Goyovy přízraky

Jako televizní inscenace prosím, ale jako plnohodnotné dílo jednoho z nejlepších světových režisérů? Na tristně průměrném výsledku se podílí chudá vizuální stránka, herci nemající moc co hrát a především hloupý scénář. Ten je složen ze dvou zcela nekonzistentních částí, ze kterých ani jedna není nosná. Samotný námět není zlý a postava Goyi, téma španělské inkvizice či Napoleonské období mají rozhodně potenciál, bohužel zcela nevyužitý. Ve filmu to dopadlo tak, že od všeho je tu něco, ale celkově tu není nic. Možná musel Forman hodně stříhat, ale v tom případě musela skončit lepší polovina snímku na podlaze střižny. Doufejme, že někdy bude k dispozici režisérský sestřih. Celkově to postrádá šťávu (až na dvě tři scény) a tah na branku. Postava Goyi je pro film zcela zbytečná a tak jedinou nadprůměrnou složkou je hudební doprovod Varhana Bauera. Nejpůsobivější částí Goyových Přízraků tak jsou až závěrečné titulky, kdy kamera zabírá detaily z Goyových pláten a k nim se naplno rozehraje orchestr. (02.02.2007)

no...co říct! Zklamání to je i není! Po negativních ohlasech jsem čekal něco horšího,ale na Formana je to přeci jen slabší! Pokud se u nějakýho filmu dá mluvit o naprosto nevyužitém potenciálu, tak je to tady! Forman si vzal moc věcí najednou a tím pádem se žádné rovině filmu nevěnoval dost důkladně! Jako portrét doby je tam moc málo politiky a jako drama tří hlavních postav je tam moc málo emocí! Nádherný poslední záběr dokazuje, co z toho mohlo být, kdyby se víc zaměřil pouze na Inés, Lorenza a Goyu a ne na dobové události! Herci skvělí, hlavně Bardem! Portmanová mi tam neseděla! Na patnáctiletou je moc stará, na starší zničenou moc mladá! Ale jinak pěknej film! (03.06.2007)

Goyovy přízraky znamenají ve Formanově tvorbě značný odklon od zažitého schématu soustředění se na výjimečného jednotlivce. Není to Goyův životopis. Není to vlastně ani o Goyovi. Je to Formanův film, ne formanovský film. Je to film o lidech. O lidech a jejich osudech, které ničí politické systémy, jejich změny a samozřejmě lidé samotní. Goya a otec Lorenzo představují dva způsoby přežití. Goya maluje. Nejdříve realitu Španělska sužovaného inkvizicí, potom válku s Francií. Sám ovšem událostmi proplouvá nerušeně, chráněn mocnými příznivci, osobami režimu. Konfrontován s osudem své dávné můzy však pocítí povinnost pomoci. Otec Lorenzo slouží věrně inkvizici. Doslova na vlastní kůži však ochutná to, co dříve strojil jiným, přesvědčí se o slabosti slov o síle víry a je nakonec sám pronásledován, prchá do revoltující Francie, odkud se vrací jako hlasatel slov o Svobodě, Rovnosti, Bratrství a také vybaven výkonnými pravomocemi. Nakonec je však semlet vírem událostí a vlastní minulostí. Zajímavý je vývoj a atmosféra děje, například do uvěznění Inés (Natalie Portman si u mě neuvěřitelně šplhla) poměrně poklidné, pak velmi drastický a nečekaný skok na mučidla (pro diváka stejně jako pro onu dívku). Stejně vynikající a netuctové je znázornění vztahů mezi postavami (vztah Ines k Lorenzovi, Stockholmský syndrom par excellance). Posun o 15 let je poněkud násilný, ale pro další vývoj pochopitelný. Kdo co zasívá to sklízí. Konec s károu je naprosto odzbrojující. Povšiml jsem si zjevných narážek na "vývoz demokracie" a rozdělení na lidi "hodné svobody" a "ostatní". Po vizuální a hudební stránce je film výborný, korunu všemu nasazují herci, zmíněná Natalie Portman, Javier Bardem i Stellan Skarsgård zapadají do rolí perfekně. Kolem a kolem, vynikající ztvárnění těžkého historického údobí Španělska. (04.02.2007)

Tak Miloš Forman mě spíš zklamal, sice sem od toho moc neočekával, i když Forman má za sebou opravdu skvělý filmy, ale tohle se mi prostě od počátku moc nezamlouvalo. Ale až tak nedodělanej příběh sem nečekal, film se pořád točí okolo jednoho bodu a nic moc se neděje, skoro žádný silný momenty a občas to působí děsně neuceleným dojmem a k tomu všemu Goyův život v tomhle filmu moc velkou roli nehraje, což určitě hodně zklame ty, který od toho něco podobnýho čekaj Snad jediný opravdovým kladem filmu jsou herci, Javier Bardem a Stellan Skarsgård jsou opravdu skvělý a Natalie Portman, ač nemá zas nějak moc velkou roli je taky dobrá, i když jsem jí viděl zahrát několikrát daleko líp. Ještě by určitě šla vyzdvyhnout hudba,.ale prostě ten scénář je oprvadu jedna velká díra a Miloš Forman se rozhodně jako režisér taky nevytáh. Tohle se rozhodně nemá šanci stát druhým Amadeem a nominaci na osacara může Forman získat jen za zásluhy, za tohle si fakt nic nezaslouží (24.02.2007)

Měla jsem představu, že uvidím film o přízračném světě šíleného malířského rockera dávajícího svým bizarním plátnům a démonům na nich co proto. Člověk míní, Forman mění a tak jsem dostala skoro dobrodružný příběh, ve kterém Goya sice lehce podvracel, ale nebyl to žádný rváč - což mě nemile zaskočilo v případě uvězněné modelky Ines, s jejíž rodinou se léta přátelil a za jejíž propuštění skoro nehnul prstem a to při jeho známostech bylo na pováženou. A když se po 15 letech rozkýval ..... tak nic moc. V případě překabátěného fláterníka Lorenza a Ines jsem měla jasno do střihu "po 15 letech", po něm postavy scénáristicky i režijně jaksi zabloudily. Velká škoda, že si film nepodržel onu počáteční atmosféru chvějivého tajemna až do konce a že Goya nebyl jako malíř víc upopředěn. I tak mám chuť si ho dát brzy znovu a to se mi věru často nestává. (02.04.2007)