Hlasy nevinnosti

Další ukázka toho proč je válka na hovno. Nesmírně dojemný příběh dle skutečné události vás zavádí do Salvadoru, kde vrcholí občanská válka a jak tomu bývá nejvíce biti jsou na tom prosí lidé. Film zcela naprosto definuje lidské hodnoty, ukazuje lidský rozkol mezi životem a smrtí a nabízí nám pohled do lidského vnímání očima 11 letého chlapce. Velmi silný a zcela bezchybný scénář si zaslouží obdiv stejně jako podle mě nesmírně nadaný Carlos Padilla v roli chlapce Chavy. (02.02.2006)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $837,878║Tržby Celosvetovo $7,015,131║ Ďalší smutný príbeh o tom aká je ľudská povaha krutá a ako pri tom môžu trpieť deti, len škoda že to je podané tak chladno a len ťažko si to nájde cestu k človeku tak aby to malo hlbšiu rezonanciu. Celý film stojí hlavne na výkone hlavného predstaviteľa v podaní mladého Carlosa Padilla. /65%/ (29.10.2008)

Strhujúci príbeh na vojenské udalosti a a hlavne ťažké životné podmienky v Južnej Amerike prostredníctvom očí malého (tentokrát jedenásťročného) chlapca sme tu mali už niekoľkokrát. No tieto príbehy majú takú silnú intenzitu príbehu, že je stále sa na čo pozerať. Obzvlášť, keď dajú pred film titulok, že ide o skutočné udalosti, tak to má na mňa väčší účinok. Príbeh je trošku jednoduchší, čakal som lepšiu zápletku, hlavne zo začiatku trošku nudí, no herecké výkony (malých) hercov, postupné naväzovanie citov s postavami a dramatický záver z neho spravili veľmi vydarenú filmovú udalosť. 80%. (20.05.2009)

Tento příběh je jen jeden z mnoha... bohužel tisíců podobných. Nejsmutnější ovšem není to (pokud budu parafrázovat citát postavy Paula Rusesabaginy z filmu "Hotel Rwanda"), že nás u zpráv v televizi podobný příběh dojme a pak se zas vrátíme ke své večeři... Nejsmutnější je to vědomí, že stejně se chová celá G20. A nebo ještě lépe - ti hodní (třeba USA) chování vlády té či oné země ještě podpoří nějakou pěknou sumičkou dolarů. Ne zrovna dávno byla v novinách reportáž o výcviku írácké armády - na fotce v nejmenovaném deníku byl přitom sotva tak patnáctiletý kluk. (02.04.2009)

" Zlým světem nářek zní, dá se v něm žít jenom s trápením. Já přesto můžu vždy říct, že žít marné není". Jeden z mnoha výkřiků hrůzy, který zaznívá z úst dítěte jménem Chavi. Je ze země, která je nám na hony vzdálená a možná o ní víme jen velmi málo informací, jako třeba já jsem o téhle události věděla jen velmi kuse. Ze země, kde tváře dětí ztratily svou nevinnost, kde jejich nejčastějším místem pobývání bylo místo pod postelí a nebo na střechách jejich domovů, těch krabic, které držely pohromadě silou vůle, ale jim v danou chvíli zachránily život. Ze země, kde se každý chlapec bál dožít dvanácti let a kde střelba byla všudypřítomná. Přes veškerý ten děs to byly přece jen děti, které prožívaly mezi tím vším i své trampoty a krátké chvilky radosti, mezi které patří třeba jen ten kraťoučký dialog mezi Chavem a jednou prima holčinou : "Ty jsi tak pěkná. A ty ošklivý jak ropucha. Ale líbíš se mi". Kéž by nářek zmizel z dětských úst, ale co si budeme namlouvat, dlouho nebude.........syrové, smutné, beznadějné....... (22.06.2015)