Inland Empire

Extrém. Začať točiť film bez dokončeného scenáru, ktorý sa navyše každým dňom vyvíja úplne iným smerom, by dostalo do psychických problémov nejedného filmára, či šéfov produkčných spoločností a ani herci to určite nemali jednoduché. Psychicky bez ujmy som po skončení Lynchovho filmu ešte neskončil a takisto to nebolo ani po tomto. Dlho som sa odhodlával na najnovšiu lynchovskú trojhodinovku a myslím, že by sa nič nestalo, keby som s ňou ešte chvíľku počkal. Aspoň by som sa ušetril trojhodinového tápania v nezmyselných chodbách príbehových línií, ktoré aj tak väčšinou skončili slepou uličkou. Po prvej hodinke som si hovoril, že Lynch sa konečne trošku umiernil, pretože príbeh, ktorý som sledoval mal hlavu aj pätu, bol celkom zaujímavý a postupne rástol aj môj záujem o film. Keď tu zrazu prišiel akýsi sek a tým príbehom ďalej ani len nepohlo. Namiesto toho sa dostalo na rad staré známe roztrieštenie divákovho vnímania kompaktnosti celku. Aby toho nebolo málo, David v priebehu pár minút šupol divákovi do cesty ďalšie dve časové a príbehové roviny. Jeho myšlienkový pochod v tom momente mohol byť asi nasledovný: "Však nech sa trápia, ciciaci, veď v tomto filme som ja pánom filmových pravidiel". Takže v ďalšom priebehu by ani Boh nevedel, na ktorú stranu sa mám orientovať a ja osobne som bol z toho taký vykoľajený, že ani s kompasom v ruke by som momentálne nevedel povedať kde je sever. Miestami som mal taký pocit, že aj výraz hercov bol asi niečo také, že: "Čo do riti, to vlastne točíme?!" Jedno sa však musí uznať, a to, že Lynch nech točí akúkoľvek haluz, tak jeho filmy (okrem dementných krátkych filmov) ostávajú pre mňa pozerateľné. Nech je jeho film akokoľvek nezmyselný, nech nad ním akokoľvek krútim hlavou a preklínam ďalší rozorvaný príbeh, ktorý nakoniec skončí bez štipky súvislosti, tak od neho nedokážem odtrhnúť oči, pozerám ho vkuse a hltám každú minútu a každý dialóg. Lynchova réžia je totiž skvelá. Pútavá a má svoje čaro. 65%. (09.08.2009)

Něco se dost škaredým způsobem nepovedlo. David Lynch natočil vynikající filmy (Mulholland Drive, Lost Highway, Blue Velvet ) a teďka natočil hotovou kravinu. Fuj, hnus, nikdy více se nenechám trápit Inland Empire tři hodiny v kuse. První hodina pominuli ty králíky je celkem dobře snesitelná. Točení filmu působí nevšedně a zajímavě. Divák se chytá. Poté Lynchovi přeskočí kolečko a jde to celé tam kam i královna musí pěšky. A to nepočítám tu amatérskou kameru. Která je opravdu místy hodně amatérská. Nevím pro koho tohle Lynch točil. Pochybuju že pro lidi. Rada pro ostatní co to ještě neviděli. Nedívejte se! (23.06.2009)

