San Junipero (S03E04)

Americký ráj dle 80. let: slunečná pláž, krásní mladí lidé, drahá sportovní auta, nezávazný sex a nikdy nekončící párty. San Junipero je výjimečná epizoda v tom, že je v celém Černém zrcadlu asi jedinou utopií a nikoli dystopií. Dialogy místy pořádně zašustí papírem a postavy někdy jednají tak, jak vyžaduje děj spíš než tak, jak by se v tu chvíli zachovali skuteční lidé (na vině je velmi překotné tempo druhé poloviny dílu). Ale svěží nápad, výrazný vizuál (osmdesátky plně vytěženy) a vynikající herečky v hlavních rolích jsou bohatě dost na to, aby tenhle díl stál za zhlédnutí. (15.02.2023)

Mám rád filmy, ve kterých první půlku absolutně netušíte, co se děje, a v druhé půlce je vám to pomalu vysvětlováno až do finále ve stylu aha moment. Distopická myšlenka tohoto dílu je zajímavá a donutí vás se zamyslet (jakožto všechny ostatní díly seriálu Black mirror). A „sílu“ dodává i pestrá hudba, která člověka občas rozbrečí. Mimochodem, pokud jste fanoušci Black mirroru a ještě jste tento díl neviděli, připravte se na trochu jinačí závěr, než byste předpokládali :) (09.10.2023)

Značně odlišná, příběhově a charakterově lehce laciná, ale veskrze nádherná epizoda. Následují SPOILERy! San Junipero se věnuje především tématu smrti, truchlení a posmrtného života ve virtuální realitě. Twist jsem měl před shlédnutím bohužel již vyspoilerovaný, ale i tak jsem si díl velmi užil. Skvěle zahráno, super retro atmosféra a famózní soundtrack. Postavy i jejich lesbická lovestory jsou sice notně stereotypní, jenže... Zatímco ostatní epizody mívají depresivní vyznění, San Junipero je opojná svojí odlišností a optimističností. (03.01.2020)

Za mě jednoznačně nejlepší epizoda ze všech sérií. Bravůrně zpracované po vizuální i herecké stránce, ztvárnění emocí, detaily podtrhující jednotlivé časové období (Time Crisis na automatech) a hlavně soundtrack. A teď nemám na mysli ty popové věci ale Clinta Mansella a především jeho Waves Crashing On Distant Shores Of Time, které se dokonce dočkalo i spousty remixů. Tenhle díl by klidně mohl být normálním filmem. Je v něm tolik všeho ... a to je super. Viděl jsem již několikrát a pokaždé se dojímám ... (20.08.2021)

Výrazně jiná epizoda, která jako by se do Black Mirror zatoulala omylem z The Twilight Zone. Což samozřejmě není špatně, zvlášť když jde o natolik dobrý i emocionálně silný díl a když důstojný nástupce Soumračné zóny aktuálně již pěkně dlouho žádný není, ale přeci jen mezi ostatní stylem, zaměřením a ostatně i sdělením nezapadá. Nerad bych, aby se z Black Mirror časem stala pouze platforma pro uvádění "jakýchkoli povídek" (ne že by to byl případ přímo této epizody). Přesto podmanivý mix melancholie a optimismu s tak akorát přesně trefeným znepokojivým chuťovým ocáskem v závěru. Jedinou chybou je výstavba, která je od počátku trochu moc okatě průhledná. Každopádně zřejmě není náhoda, že to natočil zrovna Harris, autor epizody Be Right Back, která na téma smrti a odcházení nahlížela pohled zpola vypité sklenice zatímco zde spíše zpola plné. (06.11.2016)