Reklama

Reklama

Královna Margot

  • Francie La Reine Margot (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Bartolomějská noc a její svatba splynuly v jedno. Krev a touha po moci se valily ulicemi Paříže... Rok 1572, Francii už přes rok pustoší náboženské války, vůdcem katolíků je vévoda de Guise, hlavou protestantů admirál Coligny. V čele království stojí žena, katolička Kateřina Medicejská, která vládne za psychicky labilního syna Karla IX. Nejradši má svého mladšího syna Anjoua a trpně snáší benjamínka Alencona. Jejich sestru, krásnou Margot, obětuje míru v zemi a provdá ji za protestanta Jindřicha Navarrského. Doufá, že tím boje mezi znepřátelenými tábory de Guise a Colignyho utichnou… Přinese sňatek mír? Historický snímek Královna Margot vznikl podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase. Jeho obsahem je jedno z nejkrvavějších období francouzských dějin, totiž náboženské války mezi katolíky a hugenoty v XVI. století, jejich vrcholem byla Bartolomějská noc (23. – 24.8. 1572). V této době se odehrává příběh sestry francouzského krále, Markéty z Valois, jež je z politických důvodů donucena ke sňatku s nenáviděným navarrským králem Jindřichem. Příslušnice rodiny, orientované na katolické náboženství, je šokována brutalitou svých souvěrců, a postupně začíná sympatizovat s protestantským manželem. Významnou úlohu v její proměně sehraje vášnivý milenecký vztah s mladým hugenotem La Molem. Přestože příběh filmu přesvědčivě zapadá do rámce reálných historických událostí, Chéreauovi nejde jen o zachycení dobové atmosféry; výprava a kostýmy mají mnohem víc symbolický význam než popisně realistickou funkci. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (139)

mortak 

všechny recenze uživatele

Dumasovy knihy, včetně Královny Margot, mi už zpříjemnily mnoho bezesných nocí, a tak jsem z filmu docela zklámán. Snaží se dodat počátku série (dál u Dumase následuje Paní z Monsoreau a Králův šašek), která se cele soustředuje na napínavý děj obratně vpletený do historických faktů a nehraje si na vznešenou literaturu, umělecké rozměry. Dobře, Margot je ideál ženy - napůl světice, napůl kurva -, ale proč jsou scény záchrany Le Mola stylizovány a la Máří Magdaléna u krvácejícího Ježíše? A vlastně i hrůzu Bartolomějské noci vnímáme přes malířskou estetickou stylizaci evokující barokní monumentální fresky. Louvre je zase vylíčen jako místo neustálého hříchu a zvrácenosti, kde každý spí s každým bez ohledu na sourozenecký vztah. Dokáži si představit nějaký původní scénář držící se o hodně věrněji historických faktů než historické mytologie devatenáctého století, který by toto vše unesl. Ale proč to všechno věšet na chudáka Dumase? ()

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Krásná výprava i kostýmy, historická atmosféra i krvavá řež, jenže... se zmateným dějem bych se už nějak vypořádala, Adjani krásná, zároveň však trošku bezduchá až mimózní, ale na to jsem u ní už zvyklá, nejvíc mně ovšem nesedlo teatrální nasazení herců, kde bezpochyby vynikal Vincent Perez, ten musel být fyzicky vyřízený z té přemíry prudkých pohybů a rozmáchlých gest, mít stažený zvuk, hádám se, že sleduju operetu. ()

Reklama

Pavlínka9 

všechny recenze uživatele

Co mě jako první napadlo - "Ještě že se toho filmu ujali samotní Francouzi" :) Znázornění důležité části svých dějin, které jsou ve filmu zachyceny i s různými detaily ale pro mě byli poměrně náročné a orientace v tom, kdo je přesně kdo,kdo je koho syn či bratr, nebo milenec ;) Kdo přesně je katolík a kdo protestant....Ale po určité době jsem se chytla, ale hlavně mě upoutaly kostýmy a úchvaná Isabella Adjani, které by asi těžko mnoho lidí v době natáčení hádalo skoro 40 let :) Více se mi líbila druhá půlka filmu, kdy se naplno rozjely intriky, nenávistné pohledy, touha po vládě a po krvi, která byla někdy prolita nevědomky a také realistické znázornění tehdejší doby, ve které se lidé zamilovávaly jen ojediněle... ()

Ender66 

všechny recenze uživatele

Výprava úchvatná, herecké výkony výborné. Film však kašle na diváka neznalého Francúzskych dejín kolosálnym rozmerom. A hoci sa nepovažujem za popkornového diváka v 50% zobrazených situácii som nechápal, že kto, čo a hlavne PREČO. Režisér sa mohol aspoň o trochu viac vysvetliť motiváciu a vzťahy medzi jednotlivými postavami. Preto, hoci uznávam nesporné kvality filmu, nemôžem hodnotiť inak ako 7/10. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Dějové linky jsou lhavě dumasovsky vinuty tak výsostně (zelená kniha), že ani nevadí, že to všechno bylo dost jinak: důležité je, že kdyby to bylo právě takto, bylo by to osudově adekvátní tehdejším událostem, údělu a rolím představovaných osob. Scény jsou tak jarmareční nebo naopak caligulovské, že až zpochybňují definovatelnost pojmu "historická realita". Celé to predrama na královské svatbě bylo opravdu jak nějaká divoká venkovská zábava. Zobrazení postav a dějů kolem Barolomějské noci tak nemožné, až je výstižné: Nejkatoličtější a nejsladší Francii vládne bizarní mafiánská famílie, jejíž krvavá matka si dává věštit z lidských vnitřností. Kladem je, že takové rodiny rodí dcery, které jsou milenkami tak dokonalými a manželkami tak ideálními, že ti ani nevadí být z dvojice milenec - manžel jen jedním. Vlastně to lze sledovat jako dějepravnou aplikaci filmu "Kuchař, zloděj, jeho žena, její milenec" (samozřejmě místo manžela zde zaujímají bratři, kdežto manžel je někde mezi milencem a kuchařem, zde ovšem roli hodného kuchaře supluje hodný kat). Takže to nakonec mohla být dost dobrá ilustrace evropských dějin, kdyby počáteční obrazová síla postupně neochabovala a hlavně kdyby se tam tak strašně nežvanilo a nevysvětlovalo anebo když už se žvanilo a "vysvětlovalo", tak kdybych z toho aspoň pochopil, proč vlastně k té Bartolomějské noci muselo dojít. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (11)

  • Natáčelo se od 10. května do 3. prosince v Portugalsku (Mafra) a Francii (Saint-Quentin, Bordeaux, Cruzy-le-Châtel, Compiègne, Rambouillet a Senlis). (GASTON73)
  • The New York Times prudko skritizoval Virnu Lisi v úlohe Kataríny Medicejskej. Podľa nich "ako jedovatá kráľovná matka podala otrasný výkon." Napriek tomu získala za svoj výkon niekoľko veľkých cien vrátane Cézara a ocenenia v Cannes. (Arsenal83)

Reklama

Reklama