Inland Empire je určitě mnohem rozporuplnější film než Duna. Obsahuje jak brilantní scény, tak scény úplně špatné. Lost Highway i Mullholland Dr. zbožňuju, ale to co v Lynchovým předešlých filmech skvěle fungovalo, zde překáží. První část filmu nudí, je vysloveně otravná, pak přijde něco jako bad trip hlavní postavy. Tathle část je sugestivní, děsivá a opravdu jen pro otrlé diváky. Je zde vše co na Lynchovi miluju dotažené do extrému a trvá to déle než kdykoliv předtím. Tuto pasáž jsem si vychutnal. Ono přecházení z reality do halucinogeního, rozpolceného světa snad ani lépe natočit nejde. Lynch využil slabiny digitální kamery ve svůj prospěch. Rozostřený obraz využívá jako prostředek sdělení. Zároveň se Lynch soustředí především na obličeje, což díky skvělým hereckým výkonům navozuje paranoidní atmosféru. Je patrné, že Darkened Room byl trénik pro Inland Empire. V těchto pasážích jsem se lekal, cítil jsem nevím proč znepokojivé, tísnivé pocity z důvodů, které jsou zde jen naznačeny, ale nejsou plně dány na vědomí. Vyzdvihnout lze i hudební kulisu, která podkresluje schizoidí hororovou atmosféru prostě bravurně, stejně jako syrový zvuk. Pak ale zase přijdu rozvláčné, ukecané a nudné sekvence. Psychotripní scény si u Lynche užívám a zde jich je habaděj, ale vnořené dialogy jsou moc dlouhé. Ve zbytku filmu se pak střídají brilantní scény s nudnými. Například scéna, kdy dívky, nejspíše hlasy podvědomí, začnou tančit, je nudná a špatná. Nebo dialog mezi bezdomovkyní a japonkou, před koncem filmu, je úplně zybtečný a nezajímavý.V těchto chvílích jsem se fakt těšil na konec a takovéto zbytečné prodlužování děje mi vysloveně vadilo. Rabbits byli skvělý seriál, ale zde působí nepatřičně. Proč nám je zde cpe, když už jsme je viděli. Podle mého názoru měl být Lynch sebekritičtější a sestříhat i tuto verzi tak o 40 minut. I mullholland Drive trval původně přes tři hodiny a až na tlak producentů byl zkrácen. Škoda, že podobný tlak nebyl vyvinut i na tento film. Výsledekem mohl být skvělý film, oceňovaný za revoluční užití kamery a za revoluční způsob tvorby, kdy režisér nepsal scénář a večer nevěděl co bude točit druhý den. Takhle vznikl jen přílíš dlouhý a nedobře koukatelný snímek. (01.10.2007)

Scénář: David Lynch .. „To je ta sračka." _ Nechápu, jak dokázal David Lynch přimíchat tolik psychotropních látek mezi ty zmatené jedničky a nuly. Nechápu králičí sitcom v úvodu. Nechápu, jak může mít tak dlouhý film tak málo zajímavého děje a mizivou výpovědní hodnotu. ___ Úvod snímku je otřesný. Poté, zhruba do konce první hodiny, se místy je na co dívat - prolínání točeného materiálu s realitou působí chytře a zajímavě. První hodina tak je ještě průměrně koukatelná s trochou té obvyklé tajemné atmosféry, ale zbytek už je opravdu jen bezcenný zmetek. Chaos, zmatek, nahé kozy, střídání nesourodých scén, expanze paralelních motivů, prázdných dialogů, které nic rozumného nespojuje, prostě scénáristická nemohoucnost. Když uvážím, že v tomhle směru byl Lynch vždycky slabý, není se čemu divit. S věkem totiž jde níže a právě zabředl na tvůrčím dně své pokřivené fantazie. Některé záběry vypadají hodně amatérsky až hnusně, málokdy dýchne formální profesionalita letitého tvůrce. Nemá co říct a jen hraje trapnou hru na to, zda je větší blbec on nebo divák. Zkrátka, hodina dobrá, zbytek je neuchopitelné, smradlavé nic, kdy reputaci nenapraví ani podbízivě sladký závěr. Pokud byl cíl filmu nepochopitelnost, povedlo se. Pokud měl i jiné ambice, úplně vyhořel. Někdo tyto psychicky nerušené projekty nazve geniálními, jiný ne. Inland Empire už nikdy více, leda, že by Lynch dostal rozum, ustřihnul dvě hodiny a sestříhal je tak na dvacet minut. Na závěr si dovolím ocitovat část mé dodatečně objevené a určitě oblíbené recenze, která je asi nejvýstižnější ve vztahu k filmu: „ い明日の空の上で」をクランクアップする。ところが、この映画はジプシーの民話を基にしたポーランド映画「POSRAL」のリメイクで、主演の二人が撮影中に殺されたので未完になったといういわく付きの企画であった。" ;-) (10.10.2007)

Tiché šeptání ve tmě, psychopatické úsměvy, nebo flashbacky na divadlo s ušákama je geniální. Hudbu Davida Lynche miluju, je to jako když zavřete oči, a jste v jiném světě. Jeho melodie a hlas do vás pronikají a vznášíte se blahem, doprovází vás a vaše mysl ho přijme v plném rozsahu. Když jste sledovali Mulholland Drive jak sedí Betty na sedačce a masturbuje, vidíme v záblesku kamenného obrazu formu, která vyzařuje peklo uvnitř hlavní postavy, tahle forma je rozprostřena v celém INLAND EMPIRE. Bill Pullman řekl: " když jsem četl scénář k Lost Highway, nerozuměl jsem jedinému slovu". Myslím, že Laura Dern měla podobný pocit. Zda najdete styčné body příběhu a poskládáte v jeden celek, je jen na vás. (08.11.2013)