Match Point - Hra osudu

Neallenovský Allen. Vždy jsem Woodyho podezírala, že si přečetl knihu Červený a černý a hrdina Match Pointu je osobitá variace na Juliána Sorela, který se intrikami a milostnými aférami snaží dostat do tzv. lepší společnosti. Nicméně zkoumání motivací Chrise Wiltona je nanejvýš přesvědčivé, od opery k Dostojevskému. Chris je podstatou své osobnosti intrikánský stratég a zároveň hazardní hráč, což je nanejvýš nebezpečná kombinace. Asi jako mix nitroglycerinu, jedlé sody a křemeliny. Vznikne dynamit. Jeho plán na vzestup hatí dvě maličkosti- vášnivá posedlost (člověk jako Chris Wilton nemůže milovat někoho jiného než sebe) a vrtkavá fortuna. Na kterou stranu sítě spadne míček? A úplně nejvíc mne pálila otázka, co cítil poté, co míček dopadnul...Ulehčení, lítost, výčitky, smutek, ztrátu, prázdnotu? Nebo lidé jako on už necítí? Nevím. A bojím se vědět. (23.04.2007)

V pár scénách je Scarlett Johansson opět nádhernou ženou s bujným poprsím a krásnými vlásky, bohužel tomu tak není po celý film a s ubíhajícím časem se z ní stává jen obyčejná notorická žárlivka. Jonathan Rhys Meyers hraje chlapa, který je neskutečný slaboch a nezaslouží si, aby o něj taková dívka jako je Scarlett opřela kolo. Avšak Woody Allen svět vidí jinak a podle něj štěstěna přeje těm špatným. Film se snaží být dramatický i když v celé první půli k tomu není jakýkoliv důvod. Z letmých pohledů se stává zamilovanost , z ní se stává posedlost a přesto posedlý muž je hlavním hrdinou a člověkem, kterého se Allen snaží vidět jako chudáčka a s tím já prostě nesouhlasím. Postavy se chovají neskutečně stupidně a místo toho, aby je vedli jejich pocity je vede pocit scénáristy. Allena nemám rád a i přes změnu žánru pro mě zůstává nudný a obyčejný. (18.02.2007)

Milostný trojúhelník podle Woodyho se mi líbí. Úplně tak nesouhlasím s tím, že se nejedná o klasiku Woodyho Allena. Mě přijde, že jeho rysy byl zachovány. A jestli improvizoval novým směrem, bylo to jen něco příjemného navíc. Upoutala mě vyděračná povaha Scarlett a Jonathan Rhys Meyers jako muž, který si není schopný rozumně si uspořádat život. Vůbec mi ale nevadí, že to udělal nerozumně..bylo to alespoň větší drama. Šílené, ale pěkné.4* (21.08.2011)

Velmi znepokojivý a v první půlce bohužel poměrně nudný film, který ke konci ovšem nabírá tempo a pointa je nejasná až do úplného konce. Zajímavý herci (především Meyers a Scarlett :), relativně přirozený scénář... Na Woodyho Allena velmi netypické, jeho starší a vtipnější filmy mi sedly mnohem více, Match Point si podruhé už asi nedám, nicméně ty dvě hodiny, co jsem u něj strávil byly rozhodně zajímavé. (04.01.2007)

Nevím, kde se vzaly ty zvěsti, že Woody Allen radikálně zvážněl a tohle bude bůhvíjaký thriller. Podle mě je to typická allenovka, a velmi dobrá. Typická allenovka znamená film, který byl natočen s nadhledem a musí se tak na něj také dívat. Jediné, co zvážnělo, je hudba, ale spojení Allen-klasika taky není úplně nové (třeba místy Hana a její sestry). Návaznost na předchozí tvorbu můžeme vidět už v základu příběhu (Zločiny a poklesky), pak třeba v odkazech na klasickou ruskou literaturu, v narážkách na snobismus atd. Ale je pravda, že Allen přišel se spoustou nového (to se dá u nového filmu přece čekat). Film se natáčel v Londýně, s mladými herci. Je příjemně svěží, mám ho spojený hlavně se zelenou barvou. Ze začátku mi některé scény připadaly trochu ponechané „hře osudu“, ale nevadilo mi to. Snad to byl záměr – taková nedbalá elegance. Zato ta výborná „thrillerová“ scéna a pak pointa filmu mě ohromily, ale musejí se brát skutečně s rezervou. Nedokážu přesně říct, na které místo bych Match Point dala v nějakém žebříčku kvality Allenových filmů, ale můžu prohlásit, že mě nadchl stejně jako třeba Manhattan. (05.05.2006)