Patnáct milionů meritů (S01E02)

Zbytečně dlouhé, což ubírá na důraznosti situace, a to je velká škoda. Nápad opět perfektní, perfektně hrůzostrašný. Provedení nebylo vůbec špatné, ale ta délka tomu hrozně uškodila. Žít v apokalyptickém světě, kde máte téměř nulovou šanci stát se něčím jiným než slouhou společnosti. Kde šlapete na výrobu elektřiny, přičemž všude kolem vás jsou hromady obrazovek, celý váš pokoj je jedna obrazovka, v práci obrazovka, na záchodech v zrcadle obrazovka, automat na jídlo obrazovka... ale pak nemůžete obrazovkám utéct, jste prostě vězeň... jste ve svém malém kamrlíku a najednou vyjede porno, které nechcete vidět a nemůžete ho vypnout, protože nemáte dost "kreditů" na vypnutí reklamy a zároveň jste otrok, takže nemůžete z kamrlíku ani odejít, protože se vám prostě odmítne otevřít... zavřete-li oči, začne mučivé pískání. Hodně creepy... eče buďme rádi, že reklamy furt můžeme přeskakovat po 5 sekundách :D A i závěrečná myšlenka je bombovní, prostě každý podlehne, když může utéct, i když jeho záměry byly jiné. Ale prostě stačilo by to o půlku kratší... vážně... 3-4* (13.04.2020)

Podle mého nejpovedenější a nejkomplexnější díl seriálu, ukazující naprosto přesně, na co je lidská bytost v dnešní západní společnosti regulována. Máme zde iluzivní statky, předměty štěstí, které nejsou už ani hmatatelné a nemají se skutečností cokoliv společného. Sociální sítě jako facebook a instagram se stávají opiátem naší každodenní existence. Naplňují jedinou opravdovou potřebu dneška a to být viděn na obrazovce, abychom si vůbec ještě připadali reální ve skutečnosti. Náš život je řízen vytvářením našeho obrazu ve virtuálním světě, stáváme se dobrovolně kódem o jedničkách a nulách. A pro udržení naší duševní neaktivity je k dispozici další skvělý cíl - nejvyšší ideál lidství, který obecně vzato dnes sestává především z kariérního růstu a seberealizace (ostré lokty jsou samozřejmě podstatnější, než ohledy na druhé a stávají se jakýmsi morálním postulátem číslo jedna). A aby to bylo ještě lepší, seberealizace a kariérní růst se nám navíc předkládají s pouhým dvojím možným cílem – ve vydělání velkého množství peněz a v rozšíření vlastní proslulosti. Jednou větou, dnes je nejvyšším cílem většiny lidí stát se hvězdou. Jenže status celebrity již ve své podstatě znamená vlastně jen další formu otroctví - většina jedinců s podobnou touhou si neuvědomuje, že se spíš než nesmrtelnou ikonou stanou cvičenou opičkou v rukou producentů a jiných mocipánů. A že po jepičím životě hvězdičky nejspíš stejně skončí na smetišti dějin. Již se nechceme stávat vlivnými, abychom svět a druhé změnili. Nechceme být mocnými pro ideál. Naším ideálem je být vlivný, být mocný – a už vůbec jakoby nezáleželo na způsobu, jakým se k moci dostaneme. Sláva už není vedlejším produktem umění – umění je regulováno na vedlejší produkt slávy. Lidé jako Tarkovskij nebo Brando, kteří milovali tvorbu, ale nenáviděli "hvězdnost" jsou již anachronismem. Avšak tu největší devízu Patnácti milionů meritů vidím v prozíravém upozornění na nejzrádnější aspekt dnešního kulturně-ideologického „náboženství“. Jedna z nejhorších věcí, co se v posledních letech v kultuře děje, je zavedení momentu revolty jako nedílné součásti toho, co je IN. A tak i ikony, které ze své podstaty podvracely pop-kulturní průmysl, jsou vyvěšeny v pokojích náctiletých teenagerů hned vedle popových superstar. Kurt Cobain zoufale dlí vedle rozesmáté Katy Perry, podobizna Johnnyho Rottena se houpe na tašce zhýčkané slečny z bohaté rodiny, která pojídá v tramvaji hamburger z Macdonaldu a stěžuje si na zápach z bezdomovce, který dlí v její blízkosti, etc. Jak potom chcete současný kulturní stav změnit, když už ani vzpoura není ničím víc, než pouhou pózou? (03.11.2017)

Tenhle díl má jedinou chybu v tom, že to je zatím ten nejlepší díl z Black Mirror, který jsem viděl (můj zatím poslední zhlédnutý je S03E02). Výborná utopie, která se může rovnat knižnímu umení. Tenhle díl by si zasloužil ještě lepší hodnocení. Mrazivé je to, že jsem až moc dobře dokázal vcítit do hlavních postav a dokázal jsem cítit svět ve kterém žijí, protože je tenhle sterilní a obrazovkami plný svět bez přírody až nebezpečně blízko nás. SPOILER! Stojí za zmínku taky skvělý otevřený konec. Byla to okno nebo jen větší obrazovka? (02.01.2017)

I naprostá většina zdejších komentářů potvrzuje, že míříme k něčemu podobnému. Takže pokud to mělo být skutečně nějaké "nastavování zrcadla", dopadlo to katastrofálně komicky. Těch logických lapsů ve vyprávění, naivity hlavních postav, které se tváří, že přemýšlí, respektive se nenechávají manipulovat a pak se chovají jako pubertální snílci... V opačném případě je to jen další "stream" pro pubertální cyniky. (28.01.2017)

Vzpomínáte si na ten pocit, když jste na kreditní kartě banky Virgin Money uviděli logo punkové skupiny Sex Pistols? Z tohoto dílu Black Mirror dýchá podobný zmar. Vše co je mimořádné, opravdové, alternativní, časem pohltí mainstream, a stane se z toho prázdná zábava pro masy, prostředek k vymývání mozků...Dočkáme se zde také vynikajícího, ostře ironického zpodobnění talentových soutěží (Judge Hope jako rozkošná parodie na Simona Cowella, neustále opakující fráze typu "tak tohle bylo to nej***** vystoupení, jaké jsem kdy viděl!"), a nenápadně geniálního závěru (jak píše uživatel patmull - bylo to skutečné okno nebo jen další obrazovka..?). (18.03.2017)