Fullmetal Alchemist

Docela příjemný seriál s celou řadou sympatických vs. zajímavých postav a hodně zamotaným příběhem. Jak ale mandelbrot již poznamenal, zhruba kolem 30tého dílu ztrácí tempo. Samotný konec možná nebyl až tak špatný, bohužel jsem čekal něco úplně jiného (něco víc monumentálního, emotivního, lepšího). Škoda že v alchymistovi nebylo víc takových momentů jako byla např. praktická část zkoušky Edwarda na alchemistu (záchrana spolužáka). Pro mě osobně "jen" nadprůměrný seriál (21.01.2008)

Početnejšia skupina síce vyzdvihuje novšiu verziu, čo je očividne zapríčinené najmä grandióznejším záverom, koherentnejším fiktívnym svetom, lepšou kauzalitou príbehu (“každá postava má v príbehu svoje miesto”, “všetko so všetkým súvisí”) a pod., ale ja mám oveľa radšej staršiu verziu. Kým v staršej sa o “záporáctve” tých hlavných zloduchov dozvedáme tesne pred koncom a celú konšpiráciu odhaľujeme spoločne s hlavnými hrdinami, v novšej poznáme tieto informácie už od začiatku a ide len o to, akým spôsobom sa záporné postavy podarí poraziť. Rozdiel by sa dal metaforicky ukázať na žánroch detektívky (staršia verzia) a kriminálky (novšia verzia). Čo je však podstatnejšie - hrdinovia staršej verzie si zachovávajú morálnu ambivalentnosť (Scar zabije tisíce vojakov; Lust, Gluttony a Sloth sú silne citové postavy; van Hohenheim má svojich synov rád; samotný Edward dospieva), v novšej verzii sú proste klaďasovia fakt kladní (Elricovci, van Hohenheim) a záporáci buď fakt krutí a záporní (Otec), nemysliace príšery (Sloth, Gluttony), alebo zázračne premenení záporáci na klaďasov po patetickom príhovore Alphonsa Elrica či inej postavy. To je prípad Scara, Greed, či Envy.  Motivácie postáv sú v staršej verzii viac uveriteľné (aj Teória chaosu “sivej eminencie” v závere), pravidlo rovnocennej výmeny i snahy oboch bratov omnoho viac relativizované a odpovede sú ponechané výlučne na divákovi, zatiaľ čo v novšej verzii je morálka klaďasov nespochybniteľná a na konci potvrdená Bohom. Brotherhood teda odpovede na otázky podáva a moralizuje, kým FMA tieto otázky len nadhadzuje, ponúka rozličné stanoviská (skvelý príklad predstavuje záverečný rozhovor Edwarda s Dante) a necháva odpovede na divákovi. Na základe toho si trúfam povedať, že staršia verzia sa snaží byť realistickejšia, čo vyplýva jednak z rozporuplného charakteru spomínaných postáv, ale aj z vyústenia príbehu, kde sa dozvedáme o “ľudskom” pôvode homunculov (alchymistické “nechcené deti”) a o tom, že fiktívny svet FMA je len alternatívnym svetom k tomu nášmu. V Brotherhoode sa naopak nachádza Boh a samotné postavy získavajú silu porovnateľnú s božskou, homunculovia sú stelesnením hriechov (Al a Ed ich však zmenia k lepšiemu) atď. Celková otvorenosť, ambivalentnosť a väčšia realistickosť staršej verzie ma skrátka potešila omnoho viac. (27.08.2021)

Pokud odhlédnu od toho, že po celých 51 dílů se příběh prakticky nevyvíjí (důvod jejich cest a „dobrodružství“ se nemění). Otravných hlavních hrdinů, kde Ed nepředvedl nic, co by z něj mělo dělat zajímavou hlavní postavu (kromě toho, že umí hezky tleskat rukama a předvádět hysterické záchvaty vždy, když se někdo zmíní o jeho výšce). Přeefektovaných soubojů, které postrádají nejen zákony fyziky ale i logiky. Dětinského humoru a s tím spojených superdeformací, takže se z nemalé části jedná v podstatě o lacinou grotesku. Průměrné animace, populárových OP/ED a jen jedné zapamatováni hodné skladby z celého OST. Vychází mi z toho vcelku hezký seriál, který ví jak pracovat s příběhem, aby se v něm člověk neztrácel a zároveň každý díl nějakým způsobem zapadal do mozaiky. (05.05.2009)

Tenhle seriál si své místo na vrcholech různých anime žebříčků určitě zaslouží. Je to jedna velká dobrodružná jízda, která si drží úroveň po téměř všech 51 dílů. V tom u mě třebas překonává Blood+ a i další známé kusy. Ve výčtu žánrů se trochu ztratila komedie, přitom některé vtipy jsou opravdu dobré. Přesto je humor až druhotný, prim hraje jednoznačně příběh. Ten těží ze soupeření několika různě motivovaných stran, které jsou navíc reprezentovány velmi dobře vymyšlenými postavami. Vznikají různá křehká spojenectví a o něco méně křehká nepřátelství. Jen výjimečně, pokud vůbec, jsem měl pocit, že postavy nejednají logicky, uvěřitelně. Děj je více nastíněn v synopsi a komentářích dalších uživatelů. Prostředí přípomíná zemi na počátku 20. století (vlaky, auta, nikoli letadla, ale +alchymie), další země Ishbal je pak typickou pouštní krajinou. Seriálu dokonce nechybí ani nějaká ta myšlenka, ovšem nečekejte žádné filozofické orgie. Na seriál navazuje film, který posouvá děj ještě kousek dál a uzavírá ho. Žel film pro mě byl trošku zklamáním. Seriál však nedokážu hodnotit jinak než maximálně. (27.02.2007)

Dlouho jsem přemýšlel, čím to je, že si chci pustit tento seriál, kdykoli mám voný čas. Je zábavný, je dobrodružný, má super hudbu, ale tím disponuje opravdu mnoho seriálů. Teprve nedávno jsem si uvědomil, že to není kvůli promyšlenému a něco sdělujícímu příběhu, ale díky cílům postav. Každá usiluje různým způsobem o něco jiného a příběh stojí vlastně spíše stojí na mixu jejich jednání, než na předem dané linii. Avšak to nic nemění na vtipnosti, napětí a báječné mytologii. Příběh propojuje i zdánlivě samostatné díly a několikrát výborně graduje... nic nemůže gradovat pořád. Pohltit však dokáže spolehlivě kdykoli. Obzvláště během hororově mysteriózních pasáží dokáže diváka doslova uvěznit do děje. V klidných a poetičtějších zase na tváři vykouzlí usměv. Seriál mi trošku připomínal Naruta, ale bez všech záporů, kterými je Naruto přeplněn. Jde prostě o výjmečné anime s výtečným dějem, příjemnou animací a skvělou hudbou, které moc doporučuji. (15.01.2008)