The Alamo
Režie:
John WayneScénář:
James Edward GrantKamera:
William H. ClothierHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
John Wayne, Richard Widmark, Laurence Harvey, Frankie Avalon, Patrick Wayne, Linda Cristal, Joan O'Brien, Chill Wills, Joseph Calleia, Ken Curtis (více)Obsahy(2)
O pevnosti, která se stala symbolem vzdoru. O obráncích, kteří se stali symboly hrdinství... Je rok 1836 a sedmi tisícová mexická armáda pod vedením generála Santa Anny pochoduje na sever přes území Texasu. V cestě jim stojí bývalá misie a nyní nouzová pevnost Alamo v San Antoniu, kterou nařídil americký generál Houston (R. Boone) bránit, a zdržet tak nepřítele, dokud se mu nepodaří sestavit bojeschopné vojsko. Obranou polorozpadlé pevnosti pověřil plukovníka Williama Travise (L. Harvey), jenž má po svém boku také velitele dobrovolníků Jima Bowieho (R. Widmark) a bývalého kongresmana opředeného legendami Davyho Croketta (J. Wayne). Před Alamem se za pár dnů začnou formovat mexické pluky, posily stále nepřicházejí a napětí uvnitř pevnosti se stupňuje. Konflikty vznikají hlavně mezi tvrdošíjným Travisem, který se snaží zoufale držet obránce pohromadě i za cenu lží, a Bowiem, který Travisovo velení nehodlá respektovat. Roztržky však musejí jít stranou. Santa Annův úder se blíží a osamocená dvoustovka mužů se bude muset postavit tváří v tvář mnohonásobné přesile, aby získala drahocenný čas pro Houstona… John Wayne se zajímal o zfilmování slavné bitvy o Alamo již od roku 1945 ještě pod hlavičkou studia Republic Pictures, ale svůj vysnění válečný western se mu podařilo dokončit až se svou vlastní společnosti Batjack v koprodukci s United Artists v roce 1960. Sám se navíc chopil režie a zainvestoval projekt jedním a půl milionem dolarů z osobních zdrojů. Snímek se se svým konečným rozpočtem dvanácti milionů dolarů zařadil ke kolosálním produkcím té doby jako Spartakus (1960, taktéž 12 milionů), Ben-Hur (1959, 15 milionů) či Pád říše římské (1964, 16 milionů). S dvacetimilionovými tržbami se jistě nestal propadákem, ale v poměru k rozpočtu ani výrazným kasovním trhákem. Do již tak vysoké ceny filmu se započítala i částka za stavbu autentické repliky původní pevnosti s celou vesnicí, kterou trvalo vybudovat dva roky. Ta se ale následně stala hojně vyhledávanou filmařskou lokací pro více než stovku dalších projektů, nejčastěji westernů jako Dva jeli spolu (1961), Bandolero! (1962) nebo minisérii Osamělá holubice (1988). (Česká televize)
(více)Recenze (69)
Proslulý velkofilm, jímž si Wayne splnil svůj věčný sen: natočit oslavnou píseň americké svobody, ospravedlnit a zdůvodnit převahu, ne-li nadřazenost, Američanů anglosaského původu. Film je naprosto jednoznačný, ale i když je dnes moderní tvrdit, že Američani vybili indiány, utlačovali černochy a okradli Mexiko o Texas a Kalifornii, něco na tom filmu je. Pochopitelně, že by se měl brát symbolicky, protože oslava boje do posledního muže a posledního dechu dostala vážné trhliny za druhé světové války zejména ve spojení s japonským přístupem. Nicméně, nějak se ta americko-mexická "válka" ospravedlnit musela. ()
Texaská pevnosť Alamo a boj o ňu je dodnes symbolom oddanosti a odvahy. Tento film produkoval i režíroval J. Wayne, plus hlavná rola, teda J. Wayne je kompletne "alamovaný", ale za výsledok mu skladám poklonu. Samozrejme bez chýb to nie je, je to skôr jednostranný pohľad na udatných texasanov a dobrovoľníkov z Tenessesse. Mexický generál Santa Anna je tu skôr v polohe toho vzadu, čo vydáva povely. Davové a akčné scény v záverečnej bitve sú veľkolepé a sú dokonca lepšie ako v nedávnom novšom spracovaní - Pevnost Alamo. Z taktického hľadiska mi nedalo a vŕtalo mi v hlave prečo nestavali barikády, nekopali jamy okolo pevnosti, nerobili pasce...Pri takýchto útokoch sa to samo pýta, času na to mali dosť. Ja viem , whisky bola lepšia...Navyše tony pušného prachu trestuhodne nevyužili, teda aspoň vo filme. Film je solídnym kultúrnym zážitkom, navyše dostanete aspoň základné informácie o tejto významnej historickej udalosti. 80%. ()
Příběh Alama je velice slibným tématem, ovšem v případě tohoto 167 minut dlouhého režijního počinu Johna Waynea mi přijde takový nemastný, neslaný a poněkud zdlouhavý. Přesto však oceňuji mírnou dávku humoru (typickou pro Wayneovy snímky), aranžování scén, hudbu, herecké obsazení, určité myšlenky (převážně patriotistické) a scény před blížícím se konečným útokem. Závěrečná bitva sice není nikterak velkolepá, ale dojem z jinak trochu rozpačité podívané mi napravila. ()
Tento film je pre mňa asi jedným z najrozumnejších stvárnení udalostí okolo Alama v roku 1836. Nepostrehol som výrazné ponižovanie Mexičanov ako to bolo v neskorších dielach. Masové scény stály za pozretie. Problém je však v dĺžke filmu, ktorá na svoju veľkosť neponúka zaujímavejšie situácie, je v nej veľa prebytočných rozhovorov, herecky ani po iných stránkach to nie je oslnivé a v podstate je to nuda. Ku kvalitným svetovým dielam to neradím, je to skôr bežný film napriek veľkosti, kde sa nejedná o žiadny malý western. ()
Prostě válečné filmy můžu a tenhle je opravdu povedený. A navíc je to i dobrý film obecně. Charaktery jsou dobře propracované, nejsou tu jen hodní a zlý, ale každý má něco v sobě. Ikdyž je hned od počátku patrno, že Američané jsou prostě ti správní. Ale sympatické je, že na jejich mexické protivníky, se nepohlíží s opovržením a despektem. Narozdíl odednešních slátanin to ale nedělají tak okatě. Možná má film pozvolnější tempo, než je dnes obvyklé, ale to mu určitě neškodí, spíše naopak. A masové bojové scény, hlavně závěrečná bitva, jako by vypadly z Bondarčukova filmu. Navíc spousta záběrů se dnes ve filmu už ani nevidí, třeba rozdupání jednoho z obránců útočící kavalérií. Celkově si tenhle u mě 5* zaslouží. ()
Galerie (238)
Photo © United Artists
Reklama