Pelle Dobyvatel

Což o to, potenciál to mělo, ta bezútěšnost a bída života z před necelých sto padesáti let, o té se nám v našem současném blahobytu může zdát, a zfilmovaná byla dobře, ale ta pekelná stopáž to celé spolehlivě poslala do prdele, takže promiň, Pelle, kdybys měl kolem hodiny a půl, bylo by hodnocení dost jiné. 45% (01.06.2022)

Ukrutně natahované. Pan Bille August zřejmě v životě neslyšel o něčem jako filmová zkratka:-) Navíc celé vyústění příběhu je tak strašně nelogické (Pelleho finální rozhodnutí v době, kdy by se jemu i otci mělo začít dařit lépe), že mě vyloženě nasralo. Jinak ale velmi slušně zahrané od všech zúčastněných. (14.02.2012)

Bravurně zvládnutý snímek Billeho Augusta PELLE DOBYVATEL seznamuje diváka s bídným a ponižujícím životem na jedné dánské farmě, na sklonku 19. století. Ačkoliv ústředními postavami jsou švédští emigranti Lasse (Max von Sydow) a Pelle (Pelle Hvenegaard), tak snímek neopomíjí zachytit životy i řady dalších obyvatel farmy. Pro mě osobně byly velmi silným zážitkem životní osudy Anny, Nielse a malého chlapce jménem Rud. Na snímku si vysoce cením skvělých hereckých výkonů všech herců; především pak malého Pelleho (jeho herecký výkon je udivující). Příběh je navíc výborně „dokreslen“ hudbou Stefana Nilssona. V neposlední řadě je také nutné zmínit výborné zachycení drsné, ale přesto krásné dánské přírody. Shrnuto a podtrženo: snímku nemám co vytknout. Právě naopak: zaslouží si jen a jen chválu. Jde o silný emocionální zážitek. (12.09.2003)

Už dlouho jsem neviděl něco tak dobře natočeného, depresivního a bezútěšného. Max skutečně v roli starce, negramotného a zbabělého, září. Film je velmi dlouhý, ale velice kvalitní. Při sledování vás napadají témata jako povinné vzdělání, sociální zabezpečení, právní stát, vymahatelnost alimentů(to si nedělám prdel, šlo o přežití)...tedy výdobytky dnešní civilizované společnosti, která v honbě za penězi tyto skvělé věci opouští. Bylo to úžasné, ale dobře vám z toho nebude. (19.07.2013)

Bezútěšná Panadořina skříňka, kde se naděje skrývá na nejhlubším dně a ještě je jí málo a příběh, jehož zásluhou prohlásíme úsloví "staré zlaté časy" za největší lež, jaká kdy byla vyslovena. Z životních osudů stárnoucího vdovce a jeho malého synka by i feťáka rajského plynu zachvátila deprese, ale deprese nehrozí ve světě, kde ještě vznikají filmy plné chladné bezútěšnosti i křehké lyričnosti, rozesmutňuje mě spíš fakt, že jsem ještě neměla možnost přečíst si předlohu. Oscara, objetí a tunu bonbónů pro všechny děti jako Pelle filmový i skutečný a čokoládový dort pro všechny režiséry jako Billy August, kteří dokáží zpracovat takové téma tak, že vznikne silný a působivý film místo prvoplánového dojáku. (02.10.2007)