi umělce. Protože jsem viděla, že tak jako i dřív se kurvám říkalo celebrity, tak i korupčníci byli vždycky lobbisty, účel se chlístal na prostředky coby svěcená voda a moc se nehledělo na to, co se přihodí do toho kotle zvaného politika, protože jak každý chemik ví, někdy i z jedovatých prvků vznikne prospěšná sloučenina. Protože - jako by to pro nás, zamilované do té prchavé iluze zvané film, bylo nějaké překvapení - Daniel Lincolna nehraje, on jím je v každé vrásce svého jemně sarkastického úsměvu, v každém centimetru svých nahrbených zad, v každém mžiku svého zadumaného pohledu. V některých filmech by touhle nenápadnou grácií zastínil všechny spoluhráče a byl by tak věží tyčící se do oblak, nicméně stojící v pustině, ale jako černý kůň tohohle dostihu se projevil Tommy Lee Jones a komplexní Sally Field, která jako by vystoupila z rámu portrétu Mary Todd Lincolnové. Ale pro toho plešouna si za Williamsových tónů půjdeš ty, Danny Boy, takže mi odpusť ten potlesk už předem... (25.01.2013)

Jak se chlapíci v Kongresu tahali a přetahovali o 13. dodatek k ústavě, jak upláceli či byli upláceni, jak měnili názor či jak si stáli za svým. Ne, že by to bylo nezajímavé. Ne, že by Lincoln nebyl sympaťák, charakter a zábavný chlapík vyprávějící báječné historky. Ne, že by film nevyvolal emoce v souvislosti s válkou i ryze osobní, při zmínkách o smrti prezidentova syna. Spielbergovi se zřejmě podařilo dosáhnout přesně toho, čeho chtěl. Já jsem si u toho častokrát vzpomněla na Pravou blondýnku 2 a dost fest jsem tam postrádala nějakou pastelovou barvu a hlavně tu čivavu. (29.06.2013)

Problém filmu Lincoln je, že divák, který si předtím o filmu nic nezjišťoval (což není vždy ku prospěchu) neví co čekat. Někdo si představuje životopisný film, jiný hlavně válku Severu proti Jihu, další může očekávat rekonstrukci atentátu ve Fordově divadle. Ti všichni musí být během sledování mírně zklamáni, protože film je spíše konverzační drama o prosazování dodatku k třináctému článku ústavy USA, který řešil do té doby nemyslitelné zrušení otroctví a to i v nejednom státě unie. Řečeno jinak, sledujete-li každou neděli Moravce a k tomu záznamy jednání z parlamentu a senátu, pak je to film přesně pro vás. Leckdo se na svobodném severu přikláněl k tomu, aby černí na jihu byli svobodní, ale má se jim pak dát i právo volit? A co když si jej získají? To pak budou volit i černé ženy? Co se vlastně stane až černošská menšina svobodu? Můžeme sledovat Lincolna, který se jednak snaží prosadit ukončení války, ale zároveň chce prosadit i zrušení otroctví. Chybí mu dvacet hlasů ve sněmovně a tak se i on sám či lépe řečeno jeho team musí uchýlit k uplácení a nabízení lukrativních postů :-) Jak je vidět tak svět se od roku 1865 mnoho nezměnil... Lincoln je ztvárněn Day-Lewisem skvěle. Má charizma a z očí mu přímo čiší energie. Sám nevím proč, ale tento velký muž amerických a vlastně celosvětových dějin mne vždy spíše vzezřením děsil. Snad za to mohly ty ostře řezané rysy, husté vlasy, bradka a vůbec celá ta vychrtlá postava upnutá do pláště s vysokým cilindrem působí strašidelně jak z viktoriánského hororu. Ten dojem jsem měl i tohoto filmu. Spielberg asi natočit přesně to co chtěl natočit. Problém je, že na diváka, který se moc neorientuje v reáliích tehdejší doby (zvláště pro obyvatele Evropy) je tam těch historickcýh jmen (dnes povětšinou divákovi neznámých) až moc. Ale jsem rád, že jsem to viděl. Takhle se tvořila historie a dějiny svobody. Abraham Lincoln skutečně patří věčnosti. Dávám tři hlasy za poctivé filmařské řemeslo. * * * (02.06.2013)

Steven ve finále vykřeše dojemnou pohádku ze všeho. Dokonce i z filmu o tom, jak vlídný pan prezident konečně dostává 89 let staré větičce, že jsou všichni lidé (ehm, tedy muži, že...) stvořeni sobě rovni. Má u toho bandu prvotřídních herců, neselhávající Williamsovy trumpety a Kaminskiho opojnou kameru, jenže dvě a půl hodiny dialogů přesto nadchne jen zřídkakdy. Samotný Lincoln totiž především tahá za nitky a málokdy mu věříte odvážný tah na branku (kde je sakra Liam Neeson, když ho člověk potřebuje?), takže musí zaskakovat divácky vděčný outsider s tváří Tommy Lee Jonese, jehož dějová linka jako jediná nabízí opravdové dramatické pnutí a (pro neznalé) nádhernou katarzi. Kolem to však lítá podle pravítka a nebýt Spielbergovy schopnosti pumpovat emoce, kdykoliv se mu zamane, byl by Lincoln jen další historickou freskou, jíž ocení akorát fandové povznášejících dějin a školní drobota, které rozhýbané obrázky přeci jen poslouží lépe než zaprášená učebnice. V téhle podobě je Lincoln tak tak zkousnutelný pro maintreamové diváctvo, víc než umně oživenou lekci z historie, která klidně mohla skončit o čtvrt hodiny dřív, ale vážně nečekejte. (7/10) P. S. Radši dejte šanci Johnu Adamsovi od HBO. Takhle se americké poklady těží na maximum! (10.01.2013)