Režie:
Ludvík RážaScénář:
Šárka BaborovskáKamera:
Milan DostálHudba:
Petr HapkaHrají:
Radoslav Brzobohatý, Jana Preissová, Soňa Novotná, Jan Potměšil, Ivan Trojan, Dagmar Havlová, Zlata Adamovská, Martin Dejdar, Filip Renč, Regina Rázlová, Mahulena Bočanová, Jan Čenský (více)Obsahy(1)
Fantazijní pohádkový příběh o věčném hledání pravdy, lásky a spravedlnosti nás zavede do písečné Antarie, země, která leží kdesi v tajemných dálkách nekonečna. Antarii, tak jako i třem ostrovům života – Ostrovu blažené nevědomosti – Ostrovu blažené lásky a Ostrovu blažené moudrosti – vládne nesmrtelný a mocný Antares (R. Brzobohatý). Jeho nejmladší syn Antar (J. Potměšil) zatouží jednoho dne poznat skutečný život i lásku, a proto se rozhodne vydat na ostrovy života. Otec jej před touto poutí zrazuje, nechce ztratit nejmilejšího syna. Ale mladičký Antar jeho prosby a varování nevyslyší… (Česká televize)
(více)Recenze (33)
Divák, který přežije tuto pohádku, přežije všechno. Sběratelům rarit lze vřele doporučit pro monumentální originální kostymáž, bizarní scénografii, ale i pro bohatě panoptikální obsazení, jemuž vévodí Regina Rázlová v roli božské nadsamice. Vizuální stylizace Antarése jako mezopotámského monarchy je vzhledem k určení postavy dosti příhodná, nicméně Brzobohatý s vázou na hlavě promlouvá spíš unaveně než vznešeně. Snad i to jde solidně rozvrženému tématu k duhu. ()
Tak já čekal ostrovy, které bude vlastnit multimiliardářka Blažena a bude na nich mít kdovíco a dočkal jsem se jenom dementní pohádky, která jako by předznamenávala pád československé tvorby až na dno. Děj byl hrozný, lokace taky, herci příšerní,... Tak mě napadá, za co je vlastně ta jedna hvězdička? 10% ()
Neni to pohadka, ale spise drama z prostredi jakychsi bozstev nebo umelecka performace. Po vizualni strance (liceni, kulisy atd.) je to vec v CT nevidana. Pro otrle divaky skvost. Za hlavni samici Razlova, za hodnou krasavici Preissova, Dasa, Brzobohaty, vsichni mladi tj. Dejdar, Potmesil, Trojan, Renc, Censky atd...proste jsou tam vsichni. :) ()
"Jak smutná je radost, kterou jsem poznal." Podle mého názoru se jedná spíš o fantasy, než o pohádku a asi se najde jen hodně málo dětí, kterým by se tato inscenace líbila. Ani mně se v dětství moc nelíbila, ale až teď vím proč a není to jen těmi filozofickými úvahami o věčnosti, blaženosti, lásce a moudrosti, nebo snad její temnou atmosférou, či ponurým hudebním doprovodem, ale především jejím nepřehledným dějem, který na začátku, bez jakéhokoliv vysvětlení přeskakuje ze země Antarie na Ostrov blažené nevědomosti, kde se divák seznamuje s jeho obyvatelkami, včetně dívky Albíny. Načež se příběh přesouvá zpět do Antarie, ve které se opět bez vysvětlení, objevuje dívka Albína, ale jako nějaká jiná bytost Anke a tato nepřehlednost, která je naštěstí v průběhu dění vysvětlena, musí na děti stejně jako tenkrát na mě, působit přinejmenším chaoticky. Možná, že dnešní děti navyklé na složitější formy vyprávění, by se s touto dramatickou hrou vyrovnaly stejně jako já v dospělosti, ale pro současnou mládež, bude zase příliš statická a málo zábavná. Mně už se však líbí. ()
Velice mizerná papundeklová pohádka, která mě uvízla v paměti jen proto, že to byl první pořad na naší první barevné televizi. Už jako malého capatra mě nebavila, ale hlavně děsně iritovala. Žádný humor, nadsázka, nic co tyto "tvskvosty" mnohdy zachránilo před zatracením. Asi nejhorší dílo, jinak kvalitního režiéra L. Ráži. ()
Reklama