Na konci všech válek

Tak to bol emotívne, obsahovo a naturalisticky bohatý film. Otriasol mnou silnejšie ako niektoré podobné filmy tohto druhu. Nikdy som si nemyslel, že Japonci boli až taký šialený a ten kódex bušidó ich zaväzoval k takým šialenostiam aké robili. Boli tu fakt otrasné zábery, ktoré našťastie neboli samoúčelné a každá viedla k posunutiu psychológie príbehu. A ten nádherný koniec zo súčasnosti mi vlial slzy do očí. Krásny, silný, humanistický a hlboko ľudský príbeh o schopnosti odpustiť a pomôcť. Osobne ja keby som bol v ich situácií, veľmi rád by som bol žiakom Ernesta Gordona. Je mi jeho myslenie veľmi blízke a snažím sa to prejavovať aj vo svojom živote. A to čo spravil na konci vojny ma presvedčilo, že ľudskosť vždy zvíťazí. Inak k hercom - Robert Carlyle sa mi doteraz v každom filme, ktorý som s ním videl veľmi páčil, ale tu podal až nadherecký výkon, Kiefer Sutherland bol výborný, ale herecký koncert podal pre mňa neznámy Ciarán McMenamin. To bol úžas. (13.11.2011)

Vojnový film o "bojisku" v JV Ázii, teda podobnej lokalite ako v Leanovom The Bridge On the River Kwai. Kto si pod pojmom vojnový film predstavuje akciu v štýle vojaka Ryana, tu tvrdo narazí. Ide najmä o filozofickú záležitosť a stret kultúr a mentalít a o tom, čo znamenalo prežiť. Verím tomu, že pre britských zajatcov muselo predstavovať peklo na zemi a pomerne dobre sa tieto pocity dostať na plátno a k divákovi. Robert Carlyle ako veliteľ Britov Campbell sa snaží, ale nie je nosnou postavou. Odporúčam. (30.08.2006)

Možná že jsem násilnými scénami přesycen,ale věřím že Japonci v zajateckých táborech konali ještě větší zvěrstva než v tomto filmu.Soudě podle dokumentů a článků co jsem viděl a četl.Možná za to mohla ne špatná,ale také ne příliš kvalitní režie,že násilné scény a týrání působily málo syrově a uvěřitelně.Nejvíc na mě zapůsobila scéna(víc než ta s ukřižováním),kdy japonský důstojník mlátí lopatou postavu,kterou ztvárnil K.Sutherland za ztrátu lopaty a poté co z něj skoro vymlátí duši zjistí,že se lopata našla a zmlátí hlídače který špatně hledal.Tento film není vůbec špatný!Jen mohl být lepší. (18.05.2008)

Velmi působivý a pravdivý příběh z japonského zajateckého tábora za 2.světové války. Z normálních spojeneckých vojáků se za rok pobytu v táboře staly nemocné živé trosky, které zápasily o holé přežití. Krutost Japonců je dána vojenským kodexem, čím krutější zacházení se zajatci, tím více dozorce prokazuje věrnost japonskému císaři. Pravdivý příběh sepsal přeživší anglický kapitán Gordon, který poskytoval svým spolutrpitelům duševní pomoc tím, že založil v táboře jakousi pomyslnou "universitu vědy", kde se zajatci školili ke snášenlivosti, pokoře, trpělivosti a odpuštění. Díky tomu, se situace v táboře dosti zlepšila a "zahanbila" i kruté japonské vojáky. To se projevilo ke konci války, kdy do tábora přijede nákladní auto se spousty zraněných japonských vojáků a hlavní dozorce je vyhání a nechce poskytnout pomoc. Angličtí zajatci za vedení kapit.Gordona těmto zraněným poskytnou pomoc, protože Gordon prohlásí, že : " To nejsou nepřátelé, jsou to jen nemocné a zraněné lidské bytosti, které potřebují pomoc." Nádherný film, hluboce lidský. Nějaké stavění železnice je zde jenom podpůrnou záležitosti, aby se vůbec něco dělo. Nechce se věřit, že takové peklo může člověk přežít. (29.05.2008)

Je hezké vědět, že vždycky se v zrnku písku objeví nějaká perla, o které člověk neví a tudíž netuší co od ní očekávat. Když už se nějaký válečný film objeví a nic o něm nevím, jsem překvapený a hodně zvědavý. Na konci všech válek se odehrává opravdu uplně v té největší prdeli, v táboře, který hlídají japonská a korejská vojska, v táboře, ve kterém tito vojska střeží americké vojáky, o kterých nikdo nemá ani šajnu. Každopádně celý film se odehrává v tomto táboře, takže žádné zajímavé rozvádění příběhu jsem nečekal a hlavně jsem věděl jak to všecko dopadne už od samotného začátku. I přesto, že jsem nic nečekal, protože příběh nic moc nenabídne, byl jsem překvapen a potěšen zároveň. Herecké výkony totiž byly naprosto strhující a to hodně pomohlo atmosféře, která se v táboře dokázala za tu dobu vykreslit. Jako válečné drama mě to hodně zaujalo, přestože jsem o něm nic nevěděl. Prostě jsem byl překvapený, protože jsem viděl film, kterému bych dal jinak tři hvězdičky, za svojí průměrnost. Tu čtvrtou dávám za to, že mě to dokázalo dostat do toho tábora nabytého emocemi. (05.05.2008)