Scénář:
Stephen GlantzKamera:
Joseph VilsmaierHudba:
Chris HeyneHrají:
Gedeon Burkhard, Lale Yavas, Lena Beyerling, Sibel Kekilli, Roman Roth, Brigitte Grothum, Hans-Jürgen Silbermann, Sharon Brauner, Juraj Kukura (více)Obsahy(2)
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (185)
Člověk může být sebesilnější, největší sílu však získá když se spojí síla fyzická se silou vnitřní a to ještě posílené touhou žít. Ano touha žít je to vočom tenhle film je. Touha žít a přežít. Ta touha, když ne sebe, zachránit a darovat život alespoň svým blízkým. Škoda jen, občasných hluchých a vlekoucích se míst. 3-4* ()
Nedokážu si představit, jak se asi lidé ve vlacích, které směřovali do Osvětimi cítili. Vůbec se nedivím, že se někteří při převozu zbláznili. Podmínky ve kterých strávili několik dní museli být otřesné. A to pro ně ještě nebylo to nejhorší .. pravá hrůza je teprve čekala, za branou Osvětimi. Nepopsatelně mně zamrazilo, když zbytek Židů vystoupil na "konečné stanici" právě v Osvětimi. Uvědomila jsem si, že právě tam jsem stála. Tudy jsem se procházela. Opravdu nepopsatelný pocit .. Jinak film Poslední vlak mě hodně zaujal, protože Vám ukáže čistou pravdu o tom že peklo nezačínalo až v koncentračním táboře, ale mnohem dřív. ()
Tedy, soudě dle některých komentářů jsem asi trochu divný, ale mně se film líbil. S minimem prostředků (takřka celý děj se odehrává v jednom vagonu) se natočilo působivé drama. Po odchodu z kina jsem měl v sobě takový zvláštní pocit... Ty flashbacky....ano, trochu to film ruší, ale jinak bych na tomto snímku nic nekritizoval. A navíc, Vojta Kotek je jednou z prvních postav, jež tam umřou:-). ()
Film se odehrává prakticky v jednom vagóně, kde se setkají osudy neznámých lidí při deportaci do Osvětimi. Mísí se ze vzpomínek na předešlý život, postupným umíraním "spolucestujících", nenáviděnými esesáky, marnými pokusy o útěk. Film se snaží zaútočit na city a ukázet peklo (nebo to teprve přijde?) ()
Tak tohle je, řekl bych, extrémně těžké téma na filmové zpracování. Zde se to, dle mého, moc nepovedlo. Nemám ponětí, jestli je film alespoň částečně založen na nějaké skutečné události nebo na výpovědích očitých svědků z Polska či Německa, každopádně některé skutečnosti, které jsou ve filmu ukázány, jsou velice podivné a nevěrohodné. Na druhou stranu je tu všechno, zrůdné nacistické smýšlení, zoufalost, která dohání lidi k šílenství, a také obraz toho, že tito lidé pouze přežívali než nakonec zemřeli, naštěstí ne všichni. Celkově se ovšem jedná o prvoplánovou směsici natlačených emocí a nuceného soucitu v amatérském zpracování, spoléhající jen na "sílu" samotného tématu. ()
Galerie (17)
Photo © Concorde Filmverleih GmbH
Zajímavosti (10)
- Ve filmu byla použita lokomotiva řady 555, tzv "Němka". (Indy_Brabino)
- Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)
- Režisérkou filmu byla česká dětská hvězda Dana Vávrová, kterou známe jako Leontýnku z filmu Ať žijí duchové (1977). (M.B)
Reklama