Dobrou noc a hodně štěstí

Clooney nás ve svém filmu zavádí do období amerických procesů 50. let, tzv. honu na čarodějnice. Do doby, kdy si televize začala uvědomovat, jaký může mít vliv a kdy se před kamerou ještě mohlo kouřit. Příběh je servírován jako komorní drama, boj muže proti muži. McCarthy vs. Murrow. Ani u jednoho se nedozvíme nic ze soukromí, pouze postoj k jednomu tématu a způsob jejich boje. Odosobněnost vládne celému filmu. Vlastně až na výjimky skoro všichni v tomto filmu vypadají jako lidé bez soukromí, oddaní pro svou věc nebo spíš pro tu Murrowovu? Loajální vůči CBS až tak, že jsou ochotni přijmout zásadu žádných osobních vztahů na pracovišti. Odbočka k manželům Wershbamovým mě zaujala a to z důvodu kam nás tím chtěl režisér vlastně nasměrovat? Mně se totiž po zbytek filmu drala na mysl otázka, proč někdo, kdo se snaží o morální políček, prosazuje takový zákaz. Z důvodu ochrany nebo čeho? Dost se to v mých očích bilo s přístupem ředitele CBS k celé situaci kolem kauzy McCarthy. To by vydalo na jeden díl pořadu pana Murrowa. Pokud by to ovšem pro něj bylo dost velké téma, že. Tím se dostávám ke skvělému výkonu Davida Strathairna a jeho sucharskému, rezervovanému a nemýlícímu se Murrowovi. Pro dobré hodnocení filmu by mi snad stačil na plátně jen on a kouř z cigarety (na který ovšem v reálu Murrow nakonec doplatil). Málem jsem utrpěla šok, když si ten muž s pokerovou tváří začal nervózně poklepávat nohou. Projev lidskosti! (13.02.2009)

Rád bych dal vyšší hodnocení, ale nemohu. Po celou dobu filmu jsem se prakticky nudil, byl opravdu až přes příliš politický. Ani vynikající herecké výkony mě neobměkčí a nepřidám hvězdičku. Jsou snímky, které jsou založené na síle mluveného slova a mají v něm opravdovou moc. Dobrou noc a hodně štěstí patří mezi tento typ filmů, avšak nedokázal mě vskutku zabavit a přitáhnout. (30.11.2010)

50.léta- období temna. Kdokoliv mohl být obviněn bez možnosti se obhájit ( a to nejen u nás). A (stejně jako u nás) k tomu stačilo banální nařčení. Ideologické prověrky, profesní likvidace, veřejné ponižující výslechy, udávání.. vše ve fanatické honbě na komunisty. První se proti hysterii postavila stanice CBS. Neuvěřitelná odvaha a vytrvalost s jakou její reportéři poodkrývali praktiky "Výboru pro neamerickou činnost" vyprovokovala jejího největšího zastánce a 6.dubna.1954 se v televizním pořadu střetli dva muži, zkušený novinář Edward R. Murrow a senátor Joseph McCarthy. Černobílé zpracování a autentické nahrávky dokázaly navodit tak mrazivou atmosféru, že jsem se málem ohlížela přes rameno. Takže „Dobrou noc a hodně štěstí“. (16.02.2006)

"Dobrou noc a hodně štěstí" mi ukázal George Clooneyho ve světle, v jakém ho neznám. Neobyčejně závažnou, suchou a nadosobní látku dokázala režírující hvězda ukočírovat velmi suverénním způsobem – zvolená foma sice naprosto popírá vysokou diváckou atraktivitu, nicméně řemeslně je zvládnutá s neuvěřitelnou bravurou. Suchý dokumentaristický tok výjevů ze studia CBS, kde zuří boj proti tupému americkému patriotismu senátora McCarthyho, by mohl zdánlivě diváka ukolébat, ale chytrý Clooney minimalistickými prostředky brilantně vytváří dynamiku, naléhavost a vnitřní napětí. Přirozené herectví, prolínání filmu s dobovými materiály, rytmizující jazzové vsuvky, které zároveň komentují dění na plátně. Dokonalá atmosféra bezprostřednosti je exemplární a srovnatelná třeba s legendárními "Dvanácti rozhněvanými muži". Jednoznačným magnetem filmu je strhující a chrarismatický David Strathairn v roli hlavní tváře zpravodajství CBS Edwarda R. Murrowa. Jeho úsporný, avšak působivě epxresivní herecký výraz i dokonalá intonace nese poselství filmu s neskutečnou adresností a neodbytností. Ač je námět Clooneyho snímku 50 let starý, na aktuálnosti neztratil. Otázka funkce televize, otázka role jedince v boji za svobodu, otázka morálky, která musí být více než přituplé vlastenectví. To vše ne podává Clooney jako nějaký provokativní otazník, ale jako přesný a strhující vykřičník, který dráždí "neo-mccarthyovce" a dobře tomu tak. Bodík strhávám pouze za občasné nevyváženosti (opravdu se mi moc nezdála rovina s manželským párem Shirley-Jesse) a také za to, že idea musela nutně porazit emoce. Přesto smekám před způsobem, jakým Clooney tenhle neskutečný filmařský úkol zvládl. (13.03.2006)

V době, kdy je TV takřka neodmyslitelnou součástí většiny domácností, si pro radikální, zpochybňující soudy o tomto masmédiu musíme chtě nechtě zajít několik desítek let nazpět, kdy se ještě nacházelo v plenkách a jako nový fenomén provokovalo k úvahám. Murrowův projev, který film symbolicky uvozuje a zakončuje, proto tesat do kamene. Zdá se, že dnes, kdy slovní spojení "nezávislý novinář" je spíše pojmem ze sci-fi povídky, se ve společnosti (nebo alespoň v její části) objevuje určitý odpor vůči obrovskému množství zbytečných, a z velké většiny zmanipulovaných informací. Důkazem toho budiž i resurekce pasáží z tohoto filmu a jemu podobných typu Network, které prorůstají do "neoficiálních" dokumentů o dnešním světě nebo se v podobě audio stopy vkrádají do písniček indie kapel, jako jsou např. Maybeshewill. Jen houšť, pane Clooney; když jste tahkle pěkně politicky nekorektní, moc se mi líbíte. ČT se Vás asi trochu bojí, protože svou čím dál pochybnější veřejnoprávní povinnost se tentokrát rozhodla splnit zařazením Vašeho díla na silně neatraktivní termín prázdninové všednodenní noci. Snad aby zbytečně nevyprovokovalo k myšlení nějakého mainstreamového diváka. (10.08.2009)