Stopy zločinu: Recept na rozlúčku
Obsahy(1)
Detektivní příběh z cyklu Stopy zločinu s Jiřím Bartoškou v hlavní roli vyšetřovatele Kosmy. Policejní oddělení vyšetřuje paralelně několik případů krádeží v bytech a kostelích. Byť způsob práce pachatelů je zcela odlišný, mnohé indicie nasvědčují, že oba případy spolu úzce souvisí. Z míst činu mizí především vzácné a cenné starožitnosti. Major Kosma a jeho tým je na stopě překvapivému pachateli, který má na svědomí podvody, loupeže, distribuci drog a nakonec i vraždu. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Zase se to vyřešilo tak nějak samo. Tahle série fakt není moc zajímavá. ()
Ne moc dobrá kriminálka. Hodnocení: 50 % ()
Šest let po prvních dvou částech cyklu se změnilo dost. Story má širší záběr a hlavně se zde najednou objevují věci do té doby nemyslitelné. V Pitavalu, se kterým to pořád srovnávám (i když byl starší) byl problém drog rovněž přiznán, ale tady to bylo najednou poněkud drsnější. Bytařina jako celkem jistý zdroj "přivýdělku", loupeže v kostelech, překupníci a ve finále kromě drogové problematiky i téma homosexuality. Prostě, zločinci ze závislostí. Zdeněk Dvořák jako narkoman, závislý na opiátech (žádný toluen, ale ani perník) a především obvoďák závislý na milenci Jášovi. Právě ta homosexuální linka byla poněkud směšná a slova Otakara Brouska st., že doktor žije ve zvráceném vztahu by dneska mohla v LGBT komunitě vyvolat šílenství. Na druhou stranu čtyřprocentní byli i za komunistů a nejzajímavější (a dodnes nijak nekomentovaný) fakt je, že homosexualita byla dekriminalizována zákonem už v roce 1961. Nicméně společenské stigma zůstávalo. Sestry ani doktor ve společné ordinaci ale s tím problém neměli. Kdyby pan doktor takhle šílel kvůli nějaké vyčůrané lolitce, to vyznění by bylo možná míň trapné a hysterické. Doktor vykrádající byty movitým pacientům, které posílá do lázní, střílející na policajty (jeden mrtvý, dva těžce zranění + další pokus o vraždu) a k tomu obchodování s drogami a vykrádání lékáren bylo zbytečně přehnané. Nějak tak po brněnsku...a když jsme u toho, co se od prvních dvou dílů změnilo, tak Bartoška měl jinou slečnu, poněkud nevýraznou, změnil se autopark, šestky žigulíky nahradily ty s hranatými oválnými světly, Brousek překvapivě přesedlal do stodvacítky a nejvíc mě zaujalo, když mladý detektiv, hlídající u doktorova bytu se loučil s Bartoškou slovy - Spolehněte se PANE nadporučíku. Brousek měl sice v kanceláři stále obrázek masového vraha Dzeržinského, ale zpětně bych řekl, že opadané fasády domů a rozmlácené chodníky i silnice byly předzvěstí něčeho, co mělo přijít v pár měsících. A ještě jedna věc. Doktora a Jášu hledali esenbáci v Hradci Králové. V předchozích dílech byly záběry z nádraží v Brně, teď z Hradce. Tam mají už hezkých pár let nádherně zrekonstruované nádraží (podobně jako u nás v Praze, v Plzni, Ostravě, Olomouci, Pardubicích a bůhví kde ještě jinde - v Hradci navíc s vyvoněným autobudovým nádražím), jenom to brněnské je pořád stejné. A to si člověk nemůže nevšimnout. I to má v podobných pořadech svoji cenu. ()
Chabé a nezajímavé. Navíc portrét Dzeržinského v kanceláři soudruhů vyšetřovatelů je na rok 1989 hodně silná káva. ()
Silne nezaujímavá kriminálka. V príbehu nie je nič čo by diváka prinútilo dopozerať tento snímok a dvakrát také nič aby siahol po ďalšom z príbehov Stopy zločinu. ()
Stejně je podivné jak je možné,že se v tom úžasném socialistickém režimu objevili zloději ,vrazi,drogově závislí.Už vím !!! To proto,že zde strkali své pařáty imperialistické stvůry.Jasně,to je ono. ()
Je smutne, ze ve svetle tohohle brnenskeho majstrstyku, se Pitaval jevi jako relativne zrucne natocene a svizne dilo. To asi rika vse ;) Zde se soudruzi pokusili ozvlastnit "pribeh" mnoha motivy, ktere spolu nemaji nic spolecneho ani fakticky ani dejove, ale jsou veskrze bajecne urazejici (homofobie, sexismus, nevim-o-co-se-to-pokousel-Dvorak atd.), takze bravo na vsech frontach. ()
...tak ten Felix Dzeržinskij na stěně policejní úřadovny, to je fakt síla. Směs trapnosti, drzosti. Komunistické chucpe... ()
Na začátku to vypadá jako docela nadějná detektivka, ale pak se ukáže, že je to jen o tom, jak si doktor vydržuje bukvičního milence a co všechno pro něj dělá. A taky o tom, jak se nastávající detektivova žena (zcela bez vlivu na děj) každou chvíli sere do vyšetřování tím, že detektiva neustále konfrontuje s odněkud donesenými klepy o tom, jak vyšetřování (ne)pokračuje a chce, aby jí sděloval další informace. Jediným pozitivem je, že 64 minut se dá relativně snadno přečkat až do (hloupého) konce. ()
To je drámo.... jed v kafi.... ()
Tolik nesympatických ksichtů v jednom filmu je odstrašující. ()
Reklama