Hausu

No popravdě jsem od toho čekal hororovou ujetost made in Japan. A úlet to teda byl řádnej jen z toho hororovýho ranku tam toho nebylo tolik kolik jsem očekával. Každopádně tohle je taková šílenost, že tohle dokouká a když tak ocení asi jen málokdo. Ikdyž teď se dá říct, že si možná protiřečím protože červený čísla a 71% hovoří jinak. Ale to je jen důkaz toho, že se tenhle bizarní kousek dostal do rukou a k očím těm pravým lidem. Někdo normální(rozuměj normální divák) by to jen stěží rozdýchal a dokoukal. Pro jednoho 3,14čovina pro druhého Guilty pleasure záležitost. Já jsem tak někde mezi. 3hvězdy. Závěrem už jenom patří poslat velké díky uživateli cunesk8 který mi k téhle šílenosti dopomohl. (07.08.2024)

Hausu je už od počátečních scén velmi podivný film točící se okolo středoškolaček, co jedou na prázdniny k tetě jedné z nich, co bydlí v domě kdesi na kopci uprostřed ničeho. Nasvícením a barevností a všemi těmi malovanými plátny s výrazně barevnou oblohou a tak to má celé takovou snovou atmosféru a do toho všeho téměř nepřetržitě hrajou nějaké sedmdesátkové songy ať už japonské nebo zahraniční, jenže to není všechno. Ústřední parta kamarádek, ve které každá je něčím jasně charakterizovaná a k tomu podle té své charakteristiky má i přezdívku, na cestě do domu i přímo v domě pořád vytváří tak trochu vtipné situace, jenže zadaří se to jen tehdy pokud je to zakončeno něčím bizarním a bizarnosti jsou tou hlavní náplní tohoto filmu. Využívá se tu různých animací a prolínání obrazu k vytvoření všemožných blbin, co by člověka normálně nenapadly a celé je to takové pohádkové, až na to že je to pohádka s uťatýma končetinama a podobnýma věcma. Problém Hausu a důvod proč je to docela natáhlá nuda je ten, že všechny ty vtipné situace a bizarní události se hrozně opakují, což ve spojení s vcelku banálním příběhem je skoro zoufalé a to zvlášť ke konci, kde už si člověk říká, že by mohl být konec a najednou se přistihne že si to říká už u třetí scény v řadě. Hausu sice přináší zajímavé nápady, bizarní nápady, pohádkovou stylizaci a pěknou chlupatou kočku, ale to neustálé opakování se tomu strašně škodí a je to prostě nuda a taky cpaní ucajdaných sedmdesátkových songů do všech scén ve filmu taky zrovna výhra není. Chtěla jsem dát ***, ale prostě zklamalo mě to. (11.11.2010)

Groteskní pásmo těch nejméně očekávatelných vražedných doteků ze zásvětí mi připomnělo Nezvalovu Valerii a týden divů, a to ještě spíše Nezvalův román než Jasného milostně přeestetizovanou filmovou adaptaci. V japonském prostředí vidomý umělec-básník neparafrázuje černý román, ale banální „vyvražďovačku“. Pozdně secesní imaginaci venkova či maloměsta hlubinně zauzlovaného v zapírané pohlavnosti, v zamlčovaném stárnutí a frustracích, zde nahrazuje poněkud hitchcockovský dům nad městem, který se v animistické japonské interpretaci proměňuje v bytost o mnoha ústech. A ta tisknou věru nepředvídatelně... (06.10.2019)

Totální experimentální magořina o několika uječených japonských studentkách, které jedou k tetě jedné z nich na chatu. Úplně nevím, jestli by se to dalo označit jako surrealistické, protože to nějaký děj má, ale těch šílených výjevů je tady až až. Můžete se těšit na přesvětlené záběry, šílené střihy, šílený výběr hudby, divné střídání barev, nahodilé prolínání záběrů, sežrání člověka piánem, časté obrazy v obraze (což trochu připomene Greenawaye), plavbu po krvavé řece, poetické záběry přírody mraků, groteskní scény, jakéhosi melounového ducha, obří hlavu vylézající z krbu, obrázek zlé bílé kočky stříkající litry krve, holku uvězněnou v hodinách a je toho ještě mnohem, mnohem víc. No nedivte se, je to z Japonska. Pokud o to máte zájem, tak prosím, pokud ne, tak to nechte být. Mě osobně to spíš nudilo než bavilo, proto víc jak 3* dát nemůžu, ale musím uznat, že experiment je to zajímavý. (14.03.2020)

Tak Hausu, to je případ sám pro sebe. Mám velice rád experimentální filmy, ale tohle bylo trochu mimo mou mísu. Obdivuji nesmírnou originalitu, nápaditost a velice zajímavou vizuální stránku filmu. Už mi trochu připadá, že poslední dobou kazím filmům s málo hodnoceními celkový průměr. I přes jmenovaná pozitiva jsem se totiž u tohoto filmu nesmírně nudil a docela se těšil na konec. Horor z toho nakonec ani nebyl, ale to by v podstatě vůbec nevadilo. Celkově až příliš moc barevné a ta hudba. Tu hudbu, kterou zde někdo zmiňoval jako dobrou, to bylo snad to nejhorší. Celým filmem se linula v každé situaci taková slaďoučká znělka, která už mi na konci lezla extrémně na nervy, a proto jsem byl rád, že alespoň závěrečný song byl jiný. Ani ty mladé ječící Japonky mě nijak nezaujaly. Nejlepší byla asi postava tetičky. Hodnocení je nejisté, protože film byl oproti mým očekáváním dosti zklamáním. Asi tak, místy 2* místy skoro až 4*, ale to jen hodně vzácně. Budu shovívavý a prozatím, za tu originalitu, dávám tři, ale je klidně možné, že ta jedna ještě časem ubude. (24.07.2008)