Dr. House

Gregory House se do mého srdce zapsal navždy. Je příjemně zvláštní, že mě stále více baví ono zaběhnuté téma: na začátku příjem pacienta -> ten téměř umírá po neúspěšných diagnózách a léčbách -> House M.D. přichází se zázračným vysvětlením a vyléčením -> konec. Každý díl je v podstatě o tom samém a oproti tomu jsem ochotný věnovat inteligentnímu týmu lékařů půlku dne a obětovat oční bulvy. Čím to tedy je? Indikátorů skvělé zábavy je ovšem v tomto případě několik: návykové, bezchybní herci, bombastický scénář, neopakovatelné napínavé mysteriózní okamžiky, a samozřejmě Hugh Laurie. Ten týpek je pro mě po Duchovnym nejdůležitějším seriálovým hercem všech dob. A také nejvýraznější seriálovou postavou - opět hned po agentu Mulderovi. Na Dr. House jsem se dlouho těšil. Věděl jsem, že je to úžasný počin, ale čas jsem si na něj udělal až teď (začátek 2010). 1. série: několik dlouhých filmových / seriálových let jsem čekal, než jsem postavu podobnou mě samému spatřil v jednom z milionů charakterů, které ztvárňují herci před kamerami napříč již tolika dekádami. Včera - památného to dne 24.02.2010 - jsem překvapeně objevil, že jsem si nesmírně oblíbil Gregoryho House. Normálně se vidím za 20 let. Je tu až neuvěřitelně shodné chování (upřímnost, narážky, sarkastický a drsný humor), stejné názory (lidi jsou svině, všichni lžou), až mrazivě podobná diagnóza, příznaky a léčba (člověka lze z velké část pochopit pouze přes bolest), a co mě nejvíce dostalo: stoprocentně okopírované vztahy. Scénárista se mi trefil do noty. Do života. Posledních pět minut první řady mnou silně emocionálně pohnulo. Konfrontace toho týpka s bývalou ženou mi reflektovala imaginární rozhovor s mě nejbližší postavou, a to mě šokovalo. V půlce série jsem měl pro toho roztomilého padesátníka pochopení, ale včera jsem doznal, že ho miluji :-). Chybí už jen Dexterova samomluva, a bylo by to komplet - 95%. 2. série si drží velmi vysoký standard, který předvedl její starší bratříček. Navíc dostává mnohem více prostoru dramatická linka celého pozadí Housova osobního života. Pro mne jako diváka bylo potěšením zaobírat se nejen komplexními onemocněními, která i nadále řeší svérázný tým, ale také spletitými životními cestami všech zůčastněných... - 93%. 3. série sází na jednu napínavou epizodu za druhou. V první půlce se Housovi připlete do cesty otravný David Morse s teploměrem v rektálním ústrojí, ve druhé půli pak tým řeší problémy ala zaměstnanec / zaměstnavatel. Smrtící příval ROFL vtípků a sarkasmu pochopitelně nepolevuje - právě naopak. Jsem spokojen ještě více než po "dvojce" a brousím si zuby na čtyřku! - 96% 4. série: Co dodat? Hledání nového týmu hází osvědčený koncept za hlavu, "historky pacientů" jsou konečně okořeněny něčím víc... a co je více sexy než rivalita mezi kolegy? Konec jednoznačně parádní - 88% 5. série aneb mírný návrat ke kořenům. Opět se ve větší míře daří trápit slzné kanálky, vrací se i staří známí. Opravdu kuriózní a zajímavé případy sice pomalu vyšumívají do prázdna, ale i tak je to stále nehorázná sranda. Sarkasmus 4EVER. Posledních deset minut 24tého dílu - haluz. 86% 6. série: Parádní rozjezd a skvělé zakončení zůstanou do paměti vyryty asi nejvíce. I ta prostřední část je stále na vysoké úrovni, nicméně 90-minutový start s Frankou Potente a poslední epizoda, kdy je House nucen operovat mimo nemocnici, to byl prostě nářez. Standard s tím, že už to možná začíná být trochu nuda :-) - 82%. 7. série: Ke standardní, nápadité porci epizodek s kuriózními případy se přidává velmi zvláštní vztah (nejen) na pracovišti. Housova osobnost se postupně propadá a teorie o člověku, o kterém byste řekli, že už nemůže být více na dně, překvapí pravým opakem. Nebo to všechno byla jen pečlivě plánovaná hra? Osmá řada naznačí více, konec té sedmé zatím na internetových diskuzích láme rekordy co se týče objevivších se příspěvků za minutu... - 90% ### Proč se nikdy House M.D. nedostane před Dextera nebo Akta X: 1) Michael C. Hall; 2) celý seriál oplývá tunami zdánlivě neopakovatelných cliffhangerových WTF momentů; Mulder se Scullyovou budou první navěky - tomuhle rozumí jen pár vyvolených na Zemi :-). (13.08.2008) (méně) (více)

