Ulice

Jestliže Ulice něčemu prospěla, tak hlavně obrovskému nárůstu popularity paní Hany Maciuchové. Která si to jistě zaslouží a sama byla jistě překvapená, k čemu účast v dlouhodobě pochybném projektu může vést. Přiznávám, cca prvního půlroku jsem příležitostně Ulici viděl, ovšem to tam ještě hráli herci. A vybavuju si díl, kdy Tereza Brodská chtěla péct krůtu na Den díkůvzdání. Tenkrát jsem se vážně bavil, jenže to už je nějakých pět šest let zpátky. (24.08.2012)

Hůř by to natočit nešlo, ani kdyby to byl záměr. Ulice dodává pojmu odpad zcela nový rozměr. Tohle je totiž absolutní odpad a ještě k tomu šílěně nudný. Je to Odpad na druhou. Orgie nudy. Přijde mi uhozené sledovat seriál ve kterém se nic, ale opravdu NIC neděje. Vy z vás, kteří se libujete v nudě, doporučuji se raději hodinu koukat z okna, nebo do akvárka. To co tam uvidíte bude určitě hodnotnější, než tato nekonečná stoka, vlajková loď TV NOVA. Ulice je jakýmsi ztělesněním toho, čemu říkám pasivní "zábava." Člověk se může buď zabavit nějak smysluplně, číst si, učit se slovíčka, sportovat, sledovat kavlitní filmy, relaxovat při hudbě a nebo totálně rezignovat a nechat se bavit čímkoliv co nám televize nabídne, ať je to třeba sebedebilnější. Nejdříve se to divákovi zdá blbé, ale po pár dílech člověk otupí a pak už tu demenci ani nevnímá.To už ale není jen rezignace na zábavu, ale i rezignace na život. Jaký smysl potom má žít? Nechci se nikoho dotknout, ale pro mě už není velký rozdíl mezi tím sledovat Ulici a ležet v rakvi. A to nemyslím ironicky. Jsem-li někdy okolnostmi nucen sledovat tuhle žumpu české kultury, přepadá mě úzkost. Vidím totiž jak rychle čas letí a jak já jím mrhám sledováním zbytečností, které mě nijak neobohatí. Den má 24 hodin. Z toho dejme tomu 10 hodin spím a tak 10 hodin (včetně dojíždění) jsem v práci. Zbývají 4 hodiny. A obětovat, byť jen deset minut z tohoto drahocenného času, Ulici, není nic jiného než sprosté plýtvání. To už mi opravdu přijde lepší se ožírat, to se pak alespoň něco děje. (20.07.2009)

Nikdy nekončící seriál, který prakticky od začátku přežívá ve vegetativním stavu. Nikam se neposouvá a stále si drží takovou jednu nudnou polohu obyčejného života. Cokoliv co se dá započítat do dějové linky, je na tak nízké úrovni, že jakýkoliv pokus o zesílení emocí je kolikrát na rozbití obrazovky. Počet dílů je aktuálně více než 4200 a další ze setrvačnosti stále přibývají. Kvantita naprosto převálcovala kvalitu. Jako nenáročná "zábava" pro vyplnění ticha k nějaké vedlejší činnosti může některým jedincům posloužit dobře, ale jinak je to nekonečné utrpení. (17.06.2022)

Někdy tento seriál okem zahlédnu. Zhruba první dvě sezóny na dnešní českou seriálovou tvorbu ušly. Jakmile ale nabývaly další stovky epizod, odcházeli staří dobří herci a přicházeli noví, většinou hrozní, seriál stále více a více upadal k odpadu. Dnes to sice stejně ještě tak úplně odpad není, pár starých veteránů to ještě táhne a občas se objeví dobrá zápletka, ale má to k tomu odpadu velmi blízko. (02.01.2007)

Nuda... nuda... ulízaný Pavel Kříž... nuda... nuda... špatně hrající Brzobohatý... nuda.. blé, Eva Ajchmajerová... nuda... nuda... fajn, už je sedm, můžu přepnout na zpravodajství na Primě. Určitě nejsem sama, kdo při sledování dalšího seriálového veledíla planety Novy, měl podobné pocity. Asi zapomněli, že každý seriál musí být aspoň o něčem. Nicméně pro důchodce je to asi dobrá zábava. (11.10.2005)