Režie:
Jiří BělkaScénář:
Oldřich DaněkKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Luboš FišerHrají:
Břetislav Slováček, Eliška Balzerová, Zdeněk Řehoř, Milan Jedlička, Karel Charvát, Karel Soukup, Bohuš Záhorský, Otto Hradecký, Josef Koza, Zdeněk Jarolímek, Blanka Vikusová, Vladimír BrabecVOD (1)
Obsahy(1)
Z hlubin dávnověku až k dnešním dnům zní legendární vyprávění o krásné chovance kláštera Jitce a statečném Břetislavovi, synu českého knížete Oldřicha a prosté pradleny Boženy. Vtipný apokryf, moderním způsobem využívající polohistorickou, pololegendární látku, vypráví příběh zcela netradičním způsobem. V půvabném filmovém obrazu z našich dějin se vrátíme do doby před takřka tisíci lety. Přemyslovci byli jedinou původem českou panovnickou dynastií, která vládla na území dnešní Moravy a Čech v době našeho příběhu. Břetislav, syn knížete Oldřicha a Boženy, prosté ženy, trpí pro svůj neurozený původ po matce a proto, že se narodil mimo manželství. Setkáváme se s ním v době, kdy, coby správce Moravy, vydává se na cesty do sousedních zemí, aby se oženil. V jeho rozhodnutí hraje také roli mocenská politika, svatba s urozenou nevěstou by měla posílit moc rodu. Především ale nechce svému synu připravit takové ponížení, jakého se kvůli neurozenému původu dostávalo jemu… Televizní film natočil podle scénáře renomovaného vypravěče O. Daňka v roce 1974 režisér J. Bělka, který do hlavních rolí, dvou nezkrotných povah Břetislava a Jitky, obsadil Břetislava Slováčka a Elišku Balzerovou. (Česká televize)
(více)Recenze (65)
Dialogy jsou poněkud moderní na dobu, v níž se příběh odehrává, ale komu to v tak povedeném televizním filmu vadí? Nevím, co bych kvitoval nejvíc, zda právě ony dialogy, nebo poměrně "velkorysou" výpravu, nebo vynikající herecké obsazení a přesné výkony, nebo to, jak se Břetislav hlásí ke své (a mé) Moravě. Asi vše dohromady. ()
Nedávno jsem přečetl dvě knížky od Daňka a považuji ho za nejlepšího autora historické prózy u nás. Jeho devizou je, že se snaží si vymýšlet co nejméně. Dialogy navíc konstruuje tak, aby z pramenů vycházely, ale zároveň vyvolávaly otázky, odkazovaly na jiné události či osoby. A to mne strašně baví, protože pak je to takový historický kvíz. Tento film je ale trochu jiný. Ohledně Břetislava neměl Daněk příliš z čeho čerpat, takže napsal spíš takovou romatickou kru o setkání Břetislava a Jitky, o tom jak to mohlo být. Neopomněl ovšem poučit nás o Břetislavově "nemanželské" frustraci a politickém pozadí celého aktu, kdy šlo v první řadě o "vylepšení" jeho postavení s příbuznou Konráda II. a tím legitimizaci jeho původu. Výtečný Zdeněk Řehoř- jako komika takového ražení jsem ho ještě nepoznal. 85% ()
Jedna hviezda naviac za skvelú hudbu Luboša Fišera. Udivuje ma čím ďalej tým viac, koľko toho tento geniálny hudobný skladateľ za svoj pomerne krátky život stihol. Klobúk dolu. Mimochodom, film som videl po prvý raz ako spomienku na práve zosnulého, a režisérmi neprávom opomíjaného herca Břetislava Slováčka. ()
Výborně zpracovaný příběh z úsvitu našich dějin, kdy přemyslovský kníže Břetislav ("český Achilles") je v dynastickém zájmu nucen svůj polourozený původ kompenzovat sňatkem s nevěstou původu o to urozenějšího. Zde navíc pojato trochu i jako love story (v dobrém slova smyslu!). Dramatický děj korunovaný skvělou hudbou a výbornými hereckými výkony. ()
Jméno dramatika Oldřicha Daňka je vždy zárukou textů nejvyšší kvality - a jeho vtipné zpracování dávné pověsti o Břetislavovi a Jitce je jej více než hodno. V Bělkově režii a skvělém obsazení (vedle skvostného ústředního páru třeba poustevník Zdeňka Řehoře či přísný arcibiskup Bohuše Záhorského) vznikl nádherný televizní film. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (6)
- Na divokú jazdu na koni spomína Eliška Balzerová (Jitka), ktorá si sadla na plavého koňa menom Hubert. Keď padla klapka, kôň sa splašil, divoko sa rozbehol a snažil sa herečku striasť. Zastavil až na námestí, kde to poznal. Tam si ju potom filmári vyzdvihli. (Raccoon.city)
- Břetislav Slováček byl v postsynchronnech pře dabován Vladimirem Brabcem. (sator)
- Přírodní exteriéry se natáčely v Poněšické oboře u Hluboké, románské kostely a krypty našli filmaři ve Stříbrné Skalici, Třebíči a Doksanech. Část příběhu se pak natáčela v Františkánském klášteře v Hájku u Prahy. (Ele(a)nora)
Reklama