Reklama

Reklama

Východ-Západ

  • Francie Est-Ouest (více)
TV spot

Obsahy(1)

Sandrine Bonnaireová a Oleg Menšikov bojují v poválečném Rusku o své životy, budoucnost i lásku. Červen 1946: Stalin odstartovává propagandistickou kampaň zaměřenou na ruské emigranty žijící na Západě, kterým nabízí amnestii, sovětský pas a šanci účastnit se poválečné rekonstrukce Sovětského svazu. Alexej Golovin, emigrant žijící ve Francii reaguje na tuto výzvu, ostatně jako mnoho dalších. Rozhodne se vrátit do své vlasti společně se svojí mladou francouzskou ženou Marií a synem Serjožou. Při příjezdu do Oděsy je většina emigrantů popravena nebo poslána do pracovních táborů. Alexej a jeho rodina jsou tohoto osudu ušetřeni, protože sovětští úředníci usoudili, že jim tento mladý doktor více poslouží v jejich propagandistické kampani jako typický příklad navrátilce Jsou posláni do Kyjeva, kde je Sergej umístěn do textilní továrny. Novým domovem pro rodinu se stává pouhá jedna místnost v komunálním bytě, tzv. komunalka. Zatímco se Alexej se svým osudem smiřuje, Marie stále věří ve svoji svobodu (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (62)

Dont 

všechny recenze uživatele

Škoda místy nezáživné první poloviny, kterou bych ohodnotil za tři hvězdy, ta druhá byla výrazně lepší a i díky fantastickému závěru si zaslouží plný počet. Oleg Menšikov opět nezklamal, svoji postavu zahrál výborně, francouzské herečky mohly podat lepší výkony. S ohledem na silné téma a nelehké osudy hlavních postav mohl být snímek také více emotivní, já jsem výrazné emoce pocítil až v závěru. Přesto zasloužené solidní čtyři hvězdy. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Dobře zvolená zápletka, dobře zvolené herecké obsazení. Zpočátku film působil sympaticky evropsky, ale postupem gradujícího děje se čím dál více měnil v klasický snímek hollywoodského ražení s nezbytnou dávkou sentimentu a divácky vděčných scén. Na druhou stranu však díky tomu má film docela rychlý spád a rozhodně působí nenásilně. V tomto případě je tedy nominace na Oscara očekávaná, ale rovněž můžu říct, že zasloužená. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Film, ktorý ma zaujal hneď od začiatku. Presné zobrazenie pomerov v štáte ovládanom paranoikom, likvidujúcim všetko podozrivé, v čom mu pomáhali všetci, ktorí chceli prežiť. Výborne bolo zvládnuté rastúce uvedomenie si, do akých sračiek sa so svojim nerozumným činom dostali. Ak by film pokračoval v nastúpenej línii neváhal by som s vyšším hodnotením. Nanešťastie sa dej zbytočne vetvil, nastúpili niektoré klišé, za omyl pokladám aj vstup Catherine Deneuve na scénu, až to všetko dospelo k očakávanému happy endu. Škoda, v prvej časti filmu som bol presvedčený, že odo mňa dostane zaslúžené štyri hviezdičky. Aj na takej maličkosti, ako zobraziť vplyv času a prežitého utrpenia na tvárach hlavných hrdinov, si mohli dať tvorcovia viac záležať. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Na filmu, krome zajimaveho nametu nejvice ocenuji atmosferu a pocit strachu hlavnich hrdinu. Presto si myslim, ze tvurci mohli jeste vydatneji zatlacit na pilu. Pri sledovani jsem si uvedomil, ze uz jsem tento film kdysi videl a nektere pasaze se mi jasne vybavily. Sveho casu velmi ambiciozni koprodukcni film, ktery zustal jen par kroku pred branami nesmrtelnosti:-). ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Slabší odliatok režisérovho Indochine v duchu priamočiareho melodramaticky-vydieračského ťahu na bránku cien Akadémie. Konvenčný, držiaci sa tradičných zaužívaných postupov, striktne príkladný následník veľkých filmových príbehov. Tento krát mi to pri stabilnej rytmike, realistickej stopáži a oporných bodoch v hereckých výkonoch vlastne až tak neprekážalo - Wargnier má cit pre tieto dramatické postupy a prácu s príbehom v krvi a špičková kamera Laurenta Dailland u mňa zožala najmä v záberoch na morskej hladine fenomenálny úspech. Niektoré myšlienky postáv pôsobia spätne naivne, ale budiž. V našich zemepisných šírkach má navyše pre mladšiu generáciu vidieť tento film jasný význam. 70% ()

Galerie (30)

Zajímavosti (3)

  • Film se natáčel 12 týdnů na Ukrajině a v Bulharsku na konci roku 1998. (klukluka)
  • „Není to skutečný příběh, ale mohl by být. Všechno je opravdové s výjimkou konkrétních osob. Podobné zkušenosti jako naši Golovinovi měla celá řada lidí, kteří se do Sovětského svazu vrátili z emigrace,“ citovaly režiséra Régise Wargniera The New York Times v březnu roku 2000. (klukluka)

Reklama

Reklama