Hlasy nevinnosti

Tento příběh je jen jeden z mnoha... bohužel tisíců podobných. Nejsmutnější ovšem není to (pokud budu parafrázovat citát postavy Paula Rusesabaginy z filmu "Hotel Rwanda"), že nás u zpráv v televizi podobný příběh dojme a pak se zas vrátíme ke své večeři... Nejsmutnější je to vědomí, že stejně se chová celá G20. A nebo ještě lépe - ti hodní (třeba USA) chování vlády té či oné země ještě podpoří nějakou pěknou sumičkou dolarů. Ne zrovna dávno byla v novinách reportáž o výcviku írácké armády - na fotce v nejmenovaném deníku byl přitom sotva tak patnáctiletý kluk. (02.04.2009)

Film, u kterého rozhodně nebudete koukat jinam než na plátno nebo televizi. Při představě těchto druhů filmů, mi běhá mráz po zádech, trochu mi to nádechem připomínalo Město bohů, ale bohužel se mu to nevyrovnalo. Děj zasazený do občanské války v Salvadoru mě zahltil, ačkoliv jsem vzdálen přes Atlantik a časově o 30 let, kdy jsem ještě neexistoval. Malý Carlos Padilla zahrál skvěle, a myslím si, že do budoucna nás ještě může mile překvapit. (10.02.2006)

Velmi emotivní dílo u kterého člověka logicky napadne: Národ, který odvádí 12-tileté kluky do války, již nesmí být národem. Za španělského kolonialismu by Toto se nemohlo stát. Takže je "skvělé", že Salvador, země, kde je vážně úplně hovno, je sice samostatná ale zabijí vlastní děti. Noční přestřelky jsou tu opravdu velmi realistické. Hned jsem si vzpomněl na svůj dětský strach, kdy nám ožralí Rusáci najeli tankem do baráku. Opravdu výborně natočený politický film, mučení katolického kněze a jeho odvaha jako by připomnělo bývalého papeže Karla Wojtylu. Mám to v originálním znění, takže problém s dabingem jsem neřešil, jak tady píše kolega. (06.10.2010)

5/10 Jeden kolumbijský kamarád mi kdysi v dobách povinné vojenské služby řekl, že naši vojáci se poflakují dva roky na pohodovém skautském táboře ve srovnání se zásahy v džungli proti podvratným živlům nebo narkomafii, u nichž byl osobním účastníkem. Tehdy mi to přišlo jako vychloubání a tupení místní armády, teď už se na to nejenom pod vlivem tohoto filmu ze z regionálně spřízněného Salvadoru dívám trochu jinak. Kluci po dosažení 12. roku života jsou povoláváni do armády, aby po krátkém tréninku vyměnili dětské pistolky za opravdové a pomáhali bránit režim před guerillovou ofenzívou. Proto musejí všichni dospět a užít si své dětské radosti rychleji než děti jinde na světě. Asi byl ten příběh i dojemný, ale jak filmaři celou dobu tlačili na pilu, tak se jim podařilo zlomit ve mě nějakou pojistku a od jisté chvíle jsem to sledoval spíše očima cynika, který se podivuje nad naivitou postav, co se schovávají za slamník v naději, že ho kulka ze samopalu neprostřelí nebo mají dennodenně čisté a vyžehlené oblečení vyprané v některém z reklamních pracích prostředků. Celou dobu jsem čekal na živou konfrontaci kluků stojících na rozdílných stranách bitevního pole, ale bez úspěchu. (14.01.2009)

His greatest battle was to remain a child. Klenot dokazující, že není potřeba vybroušeného scénáře a multimilionového rozpočtu, aby člověka nadchnul. Krutost občanské války v Salvádoru, skvělé výkony dětských herců a výborně vygradovaný děj. Další temná stránka Jižní Ameriky podávaná v té "nejvhodnější" podobě. (05.11.2009)