Dr. House is one of the greatest characters in television and movie history ever made:) Hugh Laurie započal novou éru televizních postav. Geniálních sociopatů, arogantních, cynických, sarkastických, nepřizpůsobivých a vysoce složitých a komplikovaných postav. Pro tuto roli se jednoduše narodil a naprosto fenomenálně v ní propojil výrazné rysy svého britského charakteru s rysy, které vytvořily Gregory House. Charakter, jako je House, se rodí jednou za dekádu. Koncept seriálu je v podstatě totožný s dalšími, odehrávajícími se v nemocničním prostředí. Každá epizoda je založena na podobném schématu, postupech, možných klišé i závěru. Seriál staví především na Dr. Houseovi a jeho vlastnostech. Díky své postavě vytvořil nový kult a seriál se stal oblíbeným právě díky jeho výraznému, originálnímu, svéráznému a mistrovskému charakteru, který si jen tak přikulhal na naše obrazovky a všechny ostatní seriálové postavy jakoby oproti němu začaly blednout. Houseův tým je další pevnou součástí a každý jeho člen je sám o sobě výrazným. Wilson, Cuddy, Thirteen, Chase, Foreman, Taub. Všichni si projdou během seriálu svým vlastním vývojem a není žádná, která by mi nebyla sympatická (Olivia Wilde, bože, to je kočka:) Výborní herci, z nichž si je spousta z nás zapamatuje jako ty postavy z "House." Geniální je rovněž scénář a dialogy, založené na inteligentních slovních přestřelkách, kde je specifickým znakem časté prolínání dvou odlišných témat. Nechybí v nich břitkost, sarkasmus, humor, záplava podnětných myšlenek, názorů a samozřejmě hlášek. Všechny série, které jsem zhlédla, si drží velmi vyrovnaný standard a nebyla snad jediná epizoda, která by se mi nelíbila, nebo mě nezaujala. Udržet si vysokou kvalitu po všechny série, klobouk dolů, naprostá profesionalita a tvořivost scénáristů a tvůrců, kteří dokáží každý další díl opepřit štiplavými přestřelkami, vtipem a inteligencí. Emoce i city jsou zde ztvárněny naprosto krystalicky, silně, mnohdy až bolestně, kde cítíte, jak na Vás padají, či se zcela ponoříte do určité postavy a vnímáte její vnitřní bolest. Viz závěr 7. série. Ten Houseův pohled v autě... Rovněž musím vyzdvihnout excelentní a jedinečný dabing Martina Stránského coby House i skvělý dabing ostatních herců. Pro ty největší fandy doporučuji knihu Hugh Laurie - Nespokojený melancholik. Naprosto úžasná kniha, kde se dozvíte spoustu i těch nejmenších detailů, jak o Hughovi, tak o jeho ironickém, egoistickém lékařském alter-egu. Sebedestruktivní chování, Vicodine, medicínská hůl, kulhání, tenisky, anti-stresový míček, playstation, motorka, a ty pronikavé, velké modré oči, za kterými dokážete vidět vše a které dokáží vidět do Vás... House a Sherlock. Dva nejgeniálnější sociopaté současnosti. Ti dva se musejí setkat a udělat společně nějaký film. 221B Baker Street meets Princeton-Plainsboro. To by byl nářez!:) "Zajímá mě to. To, co mě zajímá, obvykle označuju za zajímavé", "My jsme trochu zvláštní nemocnice, víte? Pacienty se tu zabýváme jenom, když jsou nemocní", "Jaký máte názor na legalizaci ilegálních vniknutí?", "Pacient s poruchou po chození nemůže záchvatit. Nebo tak nějak", "Všichni lžou." (22.03.2012) (méně) (více)