Zlověstné ticho

Keď Wan v roku '04 začal mániu so svojím pekelne nerváckym dielkom, možno si mnohí mysleli, že vďaka originálnemu scenáru sa to ani nedalo pokaziť. Potom prišiel debilný nástupca Bousman a tu whoops, nič! A tak Wan spolu so svojim teamom opäť dokazujú, že oni sú tí jedineční, ktorí dokážu spáchať niečo takéto kvalitné, možno inovátorské. A verím, že sa po tomto úspešnom roku (+Dead Sentence) o ich budúcnosť báť nemusím. Podobné smrteľné zimomriavky a mrazenie som nepociťoval dávno, v tomto som bol miliónovo nadšený. Skvelá hudba, skvelé ticho. A tá odpudzujúca bábika! Dizajnovo bezchybná prácička, nechutnejšie zobrazenie sa spraviť nedalo. Tohto všetkého bolo tak akurát, keď do toho vstúpil wanovský koniec a ja som si pripomenul, prečo som dal jeho celovečernej prvotine plné hodnotenie. Škoda, že tu to všetko zablokoval pomerne slabší, béčkovitý scenár a niektoré prázdne medzery. 85%.. (18.11.2007)

Wan s Whanellem dokazují, že nejenom o extrémním násilí horor jest, tudíž natočili starosvětský horor se vším všudy. Dějová přímočarost sice hraničí s primitivností (byť si Whanell na papíře neodpustil standardní pointu), ale Wanovi zvukově-obrazové kompozice dělají divy, ze kterých mé skromné hororové já předlo blahem. Škoda toho, že na herecké posty obsazují buďto sebe nebo svoje známé… Ryan Kwanten je neuvěřitelně tuhé dřevo. (30.05.2008)

V rámci žánru určitě nadprůměr, který kombinuje jednak nejednou použitý motiv nejlépe rozvinutý v rámci série Noční můra v Elm Street, tedy motiv nenávisti sahající za hrob, jednak motiv hrdiny pohlceného světem temna, který vede zdánlivě rovnocenný zápas, jako tomu bylo v Angel Heart, a který je např. v literárním žánru skvěle rozvedený v povídce Ondřeje Neffa Poselství pro Agla Mathona. Zlověstné ticho, to je především výborná atmosféra vytvářená hudbou, výtvarným provedením loutek i skic a slušnou režií, kterou trochu zhazuje herecky topornější hlavní představitel a některá obehraná žánrová klišé. Celkový dojem: 70 %. (14.07.2011)

Podobne ako v roku 2004 ma James Wan potešil filmom Saw aj teraz ma rovnako potešil filmom Death Silence. V dnešnej dobe nepodarených remakov (Black Christmas), tuctových priemerností (The Hills Have Eyes II) a nevyužitých šancí (1408, Black Sheep) je Dead Silence príjemným prekvapením a zistením že Wan je jeden z tých ktorý vedia budovať atmosféru, zaujať neopozeraným scenárom a fungujúcimi klišé. Death Silence je úplne iný ako Saw. Takže kto bude od toho očakávať krvák ako Saw alebo Hostel bude horko sklamaný. Kto sa chce príjemne báť ako napr. pri Skeleton Key, toto je tá správna voľba. (11.07.2007)

Nestává se často, že by horor měl tak výbornou vizuální stránku. A něco jako hororová atmosféra ve filmu z roku 2007? Zdánlivě nemožné. James Wan však dokázal, že neumí režírovat jen stříkající vnitřnosti, ale i klasicky napínavý thriller, ve kterém lze najít něco tak mimořádného jako je logika děje i chování postav... (20.10.2007)