Match Point - Hra osudu

Milostný trojúhelník podle Woodyho se mi líbí. Úplně tak nesouhlasím s tím, že se nejedná o klasiku Woodyho Allena. Mě přijde, že jeho rysy byl zachovány. A jestli improvizoval novým směrem, bylo to jen něco příjemného navíc. Upoutala mě vyděračná povaha Scarlett a Jonathan Rhys Meyers jako muž, který si není schopný rozumně si uspořádat život. Vůbec mi ale nevadí, že to udělal nerozumně..bylo to alespoň větší drama. Šílené, ale pěkné.4* (21.08.2011)

Červená knihovna. I když tohle je spíše taková rudá knihovna. Woody po letech ne zrovna dobrých filmů už potřeboval, aby mu míček přepadl, klidně i díky prasátku, přes síť na tu správnou stranu hřiště. Přesunutí do londýnských vod spolu s “pohitchcockovatěním” mu rovnou vyhrálo celou hru. A jak dokazují snímky následující, tak to nebyla pouze labutí píseň či náhoda. Naštěstí. (26.12.2008)

Ako v tenise, resp. v každom športe, rozhoduje celá hra. Allen hrá vyše polovicu zápasu veľmi sústredene a s každým podaním servíruje slušne rozdané scenáristické karty a diváka strháva na svoju stranu síce nijak zvlášťnou, ale presa len krásnou formálnou hrou s gestami pravého gentlemana. Párkrát slušne kontruje už počas zapásu s loptičkou zvanou Scarlet, avšak rozhodne ten najlepší smeč - "prsteňový", si necháva až do samotného finále, v ktorom inak herne poľavil - opakuje staré známe grify-klišé a celkovo aj motivácia jeho úderov je v kritických okamžikoch málo dostačujúca. Lenže práve vďaka spomínanému smeču vychádza zo zápasu síce nie ako jednoznačný, ale stále presvedčivý víťaz. Skúsené divácke oko pri jeho poklone smerom k tlieskajúcemu publiku si nemôže definitívne nevšimnúť podobnosť jeho hry s polstoročím starým vystúpením Georga Stevensa a jeho hľadaním "Miesta na výslní" v tenisovej sieni slávy... . (09.07.2006)

Woody Allen poprvé tak trochu jinak, ale rozhodně ne hůř. Spíše bych řekl, že mu tato změna prospěla a celý film režíruje s pevnou rukou. Má to dobrý příběh, výborné obsazení, skvěle zvolenou hudbu a to zasazení do Londýna tomu taky hodně přidalo. To zakončení mi možná ze začátku přišlo trochu divné, ale nakonec mi sedlo. Prostě spokojenost. (26.12.2008)

"Nevinní občas padnou za oběť velkým cílům." Jsem slušnej týpek a hraju tenis jako Chris, ale členem britský smetánky nikdy nebudu. Jednak jsem totiž mizernej řiťolezec, nesnáším operu a problémy obvykle neřeším vraždou. Zmetek Chris to dává a to tak dobře, že i já jsem mu fandil, aby mu to prošlo. Tímto si sám sebe přestávám vážit. Ale ono je to těžký, když hlava chce nudnou životní jistotu a péro zase sexuální dračici. Nerad, ale rozumím tomu. A vlastně mě to hodně bavilo, ale ta neustále kvičící opera mě přiváděla k šílenosti. (17.01.2022)